Hlavní obsah

Kdy nás pustí z karantény? Čínský scénář ukazuje na měsíce

Foto: Profimedia.cz

Z čínského Wu-chanu odjíždí lékaři, kteří přijeli pomoci se zvládnutím epidemie.

Reklama

Hlavním bojištěm s nákazou Covid-19 je nyní Evropa. Čína už totiž první vlnu epidemie přečkala, protože ve Wu-chanu se poprvé od jejího propuknutí neobjevil za jeden den žádný nový nakažený. Tamní scénář napovídá, co čeká Česko a Evropu.

Článek

Wu-chan je sice stále v karanténě, první lidé ale mohou žádat o zelené karty. Pokud projdou testy, dostanou povolení vycestovat za prací z provincie. Ostatní obyvatelé mohou podle státní televize CCTV alespoň na procházku. Hlavní město koronavirové pandemie totiž poprvé od jejího propuknutí 31. prosince nehlásí žádný nový případ nakažení.

Vedla k tomu ale velmi tvrdá a také kritizovaná cesta. Čína nejprve v prosinci zapírala, že se nákaza ve městě šíří, aby 23. ledna uzavřela 11milionový Wu-chan a k tomu dalších 57 milionů lidí v 15 městech tamní provincie Chu-pej. Studie australských vědců sice potvrdila, že v mezinárodním měřítku opatření snížilo přenos infekce o 80 procent, ale jen za cenu obětování téměř 70 milionů lidí.

Zdravotnický systém se v uzavřeném městě sesypal, a nákaza se tak rozjela naplno. To vedlo k úmrtím, která třeba ani nesouvisela s Covid-19. V oblasti se novým typem koronaviru podle oficiálních statistik nakazilo do 18. března téměř 57 tisíc lidí a podlehlo mu 3 122 pacientů.

Odlišnou strategii zvolila Jižní Korea. Žádné karantény, žádné zákazy vycházení, ale obrovské nasazení při testování a strojově dokonalé dohledávání nakažených. Jihoasijská země má tak sice 8 320 potvrzených případů, druhý nejvyšší počet v Asii, ale jen 81 mrtvých. Na rozdíl třeba od Japonska, kde zemřelo 29 lidí, ale lékaři dohledali jen 829 nakažených.

Česko je na začátku boje

Česko zvolilo čínskou cestu, a tak je možné podle ní i částečně předpovědět, jak dlouho bude muset vláda udržovat karanténní opatření a na jaké další potíže se musíme do budoucna připravit.

Ve Wu-chanu propukla nákaza 31. prosince, 23. ledna sáhla tamní vláda k uzavření města, ale teprve až na konci února se začal snižovat počet nově potvrzených případů. V Česku počet nakažených zatím roste. První případ se ale v tuzemsku objevil až 1. března a hned 11. března vláda uzavřela školy a začala rušit veřejné akce. O pět dní později omezila i pohyb lidí po celé zemi. Česko tak sice zareagovalo rychle, stejně jsme ale teprve na začátku boje.

„Nelze úplně použít analogii, ale chřipkové epidemie trvaly čtyři šest týdnů, ale také někdy třeba dvanáct. Dá se čekat, že to bude záležitost ještě minimálně čtyř týdnů, ale klidně to může trvat déle,“ odhaduje epidemiolog Josef Trmal ze Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Počty nakažených v Česku budou určitě dále růst. Statistiku je ale nutné brát s rezervou. Noví pacienti se totiž objevují ve velkém také proto, že se znásobil počet provedených testů. Zatímco do 11. března provedli lékaři 1 816 testů, které prokázaly 94 případů, za dalších osm dní přibylo 7,5 tisíce testovaných, z nichž u 600 byla potvrzena nákaza novým typem koronaviru.

Testování se ale ještě zintenzivní. Ve středu nad ránem totiž přistál na letišti v pražských Kbelích vládní speciál se 150 tisíci rychlotesty, které se rozváží na distribuční místa. Ve čtvrtek večer bylo provedeno 9402 testů a nalezeno 694 nakažených.

„Budeme teď více testovat, a také nacházet více případů. Pak budeme moct teprve odhadnout, jaké procento vyšetřených má koronavirus. Až to procento začne klesat, můžeme si říct, že se situace dostává pod kontrolu,“ vysvětluje Trmal.

První informace za dva týdny

Na dobré cestě ale Česko bude teprve ve chvíli, až se začnou počty nakažených snižovat. Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula odhaduje, že první informace o výsledcích zavedených opatření budeme mít nejdřív po měsíci. Minimálně tak dlouho by mohly být uzavřené školy. Jak dlouho zůstane platná karanténa, zatím není jisté. Momentálně platí do 24. března.

„Nejdelší inkubační doba nemoci je 14 dnů. Abychom viděli nějaký dopad, tak musíme skutečně nejméně dva týdny počkat. Pak teprve zjistíme, jestli zavedená opatření zafungovala,“ říká Trmal.

Ani poté, co Evropa zvládne první vlnu pandemie, ale není vyhráno. Čína se sice z nejhorší fáze už dostala, do země se ale nyní vrací nakažení Číňané z Evropy. Ve středu 18. března hlásila čínská národní zdravotní komise 34 nových nakažených koronavirem a ve všech případech šlo o importované infekce.

„Je třeba testovat, testovat, testovat,“ citovala agentura Bloomberg primáře jednotky intenzivní péče v pekingské jednotné univerzitní nemocnici Du Bina. „Kromě testování nevím, jak jinak můžete identifikovat podezřelé případy a uzavřít do karantény blízké kontakty. I ve Wu-chanu musíme zůstat v pohotovosti, protože musíme být připraveni na budoucí sporadické a importované případy,“ dodává Du.

Z toho vyplývá jediné - svět musí přijmout fakt, že nový typ onemocnění po pár týdnech jen tak nevymizí. Jistí si budeme moct být až ve chvíli, kdy vědci přijdou s vakcínou a větší část společnosti získá imunitu.

„Budeme muset nejdřív získat znalosti o tom, jestli jednou prožité onemocnění zanechá dostatečnou imunitu, aby nedocházelo k reinfekcím. Další věcí je pak očkování. Až ho budeme mít, tak to bude teprve nadějné,“ popisuje Trmal.

Nákaza koronaviru se může podle vědeckých studií vrátit, ještě jednou vyvrcholit například na podzim anebo se z ní může stát i sezonní záležitost. To ale nelze nyní předvídat.

Reklama

Doporučované