Hlavní obsah

Kdo dostal vyznamenání. Třicet osobností hradního večera

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Záznam předávání vyznamenání ze slavnostního večera na Pražském hradě.

Přejít před obsah vložený z jiného webu.
 

Reklama

Přinášíme přehled osobností, které prezident vyznamenal.

Článek

Řád Bílého lva

Jaroslav Klemeš

Hrdina druhé světové války. Poslední žijící parašutista z těch, kteří byli londýnskou vládou vysazeni na území protektorátu. Jako příslušník paradesantního výsadku Platinum - Pewter byl vysazen v únoru 1945, pomáhal odbojovému hnutí na Českomoravské vrchovině a pak v Praze.

Karel Janoušek (in memoriam)

Příslušník Československých legií v Rusku, legenda vojenského letectva. Za druhé světové války organizoval československou jednotku v RAF, jako první Čech získal v roce 1945 hodnost leteckého maršála RAF. Po únoru 1948 byl postaven mimo službu a při vyprovokovaném přechodu hranic zatčen a vězněn v komunistických lágrech. Zemřel v roce 1971.

Karel Kuttelwascher (in memoriam)

České stíhací eso v RAF, s 18 potvrzenými sestřely nejúspěšnější československý pilot. Je jediným Čechoslovákem, který je dvojnásobným držitelem britského Záslužného leteckého kříže, který je udělován za hrdinství ve vzdušných operacích proti nepříteli. Po únoru 1948 emigroval, usadil se ve Velké Británii a pracoval jako civilní pilot British European Airways. Zemřel v roce 1959.

Alois Dubec

Podplukovník ve výslužbě. Za 2. světové války nejprve vstoupil do protektorátního vojska, odkud však zběhl a přes několik zemí se dostal do výcviku pilotů RAF, kteří byli ke konci války cvičeni pro operace na Dálném východě. V roce 1968 emigroval do Švýcarska, po roce 1989 se vrátil do rodné země a žije v Luhačovicích.

Dominik Duka

Dominikánský duchovní, kardinál, od roku 2010 primas český. Vystudoval teologii, působil jako duchovní v pohraničních oblastech a v roce 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V roce 1981 byl odsouzen a vězněn v Plzni na Borech, roku 1986 byl tajně ustanoven provinciálem Českomoravské dominikánské provincie. Až do roku 1989 pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň.

Günter Verheugen

Německý politik, člen Evropské komise v éře předsedy Romana Prodiho, muž, který byl jako komisař pro rozšíření při vstupu České republiky do Evropské unie.

Řád T. G. Masaryka

Hanuš Holzer

Bývalý honorární konzul České republiky ve Švýcarsku, československý emigrant, který se podílel na vývoji českého státu. Po listopadu 1989 pomáhal Občanskému fóru a podílel se na vyjednávání mezi mladoboleslavskou Škodou a firmou Volkswagen.

Valtr Komárek (in memoriam)

Byl jednou z tváří listopadové revoluce v roce 1989. Charismatický šéf Prognostického ústavu vystudoval ekonomii v Moskvě a v 60. letech byl poradcem Ernesta Che Guevary na Kubě. Na počátku 90. let minulého století patřil k těm, kdo oponovali Václavu Klausovi a prosazovali hospodářské reformy cestou postupných změn. Zemřel v roce 2013.

Jan Kačer

Herec a režisér. Působil mimo jiné v Činoherním klubu a v 80. letech v Divadle na Vinohradech. První titulní roli ve filmu vytvořil ve snímku Jána Kádára a Elmara Klose Smrt si říká Engelchen. Po roce 1989 byl do roku 1992 poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum, respektive Občanské hnutí.

Medaile Za hrdinství

Josef Sousedík (in memoriam)

Prvorepublikový starosta Vsetína, vynálezce v oboru elektrických strojů a odbojář. Zahynul v roce 1944 po potyčce při výslechu na gestapu. Komunisté jeho památku pošpinili, rehabilitován byl po roce 1989.

Jiří Nesázal

V Uherském Brodě v restauraci Družba pomohl loni v únoru k úniku několika lidem, kteří byli napadeni střelbou psychicky narušeného muže.

Medaile Za zásluhy

Jiří Boček

Devětapadesátiletý manažer je od roku 1990 generálním ředitelem národního podniku Budějovický Budvar. Je všeobecně oceňován za vzestup, jímž firma pod jeho vedením prošla. V roce 1991 vyprodukoval Budvar 400 tisíc hektolitrů piva, zatímco loni už zhruba 1,5 milionu hektolitrů.

Pavel Budínský

Předseda Československé obce legionářské, veterán války v Perském zálivu a několika mezinárodních misi, například UNPROFOR.

Jaroslav Feyereisl

Přední český porodník a ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze- Podolí. Věnuje se také pedagogické činnosti.

Eva Filipi

Diplomatka, česká velvyslankyně v Sýrii a v Turecku nebo v Libanonu.

Jindřich Goetz (in memoriam)

Filmový architekt a bývalý rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku.  Jako scénograf se podílel na zhruba 120 českých filmech.

Daniel Hůlka

Zpěvák, v roce 1998 vítěz ankety Zlatý slavík, v roce 2013 jeden z podporovatelů Miloše Zemana v přímé volbě prezidenta republiky.

Petr Chmela

Podnikatel, jeden ze zakladatelů a dnes jednatel společnosti Tescoma, která vyrábí kuchyňské potřeby.

Juraj Jakubisko

Filmový režisér. Debutoval filmem Kristove roky, vrcholem jeho díla byla v 80. letech sága Tisícročná včela. Je členem Evropské filmové akademie a držitelem Českého lva.

Karel Kosík (in memoriam)

Filosof a historik, v letech 1968–1969 byl členem ÚV KSČ. Roku 1970 byl vyloučen z KSČ a až do roku 1989 žil pouze z honorářů za starší publikace vydávané v zahraničí a z podpory českých emigrantských nadací. Zemřel v roce 2003.

Josef Mandík (in memoriam)

Dlouholetý předseda Českého svazu včelařů a politik KSČM. Zemřel letos v říjnu.

Luděk Pik (in memoriam)

Politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou a dlouholetý starosta Plzně.

František Piškanin

Zakladatel a majitel rodinné karlovarské logistické a dopravní společnosti Hopi.

Štěpán Popovič

Podnikatel, dlouholetý předseda Svazu dopravy České republiky.

Jaroslav Povšík

Předseda odborů ve společnosti Škoda Auto, kde pracuje od roku 1977. Člen dozorčí rady.

Petr Robejšek

Český politolog, ekonom, komentátor a publicista žijící v Německu. Z Československa emigroval v roce 1975. Kritik Evropské unie v její současné podobě.

Věra Růžičková

Bývalá gymnastka, olympijská vítězka z olympiády v Londýně v roce 1948 v soutěži družstev. Pracuje v olympijském a sokolském hnutí.

Viliam Sivek

Generální ředitel rodinného podniku Sivek Hotels, předseda Asociace cestovních kanceláří.

Jaromír Šlápota

Předseda Československého ústavu zahraničního, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za KDU-ČSL.

Judita Štouračová

Ekonomka a diplomatka, někdejší velvyslankyně v Bělehradu. Čestná rektorka Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů.

Reklama

Doporučované