Hlavní obsah

Záznam: Soudce zdůvodňuje, proč nařídil klientům zkrachovalého H-Systemu, aby do měsíce vyklidili domy

Živě jste na Seznamu sledovali tiskovou konferenci Nejvyššího soudu v Brně.Video: Jan Kozel, Seznam Zprávy

 

Reklama

Nejvyšší soud nařídil klientům H-Systemu opustit domy v Horoměřicích u Prahy, které si svépomocí dostavěli poté, co nechvalně proslulý developer zkrachoval a připravil je o peníze. Zdůvodnění soudu přenášel Seznam v přímém přenosu.

Článek

Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem. Nejvyšší soud jim nařídil vyklidit domy, ve kterých žijí. Rozhodnutí o vyklizení se týká 60 rodin.

„Snažíme se, aby každé rozhodnutí bylo nejen podle práva, ale i spravedlivé. Ale někdy se dostanete k věci, kdy vybíráte nejlepší ze špatných variant. Dnešní věc má podobné kontury. Příběh byl velmi stručný. V roce 1998 prohlásil soud konkurz na majetek společnosti H-System, který se vztahoval i na pozemky,” vysvětluje rozhodnutí Zdeněk Krčmář, předseda senátu.

V kauze jde tedy o spor mezi družstvem Svatopluk, které po pádu H-Systemu svépomocí dostavělo právě jím rozestavěné bytové domy, a správcem konkurzní podstaty společnosti H-System Josefem Monsportem. Správce chce nemovitosti zpeněžit ve prospěch všech někdejších klientů vytunelované firmy H-System.

Družstvo Svatopluk tvoří někteří bývalí klienti H-Systemu, kteří si po pádu firmy svépomocí byty dostavěli. Nájemní smlouvy mezi družstvem a obyvateli bytů jsou ale podle Nejvyššího soud absolutně neplatné.

„U osmi bytů, o které jde, soudy v roce 2008 řekly, že domy, jež si lidé dostavěli svépomocí, jim ve skutečnosti nepatří, protože stavba byla již tak rozestavěná, že patřila do majetku úpadce, tedy H-Systemu, podobně jako mu patřily pozemky, na nichž se stavělo,” dodal soudce.

Video: Seznam Zprávy

Podle Nejvyššího soudu šlo družstvo do rizika, když pro své plány nemělo souhlas konkurzního soudu. Mělo pouze předběžnou domluvu s tehdejším konkurzním správcem o dostavbě a následném prodeji za pevně stanovenou cenu. Riziko podle Nejvyššího soudu nelze přenášet na ostatní konkurzní věřitele, kteří zákonná pravidla o zpeněžování majetku neporušili. Peníze po odprodeji se rozdělí mezi všechny věřitele. „Pohledávky za H-Systemem jsou přes dvě miliardy korun,“ vypočítal Krčmář.

„Rozpor s dobrými mravy jsme v našem rozsudku neshledali především proto, že stávající správce nebyl veden přímým úmyslem poškodit žalované (tedy družstvo, které byty svépomocí dostavělo, pozn. red.). Správce by ty domy mohl stejně prodat, ale za menší cenu, protože v nich někdo bydlí. Lidé, kteří tam bydlí, by ale nebyli proti správci nijak chráněni, protože o těchto věcech již rozhodly soudy nižší instance,” míní Krčmář.

„Uložili jsme bytovému družstvu, aby vyklidilo byty do měsíce a předalo je správci konkurzní podstaty. Lhůta jednoho měsíce není bezúčelná. Zákon říká, že máme nařídit vyklizení do patnácti dnů, my ji prodloužili na dvojnásobek. Není důvod kauzu protahovat. Naše argumentace není ani nová, ani objevná,” domnívá se soudce.

Zda a kolik peněz mohou vystěhovaní lidé získat zpět? „Míra uspokojení majitelů osmi bytových domů závisí na tom, za kolik se podaří správci konkurzní podstaty domy prodat,” upřesnil předseda senátu.

Podle něj by správce konkurzní podstaty domy prodal v každém případě. „Pokud by byly domy prodány i s jejich obyvateli, stejně by jim hrozilo vystěhování. Správce konkurzní podstaty by mohl domy prodat tak či onak,” vysvětlil Krčmář. „Bylo by očekávatelné, že by se správce pokusil domy prodat za každou cenu, tedy i za nízkou, a argumentoval by tím, že domy jsou obývány lidmi, kteří nejsou jejich vlastníky.”

A proč se musí vystěhovat lidé pouze z osmi domů a ze zbylých dvanácti nikoliv? „Rozhodla rozdílná míra rozestavěnosti. Dvanáct bytových domů si bytové družstvo postavilo kompletně, a proto zůstalo jejich majitelem. U osmi bytových domů už ale byla stavba do značné míry započatá a peníze, které do toho bytové družstvo vložilo, tak vlastně vkládalo do majetku úpadce,“ uvedl předseda senátu.

Lidem, kteří v rámci družstva investovali do dostavby domů, podle Krčmáře vznikla specifická pohledávka za konkurzní podstatou H-Systemu. „Měla by být uspokojena ještě před ostatními nepřednostními věřiteli,“ řekl Krčmář.

Rozhovor Sabiny Slonkové s klientem H-Systemu.Video: Seznam Zprávy, Seznam Zprávy

„Něco takového jsme absolutně nečekali, jsme v šoku,“ uvedl za postižené klienty H-Systemu Martin Junek. Chce ale počkat na zdůvodnění rozsudku.

Družstvo tvoří někteří bývalí klienti H-Systemu, kteří si svépomocí dostavěli byty v Horoměřicích v těsném sousedství Prahy. Správce plánoval, že byty prodá a peníze rozdělí mezi všechny poškozené klienty H-Systemu.

Justice Monsportovu žalobu na vyklizení bytů zamítla, a to například s poukazem na rozpor s dobrými mravy. Městský i Vrchní soud v Praze zdůraznily, že dostavbu financovali členové bytového družstva za souhlasu dřívějšího správce konkurzní podstaty.

Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 ale firma zkrachovala, stihla dokončit jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun. Majoritní akcionář H-Systemu Petr Smetka si za vytunelování společnosti odpykal 12 let ve vězení.

Reklama

Doporučované