Hlavní obsah

Kdy bude vakcína a kdo ji dostane první? Začala velká přetahovaná

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Zveřejnění pozitivních výsledků velké klinické studie americké firmy Pfizer a německé BioNtech podílejících se na výrobě vakcíny proti koronaviru zažehlo naději, že návrat do normálního života se blíží. Ale jak pro koho.

Článek

Vakcína vyvíjená a produkovaná napůl německou a americkou firmou podle pondělního oznámení prokázala v první části rozsáhlé klinické studie více než 90procentní účinnost. Publikaci výsledků paradoxně uspíšilo zrychlení šíření koronaviru, díky čemuž se stihl nakazit dostatek dobrovolníků. Celkem jich v této fázi studie je 44 000, podle listu The New York Times je nakažených už 94 z nich.

Experiment spočívá v tom, že se polovině dobrovolníků aplikuje vakcína a druhé placebo látka. Studie je nastavená tak, aby ani vědci až do momentu „odtajnění“ dat nevěděli, komu jakou látku podali. Když se ukáže, že drtivá většina nakažených dostala placebo, velmi pravděpodobně to znamená, že vakcína funguje.

Vědci na zprávu reagovali povětšinou s potěšením, i když samozřejmě řada z nich nezapomněla připomenout, že nejde o konečné výsledky, že je potřeba danou fázi testů dokončit celou a že je potřeba více dat. Tak či onak je ale zřejmé, že vakcína firem Pfizer a BioNtech má teď na trh nejblíž. A každý ji bude chtít na tom svém.

Američané už vědí co a za kolik

Pokud na chvíli opomineme očkování neotestovanými vakcínami v Rusku a Číně a budeme předpokládat, že vakcínu BioNtechu a Pfizeru nikdo nepředběhne, vypadá to, že jako první se proti koronaviru budou moci očkovat Američané. Naznačuje to hned několik skutečností.

Spojené státy mají v první řadě vyjednanou konkrétní dohodu. Zajišťuje jim 100 milionů dávek vakcín za 1,95 miliardy dolarů, přičemž peníze USA zaplatí v momentě, kdy dodávku obdrží. Nad rámec mají Spojené státy ještě předjednaných dalších 500 milionů dávek, detaily této objednávky ale podle mluvčí Pfizeru Sally Beattyové budou předmětem až dalšího vyjednávání. Jeho podmínky se podle ní mají dohodnout zvlášť, „až si Spojené státy budou chtít objednat víc“, cituje mluvčí BNN Bloomberg.

EU by mohla mít dohodu ve středu

Evropská unie je sice spolu s USA médii uváděna jako jeden z hlavních plánovaných odběratelů vakcíny a má domluvených dokonce 200 milionů dávek. Zatím ale nejde o skutečnou dohodu jako v případě USA, ale spíš o předběžnou dohodu podobnou té na dodatečných 500 milionů pro USA. To by se podle unijních politiků mělo velmi brzo změnit. Pravděpodobně už ve středu.

Členské státy EU se dohodly, že jednání o zajištění vakcín povede jejich jménem Evropská komise. Vakcíny z prvních dodávek by pak mělo mít k dispozici všech 27 členských zemí. Podle nejnovějších informací Bildu, které následně potvrdil i německé zpravodajské televizi Phoenix šéf lidovecké frakce v Evropském parlamentu Manfred Weber, by měla být dohoda nyní už hotová a čeká jen na zítřejší podpis.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové by se mohlo Evropě podařit získat až 300 milionů dávek vakcíny, informovala o tom v pondělí po zveřejnění výsledků klinické studie a v příspěvku na Twitteru sdílela i své nadšení z dobré zprávy.

Očekáváme 100 milionů dávek pro Německo, řekl ministr

Silný hlas má v této diskuzi například německý ministr zdravotnictví Jens Spahn z CDU. „Jako německému ministrovi zdravotnictví by se mi těžko vysvětlovalo, že vakcína vyvinutá v Německu by se rychleji dostala do jiných částí světa než do samotného Německa,“ cituje Spahna německý web Tagesschau v dnešním článku. Na tiskové konferenci v Berlíně Spahn podle Reuters řekl, že konečná kupní dohoda by měla být hotová během pár dní. „Teď už to dovedeme k rychlému závěru,“ řekl.

