Kdo bude radit nové vládě s covidem? Zaznít by měly i alternativní hlasy

Osmadvacítku expertů dával dohromady Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti. A to na popud Vlastimila Válka (TOP 09), člena Anticovid týmu koalice Spolu, který je aktuálně nejpravděpodobnějším kandidátem na ministra zdravotnictví.

Personální obsazení týmu může naznačit, jakým směrem se bude nová vláda ve zvládání pandemie koronaviru ubírat. Válek se podle jmen na seznamu rozhodl dát prostor širšímu spektru odborníků. A to včetně těch, kteří zatím ve vládních poradních orgánech nebyli tolik slyšet.

Příkladem je Hana Zelená, vedoucí oddělení virologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Její jméno se začalo ve veřejném prostoru více skloňovat loni v létě. Tehdy se na blogu lékaře Jana Hnízdila objevil text od neznámé viroložky, která zpochybnila věrohodnost oficiálních čísel o úmrtí na nemoc covid-19. Až později vyšlo najevo, že autorkou je právě Hana Zelená.

V minulosti kritizovala například nošení roušek, statistiky okolo covidu-19 nebo způsob, jakým jsou lidé testováni na koronavirus. Její prohlášení několikrát převzaly a využily dezinformační weby. „To je nepříjemné, ale nemohu to nijak ovlivnit. Od těchto webů a článků se distancuji, pokud bez mé autorizace vytrhly pasáže z mých textů a pozměnily jejich původní význam,“ uvedla už dříve Zelená pro Seznam Zprávy.

Dalším z oslovených odborníků je imunolog Vojtěch Thon z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity. Také on se dle svých dřívějších vyjádření s řadou ostatních expertů ohledně otázek okolo covidu rozchází.

Jde například o téma protilátek, které doposud ministerstvo odmítá uznávat jako průkaz bezinfekčnosti v rámci opatření. Stejně postupuje i drtivá většina ostatních států EU a zbytku světa. Podle Thona je to způsob testování, který už „měl být zavedený dávno, podobně jako v Rakousku.“

Ani Rakousko však k protilátkám nepřistupuje jako k dlouhodobé alternativě očkování a doklad o zjištění neutralizačních protilátek nesmí být starší než tři měsíce. Thonovy výroky například o vedlejších účincích vakcín nebo o tom, že je imunita získaná proděláním nemoci účinnější než ta získaná očkováním, už dříve rozporoval například imunolog Václav Hořejší.

Ve skupině je také pět zástupců a zástupkyň krajských hygienických stanic. Právě to Válek předesílal těsně po sněmovních volbách. Uvedl, že chce, aby při celorepublikovém rozhodování o pandemii měly větší slovo právě krajské hygieny.

„Máme celou řadu zkušeností z terénu. Vidíme, jaká opatření se ukazují efektivní. Například v Jižních Čechách se za poslední tři týdny křivka posunula velice strmě nahoru. A víme, že například plošné testování ve škole epidemii umí přibrzdit,“ popisuje Seznam Zprávám svůj přínos do skupiny a také konkrétní opatření Kvetoslava Kotrbová, ředitelka jihočeské krajské hygienické stanice.

„Ještě nemám od pana profesora ucelenou představu nebo úkol, který by za mnou měl být,“ vysvětluje pozadí vzniku skupiny Jana Prattingerová, ředitelka protiepidemického odboru liberecké krajské hygienické stanice. Potvrzuje ale slova Kotrbové, že krajské hygieny mají dodat expertnímu týmu především zkušenosti z terénu.

Výrazným jménem na seznamu odborníků, kteří už jsou obecně známými, je epidemiolog Rastislav Maďar. Na začátku koronavirové pandemie úzce spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví jako člen pracovní skupiny pro uvolňování karanténních opatření. Radil ministerstvu od jara 2020 až do loňského srpna.

Tehdy odešel po kolotoči kolem zavedení povinnosti nosit roušky, které kritizoval premiér Andrej Babiš a které se poté narychlo měnilo. Maďar tehdy uvedl, že nemá zapotřebí „podpásové útoky“ a na ministerstvu skončil. Nadále se ale k situaci okolo covidu veřejně odborně vyjadřoval a stal se například členem Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES).

Děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity se v poslední době vyjádřil například k nehrazeným testům, které vláda schválila. „Návrh na vypnutí úhrad preventivního testování nepovažuji za šťastný. Do konce roku by to mělo zůstat v režimu proplácení v určitých intervalech. Částečně tím ztratíme časný přehled o pohybu viru v populaci,“ popsal dříve Maďar Seznam Zprávám.

Velký návrat na ministerstvo nejspíš zažijí i další členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), která se s vládou na jaře letošního roku rozešla. Na seznamu expertů nastupující vlády totiž je i předseda skupiny infektolog Petr Smejkal, který je hlavním epidemiologem IKEM.

MeSES ve svém stanovisku k epidemii v první polovině října vládě radila například zpřísnit kontroly dokladů o očkování, testech či prodělané nemoci na hromadných akcích a v restauracích nebo kavárnách. Důraz kladla také na očkování a zacílení na lidi starší šedesáti let. Velkou úlohu podle nich mají sehrát praktičtí lékaři. Ti mají aktivně zvát své pacienty na očkování. Jsou také pro plošné testování ve školách i firmách.

Kromě těch, kteří se s vládou názorově spíše rozešli, se mezi experty objevují i ti, jejichž hlasům během pandemie vláda dlouhodobě naslouchá. Někteří z nich se v minulosti vystřídali také v různých poradních skupinách ministerstva zdravotnictví. Jde například o primářku Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí v Nemocnici Na Bulovce Hanu Roháčovou. Právě na jejím oddělení leželi první nakažení covidem-19 v Česku, později se stala jednou z tváří kampaně na podporu očkování.

Zastoupení mají v expertní skupině také praktičtí lékaři. S ministerstvem zdravotnictví dlouhodobě komunikuje Petr Šonka, šéf Sdružení praktických lékařů. Kromě něj praktiky zastupuje také Bohumil Seifert, přednosta Ústavu všeobecného lékařství, nebo Veronika Jilichová Nová, praktická lékařka pro děti a dorost v Plzni. V novém týmu bude i biostatistik Ladislav Dušek, z jehož výpočtů vychází i kroky současného ministra zdravotnictví.