Hlavní obsah

Kdo nejvíc bojuje s koronavirem? Zdravotníci a centrální bankéři

Šéf amerického Fedu Jeromel Powell

Reklama

Vlády se přebíjejí miliardami na záchranu ekonomiky, kterou ničí koronavirus. Nejvíc práce však zatím odvedli centrální bankéři.

Článek

V posledních 14 dnech zažila světová ekonomika a všechny součásti tohoto soukolí otřes, jaký minimálně 12 let nepamatují.

Krátké shrnutí: burzovní indexy se propadly tak, že například americký Dow Jones vymazal veškeré zisky, kterých dosáhl za prezidentování Donalda Trumpa. Centrální banky po celém světě, Česko nevyjímaje, snižovaly úrokové sazby a vlády se málem předháněly v tom, jakou sumou hodlají neviditelný koronavirus porazit.

Jenže nic z toho nepomáhá a v současné panice asi neexistuje částka, která by dokázala obchodníky i spotřebitele uklidnit. A to se přitom dosavadní suma pomoci počítá v bilionech dolarů - týdeník The Economist ji u všech zemí, které k 18. březnu nějaké číslo oznámily, vyčíslil na astronomických 7,4 bilionu dolarů – to odpovídá zhruba 23 procentům HDP těchto států. A to ještě počtáři britského časopisu nevěděli, že poradce amerického prezidenta Larry Kudlow celkovou výši americké finanční injekce posune v součtu z 1,2 bilionu amerických dolarů ke dvěma bilionům.

Pohled na tabulku níže vypadá impozantně. Slíbená česká pomoc ve výši necelého ročního státního rozpočtu vypadá velkoryse. Ve vztahu k HDP jde ale zhruba o stejnou palebnou sílu, jakou chtějí použít Německo, Francie, Španělsko nebo Velká Británie.

Je také nutné podotknout, že do celkové sumy se počítají i různé záruky za úvěry – ty se mohou, ale také nemusejí dočkat svého čerpání. V českém bilionu korun tvoří tyto záruky 900 miliard, tedy 90 procent. A podobně to mají nastavené i Němci nebo Britové.

Mnohé evropské země zatím konkrétní výši pomoci nesdělily, s konkrétní sumou si dávají na čas Maďaři nebo Slováci, kde finanční odpověď na koronakrizi zkomplikovala výměna vlády. To ale neznamená, že například maďarský premiér Viktor Orbán sedí a čeká, co koronavirus provede s maďarskými peněženkami. Budapešť například nakázala bankám, aby lidem posečkaly se splátkami hypoték, a oznámila daňové prázdniny.

Příspěvky evropských zemí se navíc mohou ukrývat také v akcích, které z Bruselu řídí Evropská komise. Ta slíbila, že na podporu ekonomiky eurozóny i neeurových změn uvolní 640 miliard eur. A navíc se vedou diskuze, jak v současné krizi využít odpočívající Evropský stabilizační mechanismus.

Tento vehikl zbyl zemím eurozóny poté, co pominula hrozba krachu Řecka. A nyní by se svou palebnou silou 410 miliard eur v zárukách mohl pomoci. Otázkou však zůstává, jestli nakonec nebudou jeho finance nutné na záchranu jižního křídla eurozóny. Investoři totiž chtějí stále více peněz za to, že jsou ochotní půjčit Itálii, Španělsku nebo Řecku. V týdnu chtěli při desetileté půjčce od Italů přirážku 2,4 procenta, měsíc nazpět si v Římě půjčovali na deset let jen s úrokem 0,9 procenta.

V hlavní roli: centrální banky

I když vlády bombasticky házejí čísly, kolik peněz jsou ochotné uvolnit, ve skutečnosti zatím převážnou část práce odvedly centrální banky.

Podle listu The Economist jde z oněch 7,4 bilionu dolarů zhruba 80 procent za centrálními bankami. V uplynulých dvou týdnech nalily do ekonomiky tolik peněz, že to mnozí investoři nepamatují. Například úroky amerického Fedu nebo Bank of England. A s nimi 37 dalších bank od Nového Zélandu po Trinidad a Tobago. A také Česko – v pondělí ČNB snížila úroky o půl procentního bodu a guvernér Rusnok avizoval, že banka půjde klidně ještě níž.

V případě české ekonomiky přišlo také výrazné oslabení koruny, což samo o sobě prospěje českým vývozcům. „Oslabení vyvolalo impulz, který bychom mohli přirovnat zhruba ke třem snížením úrokových sazeb. Jenom to oslabení devizového kurzu, to, že koruna se dostala nad 26, přispělo k tomu, že oslabily nebo se uvolnily měnové podmínky zhruba o 75 bazických bodů ekvivalentu na úrokových sazbách,“ vysvětlil v rozhovoru pro magazín Byznys člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda.

Kromě toho se velké centrální banky dohodly s Fedem na výměně deviz (swapové operace), aby se mezibankovní systém nezadřel kvůli nedostatku dolarů. A řada centrálních bank sáhla do arzenálu, který si vyzkoušela v době ekonomické krize z let 2008 a 2009.

Další levné peníze

Fed, Evropská centrální banka nebo Bank of Japan začnou znovu ve velkém vykupovat dluhopisy, aby zaplavily trh levnými penězi. Centrální bankéři také uvolní ruce komerčním bankám, aby nemusely držet tolik peněz v rezervách a více půjčovaly podnikům.

Na akce centrální banky hodně vsadila například Čína, která na rozdíl od jiných velkých zemí neoznámila žádný velký záchranný balíček přímo z vládní kapsy. Ale tamní tabulová banka podle informací listu The Financial Times z pátku 13. března zaplavila podniky 79 miliardami dolarů – právě tím, že snížila povinné rezervy pro banky. A to byl jen jeden z řady kroků.

Reklama

Doporučované