Kim Čong-un naznačil, jak špatně je v KLDR. Vzpomněl na historický hladomor

Severokorejský vůdce Kim Čong-un už dříve přiznal, že jeho země čelí velice špatné situaci kvůli pandemii, americkým sankcím a přírodním katastrofám. Úplně poprvé však vytvořil paralelu s obdobím devastujícího hladomoru, kterým si Severní Korea prošla v 90. letech. Zemřely tehdy stovky tisíc lidí.

Kim ve čtvrtek vyzval ke zvážení dalšího „Namáhavého pochodu“, aby zabránil vážným ekonomickým problémům. Severokorejské monitorovací skupiny sice nezaznamenaly žádné známky masového hladovění nebo humanitární katastrofy, Kimovy komentáře však naznačují, že k současným obtížím přistupuje s vážností - což zahraniční analytici považují za největší zkoušku jeho devítileté vlády. Na druhou stranu může jít i o způsob, jakým severokorejské obyvatelstvo patřičně vystrašit.

„Rozhodl jsem se požádat organizace WPK (Korejská strana práce) na všech úrovních, včetně jejího ústředního výboru a sekretářů celé strany, aby provedly další ‚Namáhavý pochod‘, aby ulevily našim lidem,“ řekl Kim ve čtvrtek členům vládní strany podle Korean Central News Agency. Po dvou dnech diskuzí o ideologické jednotě na šesté konferenci tajemníků Kim také údajně zdůraznil, že účastníci mají „silnou“ odpovědnost jít příkladem tím, že vůči WPK projeví svou loajalitu.

Seo Jae-pyoung, 51letý severokorejský přeběhlík žijící v Soulu, který nyní pracuje jako generální tajemník Asociace severokorejských přeběhlíků, charakterizoval oznámení Kim Čong-una jako „další způsob, jak říci, že země bude muset procházet zkouškou i za cenu toho, že lidé budou umírat hladem jako v 90. letech“.

Aby úřady během Namáhavého pochodu v 90. letech zvládly nakládat s tenčícími se zásobami, zavedly například povinnost pro obyvatelstvo jíst dvě jídla denně místo tří s vysvětlením, že třetí porce je z nutričního hlediska na škodu.

Kim přednesl svůj znepokojivý projev na závěrečném ceremoniálu stranického setkání s tisícovkou členů vládnoucí strany. Zároveň v rámci rozsáhlého dokumentu stanovil „deset hlavních úkolů“ pro stranické buňky. Konkrétní úkoly zahrnují pokyny pro pravidelnější studium stranických směrnic a ideologie, silnější přesvědčení severokorejské mládeže a boj s „protisocialistickými“ vlivy a korupcí.

Už v lednu na sjezdu nařídil úředníkům, aby vybudovali silnější samonosnou ekonomiku, snížili závislost na dovozu a vyráběli více spotřebního zboží. Analytici však tvrdí, že problémy Severní Koreje jsou spíš výsledkem desetiletí špatného vedení, dobrovolné izolace a sankcí kvůli jadernému programu.

Čínská data ukazují, že severokorejský obchod s Čínou, jejím největším obchodním partnerem a „mecenášem“, se po uzavření severokorejských hranic v loňském roce v rámci přísných pandemických opatření zmenšil zhruba o 80 procent.

Podle odborníků je však neprodyšné uzavření hranic KLDR její jedinou šancí, jak zabránit rozšíření pandemie a zahlcení už tak narušeného systému zdravotní péče. Podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení však existují náznaky toho, že Severní Korea podniká kroky ke zmírnění kontrol na svých hranicích s Čínou. Ze severu pak pronikají zprávy, že u čínských hranic vznikla nová protivirová zařízení a vešla v platnost pravidla pro dezinfikování dováženého zboží.

Někteří odborníci tvrdí, že další hladomor v Severní Koreji nedovolí Čína, která se dle teorií obává dvou scénářů - přílivu severokorejských uprchlíků nebo vzniku proamerické sjednocené Koreje na jejím zápraží. Minulý měsíc severokorejská státní média uváděla, že mezi Kim Čong-unem a Si Ťin-pchingem vznikla dohoda, kdy se Si zavázal „zajistit lidem v obou zemích lepší život“. Za těmito slovy by se mohl schovávat i příslib potřebných potravin, hnojiva a dalších zásob, které Severokorejcům pandemie výrazně ztenčila.