Hlavní obsah

Klíčovou stavbu v Brně stopla firma s ročním obratem stovek eur

Představitelé města a ŘSD reagují na překvapivé rozhodnutí antimonopolního úřadu. Vizualizace: ŘSDVideo: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam Zprávy

 

Reklama

Antimonopolní úřad zastavil největší dopravní stavbu v Brně, silničáře argumentace zaskočila.

Článek

Stavba brněnského městského okruhu v Žabovřeské ulici se znovu opozdí, minimálně o několik dalších měsíců. Ředitelství silnic a dálnic tak musí zareagovat na rozhodnutí antimonopolního úřadu, který nepravomocně zrušil klíčovou dopravní zakázku v Brně.

„Rozhodnutí je čerstvé a je to pro nás malinko noční můra. Vyhodnocujeme, zda bude výhodnější a rychlejší pro stavbu podat rozklad proti rozhodnutí, anebo vypsat zakázku znovu,“ řekl šéf brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala.

Hlavní součástí stavby je ražba půlkilometrového tramvajového tunelu. Rozpočet na úsek mezi Kamenomlýnským mostem a křižovatkou Hlinky se pohybuje okolo dvou miliard korun.

Na prozatím poslední problém městského okruhu v pondělí večer upozornil server Zdopravy.cz.

Pokud silničáři vypíší zakázku znovu, bude to podle Fialy znamenat zdržení minimálně čtyři až pět měsíců. Pokud půjde ŘSD cestou rozkladu, zdržení nelze předem odhadnout. Jasno bude do dvou týdnů.

Stavbaři v pověstném dopravním „špuntu“, kde se okruh v jednom směru zužuje ze tří pruhů do jediného, pracují od podzimu roku 2018, kdy začala úvodní etapa. Hlavní práce na ražbě tunelu měly odstartovat na jaře, po verdiktu úřadu začnou nejdříve na podzim.

Antimonopolní úřad dal za pravdu námitkám slovenské společnosti Deštrukprojekt. Podle rozhodnutí úřadu silničáři ve výběrovém řízení nadbytečně žádali účastníky, aby měli speciální živnost na elektromontážní práce. „Požadavek na předložení platného dokladu o oprávnění k podnikání v předmětu činnosti montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení je nadbytečný, a tedy nepřiměřený a vytvářející bezdůvodné překážky hospodářské soutěže,“ stojí v dokumentu.

Zástupce silničářů taková argumentace překvapila. „Požadovali jsme sadu živnostenských oprávnění, včetně elektromontáží. Úřad tvrdí, že takové práce jsou obsažené už v provádění staveb. Jsme přesvědčení, že při stavebním souboru zahrnujícím 150 milionů korun takovou podmínku žádat můžeme. Nevidíme na tom nic diskriminačního, když překládáme tramvajovou trať,“ reagoval Fiala.

Upozornil také na fakt, že slovenská firma se o zakázku nijak neucházela a vzhledem k ročnímu obratu ani nemohla. „Z veřejných slovenských rejstříků vyplývá, že firma má roční obrat okolo 400 eur, tedy deset tisíc korun. Takže správní poplatek pro antimonopolní úřad je ve výši jejích ročních příjmů. Nemyslím si, že jsme jim mohli způsobit jakoukoli finanční újmu,“ podivil se Fiala.

Podle serveru finstat.sk měla firma v roce 2018 nulové zisky, údaje za rok 2019 nejsou k dispozici.

Stopka pro hlavní stavbu zaskočila také vedení radnice. Město se na etapě Žabovřeská II podílí osmdesáti miliony korun. „Už z toho názvu společnosti Deštrukprojekt vyplývá, že někteří destrukci myslí vážně. Nás to netěší, ale jsme připravení co nejrychleji reagovat, aby zpoždění bylo co nejmenší,“ řekl náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS).

Stopka od antimonopolního úřadu nemá výrazně ovlivnit další klíčové dopravní projekty ve městě. „Plánujeme letos investovat přes 2,1 miliardy korun. Jsou pro nás klíčové tři projekty. Další práce na přeložení tramvajové trati v okolí autobusového nádraží Zvonařka, prodloužení tratě do bohunického kampusu a dostavba kanalizace v pěti městských částech,“ dodala primátorka Markéta Vaňková (ODS).

O zakázku se ucházely dvě společnosti. Sdružení Eurovia, Hochtief a Subterra nabídlo necelé dvě miliardy korun, společnost Porr přes 2,2 miliardy korun.

Reklama

Související témata:

Doporučované