Hlavní obsah

Komentář: Čtvrtý operátor? ČEZ by měl zůstat u nabíjení telefonů

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Seznam.cz

Česko zoufale vyhlíží konkurenci velké trojky. Musí to ale být zrovna ČEZ?

Reklama

Energetický gigant se hlásí do soutěže o pozici čtvrtého mobilního operátora a současně přiznává, že neumí dělat mobilního operátora. Tohle vypadá na zbytečně divoké dobrodružství.

Článek

Postavit nové jaderné bloky a přizpůsobovat se proměnlivému energetickému terénu už pro polostátní ČEZ zjevně není dost velká výzva. Koketerii se vstupem na trh plnohodnotných mobilních operátorů ohlásil místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani už letos v březnu. Nyní, když se blíží další pokus vydražit kmitočty pro budoucí 5G sítě, potvrdil tyto ambice i šéf energetického kolosu Daniel Beneš.

Je to hodně zvláštní nápad. Telekomunikace byla dosud v rámci energetické skupiny zcela marginální oblastí. ČEZ podle Beneše disponuje solidní sítí optických kabelů. To je hezké, ale zdaleka to není dostatečná kvalifikace pro to, stát se mobilním operátorem.

Pokud jde o průniky do českých mobilů, ČEZ se v roce 2013 pustil na sítích tehdejší Telefóniky (dnes O2) na trh takzvaných virtuálních mobilních operátorů, ale používal dosud tento nástroj stejně jako jiné zvučné značky – deník Blesk, Tesco nebo Sazka. Tedy především jako marketingový nástroj k připoutání zákazníků a sběru jejich dat, která lze dále použít pro jádro firemního byznysu. V případě ČEZ třeba pro nabídky dodávek energií.

Jenomže vrhnout se do konkurenčního boje s trojkou stávajících mobilních operátorů, stát se oním léta zoufale vyhlíženým čtvrtým hráčem, to je úplně jiný sport.

Výstavba infrastruktury pro mobilní 5G sítě bude ještě pekelně drahá. O moc levněji nevypadá ani vyhlídka na nepochybně ostrý konkurenční střet se stávajícími hráči. Připomeňme, že v případě úspěchu zvažovaného plánu bude ČEZ stát proti Britům z Vodafonu, Němcům z Deutsche Telekom (T-Mobile) a v neposlední řadě i proti PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera (O2). Ať už půjde o boj marketingovými nástroji, nebo cenami na hranici dumpingu, bude to nepochybně ostrý a velmi nákladný konkurenční střet. Zvlášť v Česku, kde je o polovinu víc SIM karet než obyvatel, takže žádní noví, mobilem dosud nepolíbení zákazníci prakticky neexistují – bude třeba se rvát o ty stávající.

To všechno jsou naprosté samozřejmosti, s nimiž se nový hráč na mobilním trhu zkrátka bude muset popasovat. Ale proč to má dělat zrovna ČEZ?

Současná vláda by strašně ráda dostala na trh nového operátora, aby si mohla na předvolební billboardy napsat, že rozhýbala léta zatuchlý trh. Zároveň ale tak strašně odpuzuje možné výrazné mezinárodní uchazeče neustálými změnami aukčních podmínek, že potřebuje zařídit, aby se do aukce přihlásil někdo zajímavý. To se pak hodí lecjaká finta.

Šéf ČEZ Beneš přiznává, že jeho firma nemá pro činnost mobilního operátora know-how, takže bude shánět pro aukci partnera. Zájem zřejmě bude, dá se čekat i od zajímavých jmen. Situace nyní totiž vypadá tak, že jeden z potenciálních zájemců bude moci jet do státní aukce státních kmitočtů na zádech oranžového koně polostátní energetické firmy. Jakkoli uslyšíme ještě hodně slov o transparentnosti a nezávislosti hodnocení soutěže, pořád se nelze zbavit dojmu, že takového koně je lepší mít než nemít. Notabene když jde o koně, jehož vliv na politický život se někdy popisuje humorným přejmenováním země na ČEZká republika.

V tomto kontextu může celá aktivita ČEZ působit jako plnění politického zadání – dostat prostřednictvím této páky do kmitočtové aukce aspoň jedno jméno, kterého se zdejší pevně usazená trojka aspoň trochu lekne. Možné spojenectví by přitom bylo evropským unikátem.

Jistě, některé země – není jich moc – znají státem spoluvlastněné operátory. Spolková vláda drží necelých 32 procent v Deutsche Telekom. V rakouské skupině A1 Telekom Austria drží necelých 30 procent státní holding ÖBAG. A našlo by se pár dalších státních menšinových podílů. Švýcarská vláda je dokonce většinovým vlastníkem (51 procent) operátora Swisscom, podobně norský stát drží 54 procent v Telenoru. Všechny tyto podíly ale ovládají přímo vlády, ministerstva nebo státní fondy. Obvykle s argumentem udržení alespoň částečné přítomnosti ve strategicky významném byznysu.

Žádnou evropskou vládu ovšem zatím nenapadlo, aby svůj vliv v telekomunikačním byznysu uplatňovala prostřednictvím polostátního energetického vehiklu. To vypadá na hledání nějaké specificky české cesty. Celé to zkrátka působí dost podezřele. Beneš vlastně tvrdí, že se hodlá přihlásit do soutěže o pozici čtvrtého mobilního operátora, aniž jeho firma umí dělat mobilního operátora – na to si musí najít parťáka.

Bylo by věrohodnější, kdyby se podařilo uspořádat aukci, do níž se šikovní „parťáci“ z řad evropských i světových hráčů rádi přihlásí sami. A ČEZ by se pak mohl věnovat tomu, co s mobily umí – jejich nabíjení ze zásuvek.

Reklama

Doporučované