Hlavní obsah

Kdo mohl za zabijáckou druhou vlnu? Na úmrtí zapomněli nejen Babišovi voliči

Foto: Seznam Zprávy

Politické preference významně ovlivňují, jak si lidé pamatují údaje o covidu-19

Reklama

Lidský mozek umí s čísly zacházet kreativně. Dokazuje to náš průzkum, kde stejní lidé, kteří vyčítají „vládě, že pozdě zavedla opatření kvůli volbám“, zároveň nesouhlasí s tvrzením, že „premiér může za průběh podzimní vlny“.

Článek

Jaro 2020 je ve vzpomínkách Čechů pevně zapsáno. „Šili jsme roušky, měli jsme strach a sledovali tiskové konference,“ daly by se jednou větou shrnout vzpomínky lidí, které jsme shromáždili v našem průzkumu.

Foto: Pavel Kasík

Vzpomínky lidí na březen až květen 2020. Slova, která se vyskytovala častěji, jsou znázorněna větším písmem. (n=728)

Přes 80 % lidí se shoduje, že Česko zvládlo první vlnu lépe, než většina států. Naprostá většina lidí také podle vlastních slov dodržovala vládní opatření. A dodnes lidé – napříč politickým spektrem – hodnotí práci vlády během tzv. první vlny jako dobrou nebo spíše dobrou.

Pak ale přišel podzim 2020, a Česká republika zažila nejčernější týdny své historie. Alespoň co se týče počtu úmrtí. Způsobila to druhá vlna covid-19, kterou se nepodařilo zabrzdit.

Oproti jarní vlně byla ta podzimní několikanásobně větší. Schválně, zkusíte si tipnout, kolikrát více bylo během druhé vlny (září 2020 až listopad 2020) nákaz novým koronavirem?

Většina lidí porovnání obou vln výrazně podhodnotila. Není divu, exponenciální růst je v tomto zrádný, a během několika týdnů se ze stovek stanou tisíce a pak desetitisíce.

Podzimní úmrtí byla rekordní

Ještě v září se mohl Andrej Babiš na svém Twitteru chlubit tím, že Česká republika je na tom v rámci Evropy velmi dobře. Ze 31 států Evropy bylo Česko téměř na konci tabulky s pouhými 41 úmrtími na milion obyvatel. Z této statistiky také pochází Babišovo proslulé motto „best in covid“.

Ještě v polovině září se mohlo zdát, že sice roste počet nakažených, ale počet úmrtí zůstává nízký. Ve skutečnost rostly obě křivky stejně rychle. Křivka úmrtí měla jen necelé dva týdny zpoždění za nárůstem infekcí.

Lidská paměť je ale selektivní, a tak si různí lidé pamatují podzimní měsíce jinak. Většina lidí podzimní vlnu ve svých vzpomínkách podceňuje. A to celkem specifickým způsobem: zpětně „zplošťují křivku“, a tak zatímco u září odhadují větší počty úmrtí, v říjnu a listopadu počty výrazně podhodnocují. Je to další ukázka toho, jak je exponenciální růst nečekaný a matoucí.

Vzpomínky se zásdním způsobem neliší, porovnáme-li skupiny respondentů dle jejich vzdělání nebo dle místa bydliště. Co tedy mělo vliv na to, že si někdo ve svých vzpomínkách realitu upravuje tím či oním směrem?

Jak si (ne)pamatujeme pandemii?

Unikátní průzkum Seznam Zpráv

Svého času všichni sledovali čísla o nových případech a nakažených. Každý den byla tisková konference. Ale s odstupem času lidé na tato čísla přirozeně zapomínají. Rozhodli jsme se prozkoumat, co Čechům v hlavě utkvělo a co jsme spíše vytěsnili. A jak naše vzpomínky formují (a jsou zároveň zpětně upravovány) našimi aktuálními názory. Pomocí randomizovaného on-line dotazníku jsme nasbírali odpovědi od 4 664 respondentů. Výsledky analyzujeme a postupně je zveřejňujeme na Seznam Zprávy v sekci Tech.

