Článek
V pondělí přišly Seznam Zprávy se zjištěními, která ukazují na zaujatost nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v trestní kauze spojené s navrácením majetku šlechtickému rodu Czerninů.
Šéf žalobců se snažil soukromě přimluvit za známého, který proti těmto restitucím bojoval. Následně z pozice své funkce dopomohl k rozsudkům ve zmíněném trestním případu, které i díky Zemanovým zásahům dopadly tak, že mohou jeho známému pomoci.
V případu už třikrát rozhodoval Nejvyšší soud, který vždy vyhověl Zemanovu dovolání. Nyní se bude kauzou zabývat počtvrté.
Podle zjištění Seznam Zpráv totiž k Nejvyššímu soudu podala dovolání minimálně jedna ze dvou úřednic, které byly kvůli czerninské restituci obžalovány a nakonec odsouzeny. Za to, že jejich 21 let staré rozhodnutí umožnilo rodu získat zpět některé historické majetky.
Obhájce Martin Elger, který zastupuje bývalou hlavní matrikářku a právničku magistrátu, navrhuje, aby se dovoláním napočtvrté už nezabývala stejná trojice soudců Nejvyššího soudu jako dosud, ale velký senát, který je nejméně devítičlenný.
„Důvodem je, že předchozí verdikty byly podle nás v rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu,“ vysvětlil advokát. Pokud s dovoláním jeho klientka neuspěje, obrátí se na Ústavní soud.
Zda dovolání podala také druhá úřednice, není známo. Tato bývalá ředitelka vnitřní odboru magistrátu se nechtěla vyjadřovat, nezbavila ani mlčenlivosti své právní zástupce.
Nižší soudy obě ženy opakovaně zprostily obžaloby, Nejvyšší soud jim ale kauzu třikrát vrátil, když uznal dovolání nejvyššího státního zástupce Zemana. Poslední pravomocný rozsudek vynesl loni v srpnu Městský soud v Praze, úřednice odsoudil na tři měsíce s roční podmínkou.
Ani dosavadní rozhodování Nejvyššího soudu přitom nebylo úplně přímočaré. Senát vedený soudcem Petrem Šabatou sice vždy posvětil odsouzení úřednic, z jeho argumentace je ale znát, že si uvědomuje ošemetnost případu.
V posledním usnesení z loňského května Nejvyšší soud mimo jiné zdůraznil, že na kauzu nahlíží jako na „zcela specifický“, nebo také „hraniční“ případ. Soud také nepřijal všechny argumenty nejvyššího státního zástupce Zemana, jeho dovolání uznal jen za „částečné“.
Pozoruhodný je také skutečný motiv obžaloby. Je zjevné, že pravým důvodem procesu s úřednicemi není samotná trestná činnost, ale fakt, že odsuzující verdikt může posloužit jako prostředek ke zvrácení restitucí a návratu vydaného majetku zpět státu.
Ministerstvo zaspalo
Na účelovost trestního stíhání v této kauze upozornil i jeden ze soudů.
„Nelze přehlédnout, že trestní stíhání zjevně nebylo zahájeno za účelem odhalení pachatele trestného činu a jeho spravedlivého potrestání, ale zrušení vytýkaného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 6. 1. 1999,“ napsala předsedkyně senátu pražského městského soudu Eva Brázdilová v osvobozujícím rozsudku ze září 2019.
Podle obžaloby se úřednice provinily konkrétně tím, že v roce 1999 potvrdily občanství již zesnulé Josefině Czerninové rozené Schwarzenbergové. Díky tomu mohl vnuk této šlechtičny, Karl Eugen Czernin, uplatnit dědické restituční nároky a získat zpět rozsáhlé historické majetky.
Bylo to prolomení dekretů?
Z pohledu státu je rozhodnutí úřednic „nebezpečné“ v tom, že „testuje“ Benešovy dekrety, které zabraly majetky a zbavily občanství lidi německé národnosti. K ní patřili i členové této větve Czerninů. Získat československé občanství bylo možné jen po prokázání věrnosti republice, například pomocí odbojářům. Polistopadové restituce se potom týkaly jen těch, kteří měli československé občanství i po komunistickém převratu 25. února 1948.
