Hlavní obsah

Komentář: Národ má covidový splín, spláchne ho vládní zmocněnec

Foto: ČTK

Vánoční otužování 2020 v České Lípě-Dubici.

Reklama

Nedejme se zatáhnout do kulturních válek o používání hladin rybníků a horských svahů.

Článek

Další data ukázala, co už je všem asi dlouho zřejmé. Pandemie českému národu na náladě nepřidala. Výzkum agentury CVVM, o kterém psaly Seznam Zprávy, ukázal, že Češi ztrácí pocit životní spokojenosti, který předtím dvacet let skoro bez přestávky rostl.

A vypadá to, že průzkumníky potvrzená nespokojenost je znát už i navenek. Všude, kde se lidé virtuálně i opravdově potkávají. Jako by neexistovalo nekonfliktní téma. Nic, na čem se lze shodnout.

Jeden z mnoha příkladů ze světa virtuálniho potkáváni: Poslanec Dominik Feri (TOP 09) na Instagramu zveřejnil poděkování „hrdinům a hrdinkám“, kteří v dnešní mimořádné době pečují o lidi v nemocnicích. Na čem jiném se shodnout, chce se říct. Smršť negativních příspěvků a vyhrocená diskuze přišly vzápětí. „Sorry jako, ale takhle pracuji denně 13/14 h, zásobuji jídlo, abyste měli co do huby,“ zněl jeden ze slušnějších příspěvků.

O něco veselejší stránkou věci může být zrození nových problémů, o kterých jste možná dosud neslyšeli. Například spor o led. Sociální sítě o víkendu oběhly fotografie cedulí, co u rybníků umisťují bruslaři, kterým vadí, že vodní plochy nezamrzají, i když by měly. A o viníkovi mají jasno. Jsou to zástupci nově objeveného pandemicko-instagramového trendu: otužování. Jeho vyznavači se chodí v mrazech koupat. Led rozbíjejí nebo cachtáním brání, aby vznikl, a kazí tak zábavu bruslařům. Nechte vodu zmrznout! vyzývají. Jde nám o imunitu, máme také nárok, oponují otužilci.

Takže nejen na kopcích, které ovládli sáňkaři místo lyžařů, i na jiných zimních sportovištích je letos rušno. I nějaká ta menší kulturní válečka by se poblíž našla.

Kudy z toho ven? Češi nejsou jediní, kdo špatné nálady, splíny nebo i deprese řeší. Sociální psycholožka Monika Lewinská (jestli je to ještě důležité, tak ano, TA Monika Lewinská) napsala v říjnu do magazínu Vanity Fair článek, který se dotýkal lidských nálad a pocitů v pandemii, a přišla s neotřelým řešením.

„V debatě o covidu-19 od prvního dne chybí jedna autorita či hlas: zmocněnec pro duševní zdraví. Jinými slovy: Anthony Fauci pro duševní zdraví. Co by to znamenalo, kdyby takový odborník - živě z tiskových konferencí - neustále říkal národu, co je sakra (v originále ostřejší F-word…) normální cítit a prožívat během globální pandemie,“ ptá se Lewinská.

To je nápad! Možná by si i Češi zasloužili svého dejme tomu Romana Prymulu pro duševní zdraví, zmocněnce pro špatnou náladu a depresi.

Pojďme si po letmé úvaze ale přiznat, že to pro naše prostředí není úplně nejlepší idea. Adepta na tuto bohulibou funkci bychom začali hledat mezi klinickými psychology, experty se zkušenostmi z nejrůznějších krizí, mentálními a jinými kouči, přešli bychom od předsedy asociace psychiatrů až k řediteli významné léčebny. Jenže nikdo by nebyl dost dobrý, a tak by se toho jako krizový manažer ujal třeba předseda vlády a každý týden v neděli by lidem kázal, jak se mají cítit. (To samozřejmě ne. To byla ode mě nadsázka…)

Zůstane to asi na každém z nás. Tak až vám příště někdo hne žlučí, zkuste si říct, že má možná covidový splín a je toho na něj už moc. A nechte ho třeba v klidu vykoupat v ledové vodě.

Reklama

Doporučované