Hlavní obsah

Vydržte do Velikonoc, pak otevřeme některé obchody, říká Roman Prymula

Roman Prymula hostem speciálního vysílání.Video: Televize Seznam

 

Reklama

aktualizováno •

Česko je už více než dva týdny v karanténě, vláda uzavřela hranice. To vše kvůli pandemii nového koronaviru. Kdy se vše vrátí do normálu? Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula odpovídal živě na otázky diváků.

Článek

Přibývají uzdravení, ale bohužel i mrtví. Počet nových případů nakažených koronavirem nestoupá tak strmě jako v jiných zemích. Kdy tedy vláda zmírní vydaná opatření? A daří se chránit obyvatelstvo? I to byly otázky na Romana Prymulu v živém vysílání na webu Seznam Zprávy i Televizi Seznam. Došlo především na otázky, které jste zaslali vy, čtenáři a diváci, a to prostřednictvím sociálních sítí nebo e-mailu.

„Bude těžké jezdit do okolních zemí, kde ta situace může být horší. Vidíme Itálii, kde se ten vývoj podařil zastabilizovat, ale rozhodně ne vyřešit. Takže by to zatím nebylo bezpečné. Nechci být úplně striktní. Mohou být třeba ostrovy nebo země mimo Evropu, kam by to šlo. Ale tam čekám, že se budou oni chránit,“ odpověděl například na dotaz, zda cestování do ciziny bude možné letos o prázdninách.

V Česku už je více než tři a půl tisíce nakažených novým koronavirem. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek odhaduje do konce dubna nárůst na zhruba 14 tisíc nakažených.

Nejzajímavější odpovědi najdete níže. Celý přepis rozhovoru pak přineseme později.

01:00

Vy jste řekl, že pokud bude na konci března méně než 8,5 tisíce nakažených, tak se budou v příštích deseti dnech uvolňovat postupně přísná karanténní opatření. Jsme na počátku dubna, jak to tedy bude?

Určitě k uvolňování bude docházet. Musíme jen balancovat to, aby nedošlo k přetížení zdravotnictví. Ale chceme po Velikonocích dojít k tomu, že budou některá opatření zredukována a ta plošná nahrazena zacílenými.

2:00

Jak ten balanc bude vypadat?

To je již ohlášený přechod na Chytrou karanténu. Kdy nyní při trasování nakažených máme zpoždění asi sedm nebo osm dní. Díky těm novým opatřením a využitím dat by se to mělo zkrátit na tři dny. Vypadá to jako formalita, ale je dobré si uvědomit, že za den, pokud jsme infekční, nakazíme 0,4 člověka. Tedy tři dny jsou potřeba k tomu, abychom nakazili zhruba jednoho člověka. A když se dostaneme pod hodnotu reprodukčního čísla 1, tedy že průměrně nakažený nenakazí víc než jednoho člověka, tak bude epidemie na ústupu.

3:56

Jaké kroky musí Češi splnit, aby skončila přísná opatření?

Vydržet ta přísná opatření. My máme signály, že to ne vždy lidé dodržují, ale prosím vydržme to. Po Velikonocích bychom rádi otevřeli řadu menších provozoven. A tím se vrátili ekonomicky do nějakého nechci říct normálu, ale do situace, kdy lidé budou moci normálně pracovat. Což není jen problém ekonomický, ale také psychologický.

Malé obchody budou otevřeny brzo. Bude tam muset být ale menší počet osob.

9:10

Nebylo by možné uzavřít hlavní ohniska nákazy, tedy velká města jako Praha, Brno, Ostrava? A nepomohla by totální karanténa?

Nechceme karanténu pro velká města. Česká republika není Čína, pokud zavřeme takhle velkou aglomeraci, stát nebude ekonomicky fungovat vůbec. Musíme používat jiná opatření.

Uvažovali jsme o zmrazení života v zemi na 14 dnů, kdy by se nedělo vůbec nic. Ale ono to není zcela možné. Striktní opatření navíc jdou dělat v nějakém uzavřeném prostoru, ne v otevřené Evropě. I kdybychom totiž zcela zmrazili život v zemi, on by se sem ten virus nějak dostal.

14:45

Jaké máte poznatky z Chytré karantény, která se testuje na jižní Moravě?

V tuto chvíli se ten systém teprve propojuje. Takže nebyla ještě zahájena činnost. Teprve jsme spojovali armádu, krajské hygienické stanice a záchranné složky.

15:50

Jak je to s nošením roušek a respirátorů? Světová zdravotnická organizace zveřejnila například, že je to zbytečné, pokud daný člověk není nakažený. Na druhou stranu jste upřesňovali, že není dobré nosit respirátory na ulici.

S WHO jsme měli telemost a trošku jsme si to vyříkali. Oni chápou náš přístup, já chápu i jejich přístup. V některých státech je obrovský nedostatek roušek.

Nejprve jsme si mysleli, že budeme mít dostatek jednorázových roušek. Chtěl bych poděkovat všem, že jsme přešli na pratelné roušky. Vážně to má smysl, protože to zamezuje šíření toho aerosolu, který nám uniká z úst a tím můžeme někoho nakazit.