Zatímco v případě bývalé hlavy rodu Eugena Alfonse Czernina jeho dědicové s návrhy na uznání občanství opakovaně narazili, u jeho manželky Josefiny byli díky rozhodnutí dvou zmíněných úřednic úspěšní – přestože s přiznáním občanství předtím nesouhlasil Obvodní úřad Městské části Praha 1 a také Okresní úřad v Jindřichově Hradci.
Czerninová, která pocházela z rodu Schwarzenbergů, opustila po druhé světové válce Československo. Podle rozhodnutí magistrátních úřednic však byla občankou Československa ještě v době své smrti v roce 1965.
Podle státních zástupců si právnička, která připravila rozhodnutí o občanství, dostatečně neověřila, v jakém právním stavu Czerninová o vrácení občanství po válce požádala. Magistrát navíc k osvědčení občanství podle obžaloby ani neměl oprávnění.
Poté, co bylo potvrzeno občanství Czerninové, získal její potomek Karl Eugen část rodových majetků – hlavně pozemky u Velichova na Karlovarsku a u Třeboně. Právě v okolí tohoto jihočeského lázeňského města se Czernin dostal do sporu s farmářem a majitelem penzionu, do kterého jezdil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Stát přitom měl dostatečné páky k tomu, aby rozhodnutí úřednic zvrátil ještě běžným způsobem, tedy ve správním řízení. Konkrétně šlo o Ministerstvo vnitra, které mohlo přiznání občanství zrušit a celé řízení obnovit. Jak ale také vyplynulo z rozsudku pražského soudu, tento úřad záhadně zaspal a nechal uplynout zákonnou tříletou lhůtu.
Příslušné rozhodnutí, kterým by se obnovilo řízení o občanství, už přitom bylo sepsáno, a to již od dubna 1999. „Toto rozhodnutí však evidentně nebylo vypraveno a spis Ministerstva vnitra neobsahuje záznam o ukončení přezkumného řízení,“ podotkl Městský soud v Praze.
Jak zvrátit restituce
Ministerstvo se „probudilo“ až v dubnu 2013, kdy už se o případ zajímala policie. Tehdy přišlo s krizovým řešením – obnova řízení o občanství je možná pouze tehdy, pokud bude existovat pravomocný rozsudek o spáchání trestného činu.
Už následující měsíc začaly přípravné úkony trestního řízení, od června 2014 začalo trestní stíhání dvou magistrátních úřednic.
Základem obžaloby i pozdějších rozsudků o vině byla teze o příčinné souvislosti – podle ní jsou úřednice trestně zodpovědné, protože si měly uvědomit, že přiznáním občanství fakticky otevírají cestu neoprávněným restitucím a tím poškozují stát.
Obžaloba přitom ani náznakem neprokázala, že by úřednice byly s Czerniny nějak předem domluveny. I podle názoru Nejvyššího soudu spáchaly trestný čin maření úkolu veřejného činitele z „nevědomé nedbalosti“.
Jak se přitom ukázalo, cesta trestního stíhání nebyla jediná možná. Pražský městský soud upozornil na podobný případ z jižní Moravy, při kterém se při revizi potvrzení občanství uplatnil „pouze“ správní řád.
Stovky hektarů
V případu jsou i další zajímavé momenty. Například fakt, že vyšetřování nejprve neprobíhalo v Praze, ale vedla jej českobudějovická expozitura tehdejší protikorupční jednotky (ÚOKFK). Dozor nad případem přitom mělo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Právě šéf státních zástupců prvního pražského obvodu Jan Lelek v pondělí vytáhl na obranu svého nejvyššího nadřízeného Pavla Zemana. Zdůraznil, že podněty k dovolání k Nejvyššímu soudu nepsal sám Zeman, ale vždy vycházely z jeho úřadu, který měl případ na starosti.
Současně se Lelek postavil i za oprávněnost trestního stíhání úřednic. „V dané věci se nejednalo o restituci nějakého jednoho pole, nýbrž o to, že na základě nezákonného rozhodnutí byl vydán restitučně majetek v podobě milionů metrů čtverečních pozemků či jiných nemovitých věcí na různých místech ČR,“ uvedl pro ČTK.
