Kdo pohřbil Milana Kunderu? Ital, který si mění jména

Byla to během čtvrtečního odpoledne šokující zpráva: „Zemřel Milan Kundera.“ Sdělení se začalo po českém Twitteru šířit rychle, ale nebylo pravdivé.

Informaci o náhlé smrti nejznámějšího žijícího tuzemského spisovatele, který dlouhodobě žije ve Francii, na sociální síť napsal účet se jménem Petr Drulák. Drulák byl do loňského roku velvyslancem ve Francii a zprávě o Kunderově smrti to dodávalo určitou důvěryhodnost.

Někdejší velvyslanec ovšem příspěvek nepsal. Zhruba po hodině se k jeho autorství přiznal Ital Tommasso Debenedetti, který zároveň potvrdil, že profil s více než dvěma tisíci sledujícími je falešný.

Nejde o první Debenedettiho výstřelek.

Bývalý novinář v minulosti na Twitteru vystupoval jako ruský ministr obrany Sergej Šojgu, švédský či dánský premiér, aktivista Edward Snowden nebo „osobní“ účet Vladimira Putina. Podařilo se mu dokonce ošálit systém na verifikaci profilů, který má podobným podvodům bránit. V roce 2013 získal znak ověření u profilu imitujícího tehdejšího ministra zahraničních věcí a současného německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

A proč Debenedetti identity krade? „Šampion lži“, jak sám sebe označuje, tím chce ukázat, že současní žurnalisté málo ověřují informace předtím, než je předají svým příjemcům. Svatá válka ve znamení lži začala podle severu Business Insider v roce 2000, kdy do italských médií dostal více než šedesát rozhovorů s takovými jmény, jako jsou Michail Gorbačov nebo Dalajláma.

Všechny byly vymyšlené. Podle serveru The New Yorker tak muž, který se v současné době živí jako učitel, deset let mátl média citáty osobností, jež si vymyslel a které obletěly celý svět. Celé to začalo tím, že o jeho skutečné články žádná média neměla zájem.

Dokud Debenedetti sdílel vymyšlené rozhovory, jeho dosah byl velký.

V současné době však mezi jeho oblíbený druh trollingu patří hlavně prohlášení o úmrtí někoho, kdo ve skutečnosti žije. Italský troll, který do svého koníčku zapojil i studenty, se kterými příspěvky píše na školních počítačích, si vybírá oběti napříč odvětvími. Prostřednictvím falešného účtu, u něhož pouze mění identitu podle toho, která se mu zrovna hodí, označil za mrtvé syrského prezidenta Bašára al-Asada, válečného zločince Ratka Mladiče nebo bývalého řeckého prezidenta Karolose Papuliase.

Milan Kundera nebyl první Debenedettiho nepolitickou obětí. V minulosti šířil například zprávu o smrti romanopisce Martina Walsera.

Profil se jménem Petr Drulák, na kterém se informace o Kunderově smrti objevila jako první, vznikl v únoru 2020. Nejmenoval se takto celou dobu. Minimálně chvíli fungoval profil pod jménem João Leão, portugalského ministra financí.

Ten 15. června napsal tweet, že zemřel guvernér italské národní banky. Poté se jméno účtu změnilo, nejspíš rovnou na českého diplomata Petra Druláka.

Již dříve ale Ital použil profil k imitaci jiných veřejných osobností. Za tuto dobu také nasbíral různé sledující z Česka, Německa, Polska nebo například Itálie.

Stovky uživatelů si falešný profil uložily do svých seznamů, takže ho sledují například politici, umělci a lidé z dalších oborů, za které se vydával. Profil s pár tisíci sledujícími vypadá důvěryhodněji, navíc se hoax o vymyšlené smrti dostane okamžitě k množství novinářů a vlivných osobností.

Tento systém Debenedettimu evidentně funguje, protože falešná zpráva o smrti Milana Kundery se po Twitteru rozšířila prakticky okamžitě.

Stejně jako v případě ostatních hoaxů o úmrtí známých osobností i zde Debenedetti po chvíli přiznal, že profil je falešný. Také použil úplně stejné fráze, díky kterým šlo mít už předem pochybnosti, zda nejde o jeho práci. Následně pak také uživatelé na Twitteru začali upozorňovat na fakt, že profil vypadá falešně.

Momentálně už účet se jménem Petr Drulák neexistuje. Debenedetti jméno účtu změnil na Pier Del Gatto.