Článek
V tiskové zprávě to dnes uvedl lékař z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jindřich Špinar. Podle něj vysoké teploty roztahují cévy, čímž se snižuje krevní tlak. Kardiakům ale nevyhovuje změna počasí. Podle mluvčí záchranářů Michaely Bothové existují studie o vyšší míře rizika kardiálních příhod při chladném počasí, ovlivňuje to ale více faktorů.
Nemocnice loni za léto hospitalizovala 310 lidí s infarktem myokardu nebo akutním srdečním selháním, na podzim to bylo 370 pacientů. „Vysoké teploty vedou k dilataci (roztažení) cév a tím ke snižování krevního tlaku, což je pozitivní. Proto je v létě méně infarktů i cévních mozkových příhod,“ uvedl Špinar. Podle něj jsou pro kardiaky nejhorší náhlé změny počasí. „Jsou to především změny tlaku a teplot. Proto nejvíce infarktů bývá na podzim,“ poznamenal lékař.
I přes pozitivní vliv letního počasí doporučuje Špinar kardiakům, aby se snažili vyhnout výrazným teplotním změnám. „Nejhorší je přechod z klimatizované místnosti do horkého letního dne. Rozdíl je již v pokojové a venkovní teplotě, s klimatizací je to ještě horší. Proto je pro kardiaky lepší naplánovat si procházky na podvečer, kdy rozdíly teplot nejsou tak velké. A důležitá je samozřejmě dostatečná hydratace. To platí obecně pro všechny,“ řekl Špinar.
Záchranáři mají v létě měsíčně po celém kraji asi 250 výjezdů ke všem různým problémům. „Vzhledem k celkovému počtu našich výjezdů není rozdíl mezi výjezdy ke kardiakům v letním a podzimním období statisticky významný. Existují studie, které uvádějí vyšší míru rizika kardiálních příhod v souvislosti s chladnějším počasím,“ řekla Bothová. Podle ní však většina studií připouští, že samotná teplota není jediným rizikovým faktorem. „Je třeba zohlednit i další projevy počasí, jako je tlak, déšť a další. V závislosti na změnách klimatu a s nimi spojenými prudšími výkyvy počasí lze očekávat další výzkum v této oblasti,“ dodala Bothová.