Nepočítalo se s tím, že lidé budou nosit respirátory na ulicích. Některé respirátory zmizely pracovníkům, kteří je potřebují k práci. Veřejnosti bych doporučil roušky, respirátor pouze lidem s dalším onemocněním.

25:00

Jak se u nás vyvíjí epidemie? Čísla neustále stoupají a mohou působit děsivě…

Chápu, že to tak může kvůli vysokým nárůstům vypadat. Ale je potřeba vzít v úvahu, že více testujeme. V relativním vyjádření ale postup epidemie zpomaluje a epidemie se dostává postupně pod kontrolu. Máme poměrně velký přehled v tom, jak se epidemie mění v čase.

K tomu bych chtěl říct, že navíc ta čísla jak u nás, tak ve všech ostatních zemích neuvádějí reálný stav, ale jistým způsobem zpožděný. Navíc řada velkých zemí netestuje vůbec. Čísla, která vypadají děsivě, pak musí být v reálu ještě mnohem děsivější.

27:20

Uvádějí se počty prováděných testů, nebo počty testovaných lidí?

Jsou to testy včetně těch opakovaných. Jsou to například lidé, kteří jsou hospitalizováni. Jsou testováni znovu, protože kontrolujeme, jestli jsou uzdravení. Podle mého odhadu bude tak 45 tisíc lidí otestovaných. Ale nejsou tam zahrnuty rychlotesty.

31:01

Vědci z Oxfordské univerzity zveřejnili názor, že populací již ve velkém koronavirová epidemie prošla. Jak to vidíte vy?

To by znamenalo, že koronavirus nebyl poprvé v Číně a že by nebyl zavlečen z Číny do Evropy. U nás se vyskytuje především kmen, který je v Itálii, tedy to znamená, že právě odsud k nám přišla největší část nakažených.

Ale když se vrátím k té oxfordské studii. Pokud by skutečně byla promořena až polovina populace, jak tvrdí, tak by to byla velmi dobrá zpráva. Protože za nějaké tři týdny by se už v Británii onemocnění šířit nemohlo, protože by už byla promořena celá populace. A to se zřejmě nestalo, protože čísla z Británie, kde dochází k poměrně explozivnímu nárůstu případů, hovoří o něčem jiném. Takže ta studie pro mě není úplně validní. Může se stát, že se promoří půlka populace. Určitě ale ne za tři týdny.

33:00

Budete testovat plošně lidi, aby se zjistilo, kolik má kdo protilátek a tedy prošel onemocněním bez povšimnutí?

Ano, to chceme udělat na tom vzorku v Praze, abychom měli lepší představu o promořenosti populace.

Ale to, co je na této nemoci velmi složité a pro klasické lékaře skoro nepochopitelné, že má dvoufázový průběh. A i ty epidemie mají dvoufázový průběh. V první fázi běžné infekce se nám tvoří protilátky třídy M, ty postupně narostou a to je známka, že ta infekce tam je. Pak jsou nahrazovány protilátkami třídy G, což znamená, že jsme již nemoc překonali.

U tohoto onemocnění je to jinak. Po určité době všechny protilátky klesnou, my si myslíme, že jsme uzdravení a najednou nastoupí druhá fáze. Začnou znovu narůstat protilátky M, jakoby byl člověk znovu nakažen, proto byly i případy, kdy si lidé mysleli, že se nakazili znovu. A pak to znovu přejde do té fáze, kdy se tvoří protilátky typu G, ale ta nemoc je v této fázi mnohem agresivnější. To je obrovsky nebezpečné. Když testujeme na protilátky, nevíme, jestli nepřijde ještě druhá fáze. Nebo v které fázi je, jestli ještě nebude znovu infekční.

Lidé navíc ten virus dlouho vylučují, nemají žádné příznaky a my čekáme na další testy. Proto začalo číslo vyléčených stoupat až v posledních dnech.

A k tomu je řada nositelů viru, kteří nemají příznaky a mohou být těmi, kteří nemoc „přechodili“.

45:30

Uvedl jste, že by mohly být hranice zavřeny až dva roky. Byl jste kritizován a vzal jste výrok částečně zpátky. Takže jak dlouho?

Já vyjádřil svůj soukromý názor epidemiologický, co by bylo třeba. Ale samozřejmě nejde, aby byly úplně uzavřené takto dlouho. Minimálně však tyto prázdniny bude pohyb přes hranice nějakým způsobem omezený, než se podaří křivku epidemie úplně dostat pod kontrolu.

Bude těžké jezdit do okolních zemí, kde ta situace může být horší. Vidíme Itálii, kde se ten vývoj podařil zastabilizovat, ale rozhodně ne vyřešit. Takže by to zatím nebylo bezpečné. Nechci být úplně striktní. Mohou být třeba ostrovy nebo země mimo Evropu, kam by to šlo. Ale tam čekám, že se budou oni chránit.

54:40

A jak to bude se svatbami, letními tábory nebo festivaly?

U svateb v červnu je šance, v nějaké minimalizované podobě. Určitě ne 100 osob, spíše 10.

Festivalům asi šanci nedáme, ale letním táborům asi ano, potřebujeme odbřemenit rodiče.

Reklama

Doporučované