Znatelně se vzpomínky lišily u různých věkových skupin. Což není až tak překvapivé, když si uvědomíme, že covid-19 je pro starší lidi řádově nebezpečnější, než pro lidi mladší. Co se týče covidu, měli starší lidé výrazně přesnější vzpomínky ohledně počtu zemřelých.

Zásadní vliv ale na naše vzpomínky má politická příslušnost, respektive politické preference. Nejenže ovlivňuje, jaká čísla si pamatujeme, ale především ovlivňuje narativ, do kterého tato čísla zasazujeme. Potvrzuje to, že v Česku (i jinde ve světě) je covid-19 politicky polarizované téma. A takováto politizace pandemie je nebezpečná.

Politizace ztěžuje hledání společné řeči

Předně je politika často konfliktní. Politik chce nejenom udělat něco užitečného, ale především potřebuje být vidět, jak dělá něco užitečného. Dále potřebuje, aby bylo vidět, že jeho politická konkurence nepomáhá, ba přímo škodí. Opozice se na oplátku vymezuje proti tomu, co vláda dělá. V praxi jsme to viděli v Česku: premiér Andrej Babiš se postavil do čela boje proti pandemii a výslovně na sebe vzal odpovědnost za všechna vládní opatření. Před volbami v říjnu 2020 pak byl problém opatření zpřísnit, protože by tím dal opozici možnost na něj útočit.

„Krize typu pandemie může populistického politika výrazně posílit,“ shrnují ve své studii politilogové. Populističtí politikové mohou pandemie krátkodobě využít k „posílení vztahu s voliči“. Je pro ně ale těžké dělat nepopulární rozhodnutí, zvláště krátce před volbami.

Náš výzkum potvrzuje, že právě názor dotazovaného na osobu českého premiéra výrazně ovlivnil také to, jak si daný člověk pamatuje dramatické měsíce z konce roku 2020. Zároveň ale ukazuje, že i lidé, kteří premiérovi Babišovi vyčítají nezvládnutí pandemie, jej i nadále podporují.

Mezi jednotlivými výroky můžete přepínat šipkami, nebo můžete výrok vybrat ze seznamu.

Jednotlivé výroky si můžete prosít a porovnat, jak s nimi příznivci jednotlivých stran souhlasili nebo nesouhlasili. Začněme tam, kde panuje velká shoda napříč populací:

  • většina lidí uvedla, že během druhé covidové vlny dodržovala vládní opatření
  • prakticky všichni se shodli na skutečnosti, že na podzim 2020 byly nemocnice přetížené
  • překvapivá shoda panuje i na tom, že „kvůli volbám“ přišla na podzim 2020 opatření pozdě

A kde jsou naopak specifika voličů jednotlivých stran? Voliči ANO jako jediní nesouhlasí s tím, že za nepříznivý vývoj na podzim 2020 může premiér, a jsou to také pouze voliči ANO, kteří v nadpolovičním počtu uvedli, že vláda zvládla i druhou vlnu epidemie.

Foto: Pavel Kasík

Kdo nese vinu na nepříznivém průběhu podzimní vlny 2020 v ČR. Slova ze vzpomínek respondentů (čím častěji bylo slovo použito, tím je větší).

Voliči SPD a Volného bloku jako jediní popírali přetížení nemocnic, podporovatelé Volného bloku navíc nejčastěji uvádějí, že spíše nebo vůbec nedodržovali vládní nařízení a nejzřetelněji se vymezují vůči lockdownům. To souvisí i s tím, že nejčastěji uvedli, že je pandemie osobně finančně poškodila.

Koalice SPOLU a PirSTAN se shodly na ekonomických dopadech pandemie i na kritice vlády za zvládání covidu ve druhé vlně. Při přepínání výroků si ostatně můžete všimnout, že jejich proužky se pohybují prakticky vedle sebe, což ukazuje na názorovou homogenitu jejích podporovatelů (často jsou to stejní lidé, dotazník umožňoval, aby jeden člověk podporoval více stran).

Babišovi voliči nejsou slepí

Pokud někdo čekal, že rozdíly mezi zastánci jednotlivých politických stran budou větší, může být relativní homogenitou názorů překvapen. Náš výzkum ale ukázal, že i se stejnými informacemi mohou lidé zcela odlišně naložit.

