Hlavní obsah

Komentář: Demonstranti placení nebyli, Babiš odsouzen k omluvě. Fakta vítězí!

Jan Lipold
šéfkomentátor

Babiš se odvolá, říká, že jen vyjádřil názor.

Reklama

Okresní soud Praha-západ v pátek rozhodl, že premiér Andrej Babiš se má omluvit za své výroky o tom, že demonstranti proti jeho vládě byli zaplacení.

Článek

V okrese Praha-západ se Babišovi nedaří – městský úřad v Černošicích mu opakovaně vyslovil střet zájmů, teď se zase potýká s justicí. Také v tomto případě se premiér odvolá. Tvrdí: „Ve věci jsem pouze sděloval určitý svůj názor, jenž reagoval na výroky pana poslance Růžičky (ANO), které byly předmětem veřejné debaty.“

Jestli se do toho místo omluvy hodlá zabrušovat, je to jeho věc. Připomeňme, že vyhrál volby se slibem, že nebude blábolit jako tradiční politici.

Pro jádro sporu – údajné demonstrování na objednávku nebo za peníze – by ale slovo „blábol“ nebylo výstižné. Blábol, to je páté přes deváté, co vám slina jazyka přinese. Ale Babiš věděl, co a proč říká. Zpochybnil věrohodnost protestujících a protestů.

Jana Filipová, která na něj žalobu podala, u soudu řekla, že jí začaly chodit zprávy s dotazy, kolik za demonstrace bere. Nejprve od známých, později i od cizích lidí. Některé ze zpráv byly i vulgární. „Myslím, že pan premiér z titulu své funkce nemůže do veřejného prostoru vypouštět informace typu ‚jedna paní povídala‘.“

Soudkyně Kačerová jí dala za pravdu: „U žalovaného jako vrcholného státního představitele se předpokládá, že využije v maximální míře možnost ověřit si informace, které přebírá od ostatních a které následně veřejně šíří.“

Nepravomocný rozsudek je významný.

Zaprvé: Je černé na bílém, že demonstranti zaplacení nebyli (kdyby byli, není za co se omlouvat).

Zadruhé: Soud připomněl, že ještě existují nějaká fakta a že se dají odlišit od tekutého světa hybridních názorů, co se tváří jako názory nebo jako fakta podle toho, jak se komu hodí.

První i druhé může vypadat jako banalita, ale v éře fám, pomluv, alternativních fakt a řetězových mailů jí rozhodně není. Obzvlášť když „určitý svůj názor“, který je nerozpojitelný od smyšlených fakt, veřejně sděluje předseda vlády.

Máme tu jeden takový příklad: Miloš Zeman před dvaceti lety prohlásil, že redaktor Ivan Brezina píše o jaderné energetice na objednávku ČEZu, a vydával to za důkaz korupce mezi novináři. Brezina ho zažaloval, soud – po osmi letech – vyhrál a Zeman se skutečně inzerátem v novinách omluvil.

Pravomocný rozsudek ve prospěch paní Filipové (a de facto i jiných demonstrantů) by ale nic nezměnil na běžném přibrušování reality.

Donald Trump a další mistři oboru se snad neurazí, když zůstaneme u starších ukázek z dílny Andreje Babiše.

– Pokud někomu nevadí, že v Belgii v roce 2030 bude více muslimů než původních obyvatel, tak to je jejich problém.

– Jan Amos Komenský říkal, že řešení migrace není přesídlování národů, ale jejich vzdělávání a vzdělání (podle premiéra šlo o „kompilát“ výroků).

– Uprchlíkům pomáhejte, vzdělávejte je, ale nakonec jde o to, aby zvelebovali své vlastní země (řekl dalajlama, ale ukázalo se, že věta ve skutečnosti začínala slovy „přijměte je“).

– Web Demagog.cz po důkladné rešerši vyvrací i Babišovo tvrzení, že v devíti letech sbíral tenisáky na zápase Roda Lavera.

Takové hlášky se samozřejmě k soudu nikdy nedostanou, protože tam nemají co pohledávat. Musíme je zpracovávat sami. Vždy ve střehu!

Někdo může namítnout: Nenimrejte se v detailech – třeba v tom, o co Babiš opírá své tvrzení, že církevní restituce jsou předražené o 54 miliard – a řešte to podstatné. To je nedorozumění. Podstatné je právě tohle. Fakta.

Reklama

Související témata:

Doporučované