Hlavní obsah

Komentář: Suvenýry s Hitlerem. Co sype, to se v Praze smí. Důsledek dlouholeté nemohoucnosti radnice

Jan Lipold
šéfkomentátor

Hitler na Královské cestě. Kdo si toto koupí? Česko, země příběhů.

Reklama

Je to nechutný kšeft.

Článek

Ne, nejde o pozůstatek Halloweenu. Masky s podobiznou Adolfa Hitlera v některých pražských obchodech s turistickými tretkami straší už dlouho. Léta.

Hitler–suvenýr. O kus dál byste nejspíš narazili na nějaký pomníček padlým z května 1945.

Jestli nám nevadí ani tohle, co víc můžeme nechat plavat?

Policie v pátek sdělila, že se záležitostí zabývá. „V současné chvíli zjišťujeme, zda v této souvislosti nedošlo ke spáchání protiprávního jednání.“

Policejní mluvčí to uvedla na dotaz novinářů, kteří zaznamenali tweet německého velvyslance v Praze Christopha Isranga. Do té doby se nad pokleslými suvenýry (nejde jen o masky, Hitler shlíží i z hrnečků) v krámech pohoršovali maximálně jednotlivci, tak jako reportér Seznamu Janek Rubeš. A nic se nezměnilo. Co dělala policie před rokem, nevíme.

Musel nám otevřít oči až německý diplomat.

Tweetoval: „Češi za nacistického režimu tolik trpěli. Proč se teď v centru Prahy prodává takový odpad?“ Podobně explicitní veřejný komentář k poměrům v zemi, kde pan Israng oficiálně zastupuje zájmy své vlasti, asi nebude náhlým hnutím mysli. Přeložme to: Hitler–gumák velvyslanci vadí opravdu hodně: za něj osobně, za Němce i za nás.

Zkusme si představit, kolik německých nebo izraelských turistů, kolik lidí, jejichž předci za nacismu trpěli, kolem stánku se suvenýry prošlo a nezbylo jim nic jiného než akceptovat status quo. Že by se někdo na prodavače obořil, ať s Hitlerem kouká padat někam, jinak na něj pošle policii nebo si to s ním vyřídí ručně, není známo.

Masky s führerem se nevzaly jen tak. Není to nic víc, nic míň než perverzní důsledek té verze intenzivního turistického ruchu, jaká v Praze 1 rozkvetla do vší krásy. Velkou část historického města, světového dědictví UNESCO, roh od rohu vybydlela komerce.

Ukázat prstem, kdo za to může, je obtížné. Radnice už třetí desetiletí oscilují mezi nemohoucností a chabým odporem. Výsledek: co sype, to se smí. Pardon, pandy na Staromáku už ne.

Za všechny to na Novinkách zformuloval bulharský prodavač Hitlerů: „Mně je to jedno, legální to je, já jen beru peníze.”

Legální? Jeden precedens by tu byl. Když policie vyšetřovala případ podobných „sběratelských“ předmětů nakladatelství Naše vojsko (Hitler, Goebbels, Heydrich atd.), dospěla k závěru: „Ve věci nebylo prokázáno, že by pohnutkou či motivem pro vydání morálně diskutabilních potisků na hrnky a trička bylo cokoliv jiného než zisk v rámci ekonomické činnosti.“

Takže pokud se obchodník obhájí, že mu nejde o nic jiného než o prachy, výrobky s nacisty zůstávají v mezích zákona. Propagace nacismu je nelegální, ale propagace suvenýrů s nacisty (a jak byste je chtěli prodávat bez propagace?) je legální. To je zhruba policejní verze.

Nebo si stačí poslechnout, co říká ten bulharský prodavač. Vyjde to nastejno.

Na špatný vkus a nemravnost jsou zákony krátké. Jestli je to případ pro policii, tak spíše nějakou módní. Anebo mravnostní. A co mravnostní domobrana?

Reklama

Související témata:

Doporučované