Michal Bláha ve svém nedávném komentáři pečlivě a co nejpodrobněji popsal moment, ve kterém premiér Andrej Babiš prokazatelně odložil proticovidová opatření, přestože už měl k dispozici podrobný odhad. Jasně ukazoval, že i týdenní zpoždění bude znamenat statisíce nakažených navíc (nakonec jich bylo ještě více).

Foto: snímky: ÚZIS, koláž: Pavel Kasík

Prognóza ÚZIS ze 17. září 2020. Ladislav Dušek v ní ukazuje dva scénáře, které jsme sloučili do jednoho grafu se stejným měřítkem. Rozdíl mezi nimi ukazuje, o kolik nakažených by bylo méně, kdyby se opatření zavedla o týden dříve, tedy už 24. září, nikoli až prvního října.

„Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO, předseda vlády a předseda Rady vlády pro zdravotní rizika, vědomě vyměnil potenciálně lepší volební výsledek v krajských volbách za životy nejméně 6 800 zbytečně zemřelých Čechů,“ napsal Bláha v článku, který nese titulek čísla nelze ošidit.

Jenže to je omyl. Čísla ošidit lze. Lidský mozek umí s čísly zacházet velmi kreativně. Dokazuje to náš průzkum, kde stejní lidé, kteří vyčítají „vládě, že pozdě zavedla opatření kvůli volbám“, zároveň nesouhlasí s tvrzením, že „premiér může za nepříznivý průběh podzimní vlny“. Znají čísla. Ale stejně, jako lze čísla oddělit od emocí, lze také emoce oddělit od čísel.

Koncept zvaný motivated numeracy (volně přeloženo „selektivní schopnost počítat“) patrně poprvé experimentálně ověřili výzkumníci v roce 2013. Ukázali, že stejná čísla interpretujeme jinak, pokud máme už předem představu o tom, co by nám „mělo“ vyjít. Oni to ověřili na – v USA velmi polarizujícím – tématu zbraňové legislativy.

Ideologicky motivované rozhodování není popřením racionality. Lidé naopak využívají racionality k tomu, aby si svůj pohled udrželi.
Kahan et al., Behavioural Public Policy 2013

Tento efekt nazývají vědci racionalizace ochraňující identitu (Identity-protective Cognition).

Lidé, kteří prokazatelně umí zacházet s čísly, o tuto schopnost mimoděk přicházejí. Stačí, aby došlo na téma, které je spojené s jejich identitou. „Lidé očekávají, že když se budou vyjadřovat exaktně a racionálně, dokážou přesvědčit ostatní racionální jedince,“ podotkli autoři v závěru studie. „Náš výzkum – a řada dalších studií – ukazuje, že toto očekávání není na místě. Ideologicky motivované rozhodování není popřením racionality. Lidé naopak využívají racionality k tomu, aby si svůj pohled udrželi.“

Paradox prevence

Premiér Babiš měl v září 2020 na výběr. Zavést přísná opatření a zpozdit nástup infekcí, ovšem za cenu hlasité nevole veřejnosti a velké části politické opozice. To vše těsně před volbami. Vzhledem k exponenciálnímu charakteru epidemie navíc čelil známému „paradoxu prevence“: když něčemu zabráníte, není vidět, čemu jste zabránili. Opozice by tak snadno mohla ukázat, že opatření byla zbytečně přísná. Nízká čísla infekcí by se pak paradoxně stala Babišovým slabým místem.

Babiš tedy zvolil opačnou cestu. Spolehl se, že jeho voliči mu takový krok zpětně odpustí. Nebo na průšvih rovnou zapomenou. Nezapomněli. Ale přestože viní vládu z nezvládnuté pandemie, mnozí z nich Babišovo hnutí ANO podporují i nadále.

Náš výzkum ukazuje, že lidé zásadně podceňují, kolik lidí minulý podzim kvůli covidu v Česku zemřelo. A rozhodně se najde dostatek lidí, kteří jsou schopni si čísla pamatovat a racionálně je oddělit od podpory současného premiéra.

Zda se premiérovi jeho propočet vyplatil, to zjistíme už po příštím „průzkumu“. Grafy s výsledky uvidíte už tento víkend na všech televizních obrazovkách v zemi.

Reklama

Doporučované