Kromě toho narazil na další problém, kterým jsou nejasnosti ohledně toho, jak se bude vakcína rozdělovat mezi členskými státy EU, když vyslovil očekávání, že Německo dostane 100 milionů dávek, tedy celou polovinu předjednaného objemu kontraktu.

Kdo zaváhá, počká si

Je tu ale ještě jeden důležitý faktor, který stojí stranou obchodních dohod. Firmy BioNtech a Pfizer nezastírají, že klíčovým kritériem pro ně při výběru, kam distribuovat nejdřív, bude pochopitelně i rychlost schválení jejich vakcíny úřady. Spoluzakladatel BioNtechu Ugur Sahin tento faktor pro Financial Times zmínil jako stavební kámen „férového přístupu“, přičemž dodal, že přednost bude mít ten, kdo vakcínu dřív povolí. A zdá se, že i tady budou Spojené státy rychlejší než Evropa.

V USA má povolení v režii Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který společnost Pfizer plánuje požádat o schválení k nouzovému použití (EUA) už tento měsíc. Podle časopisu Science se FDA může žádostí začít zabývat dva měsíce poté, co alespoň polovina dobrovolníků dostala obě dávky vakcíny, což nastane asi za dva týdny. FDA dopředu slíbila, že pokud Pfizer pošle žádost, úřad svolá svůj poradní výbor pro vakcíny, o čemž vědecký časopis píše jako o klíčovém okamžiku.

Výbor následně vyhodnotí veškerá potřebná data a rozhodne. Náladu v komisi ve chvíli, kdy ještě nikdo neviděl detailní informace, přiblížil Science citací jednoho z členů. „Všichni si udržujeme zdravý skepticismus, protože společnosti samozřejmě chtějí prodávat vakcíny,“ řekl pediatr z Tufts University a člen výboru Cody Meissner, který ale podle časopisu nezastíral, že ho zpráva o dobrých výsledcích povzbudila.

Naproti tomu Evropská léková agentura (EMA) nové výsledky klinické studie na dotaz Reuters v pondělí komentovala slovy, že zatím od firem neobdržela data. V tuto chvíli se údajně zabývá hodnocením neklinických dat týkajících se komponentů používaných při její výrobě a její kvality. Začátkem října EMA oznámila, že spouští zrychlený režim, jehož cílem má být schválení vakcíny, ještě v půlce minulého měsíce její šéf Guido Rasi odhadoval, že první vakcíny by mohly být schváleny začátkem příštího roku.

Nedostatkové zboží

Pfizer očekává, že do konce roku vyrobí asi 25-50 milionů a za příští rok 1,3 miliardy dávek vakcíny. Podle Nicole Luriové z neziskovky Koalice pro inovace připravenosti na epidemii (CEPI) je už teď jasné, že to nebude dost. Vakcína podle ní bude nedostatkovým zbožím dokonce i ve Spojených státech. „Když se podívám na projekci výroby dávek pro rok 2021 a srovnám to tím, o čem se teď mluví v bilaterálních dohodách po celém světě, naplňuje mě to úzkostí,“ řekla pro Science.

A není divu. Kromě USA s požadavkem 100 či dalších 500 milionů dávek a EU 200-300 milionů si už například 30 milionů dávek předobjednala Velká Británie, 20 milionů Kanada, 120 milionů Japonsko a 1,5 milionu Nový Zéland. Všichni by navíc ideálně chtěli svou dohodu ještě rozšířit a mnoho dalších států je jistě ve frontě. V médiích rovněž rezonuje otázka ohledně složité distribuce a skladování vakcíny, která musí být uchovávána při teplotě minus 80 stupňů. Pro bohatší státy to bude znamenat velké dodatečné výdaje a ty chudší si to možná ani nebudou moct dovolit.

Nutno navíc podotknout, že k naočkování jednoho člověka jsou potřeba dvě dávky, roční produkce 1,3 miliardy tak stačí pro 650 milionů lidí, což je jen zlomek světové populace lidí, kteří očkování potřebují. Není tak pochyb o tom, že i když bude tato zatím nejnadějnější vakcína fungovat, bude třeba, aby se zadařilo i jiným firmám.

Ještě tento měsíc se očekávají výsledky klinických testů dalšího nadějného výrobku, který vyvinula firma Astra Zeneca spolu s Oxfordskou univerzitou.

Reklama

Doporučované