Článek
Pěstování koky dosáhlo v jihoamerické Kolumbii historického rekordu. V roce 2017 se zemědělská půda určená pro pěstování této základní suroviny pro výrobu kokainu rozrostla o 17 procent. Celková plocha půdy určené k pěstování rostlin koky tak dosáhla více než 1 700 kilometrů čtverečních, tedy přibližně poloviny rozlohy Karlovarského kraje. Vyplývá to z dat Organizace spojených národů získaných na základě satelitních snímků.
Takové množství koky by podle odhadů Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu stačilo k výrobě 1 400 tun kokainu. Podle něj zvýšená nabídka kokainu nevyústila v pokles cen kokainu, jeho kvalita na trhu však prý výrazně roste.
Nově úřadující prezident Iván Duque tak čelí rostoucímu tlaku doma i v zahraničí, aby obnovil vládou řízené postřiky kokových polí glyfosátem. Kolumbijská vláda tímto způsobem snižovala produkci této rostliny až do roku 2015, kdy někdejší prezident Juan Manuel Santos rozhodl na základě zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o přerušení tohoto programu.
WHO totiž spojuje glyfosát s karcinogenními účinky. V roce 2015 navíc Santos vyjednával o míru s ultralevicovou povstaleckou organizací FARC, která od 80. let velkou část výdělků zakládala na obchodu s drogami a Kolumbii terorizovala skoro 50 let.
Neúspěch v boji proti výrobě kokainu kritizoval navíc také americký prezident Donald Trump. Ten prohlásil, že pokud Kolumbie tento trend nezvrátí, přestanou ji USA oficiálně považovat za předního partnera ve válce proti drogám.
„Naším cílem je dosáhnout dramatických výsledků v následujících čtyřech letech,“ uvedl prezident Duque na schůzce s veliteli ozbrojených sil.
Aby však mohl Duque program chemických postřiků koky obnovit, bude potřebovat požehnání kolumbijského ústavního soudu. Někteří kritici tohoto způsobu boje s kokou navíc upozorňují, že by glyfosát kromě polí mohl zasáhnout také okolní přírodu, jako například národní parky. Efektivnější způsob boje proti produkci kokainu však zatím neexistuje.
