Hlavní obsah

Komentář: Praktická pomůcka pro psychology: 5 fází smutku Andreje Babiše

Foto: Facebook Andreje Babiše

Premiér Andrej Babiš na archivním snímku z „Čau, lidi“.

Reklama

Popírání, hněv, smlouvání, deprese a nakonec – možná, uvidíme – smíření.

Článek

Americká psycholožka Elisabeth Kübler-Rossová přišla v 60. letech s modelem pěti fází smutku, známým též jako pět fází umírání. Popisuje v něm, jak se lidé vyrovnávají s nevyléčitelnou nemocí, ztrátou někoho blízkého nebo jinou mimořádně stresující situací.

Až se o něm budou čeští budoucí psychologové učit, doporučuji jim jako názornou ukázku vyhledat stenozáznam z interpelací na premiéra Andreje Babiše ze 17. září 2020 ohledně koronavirové krize. Při nich premiér vystřídal téměř celou škálu Kübler-Rossové, a to vše během několika hodin.

Fáze popírání

V této fázi člověk často předstírá, že se daná událost nestala. Namlouvá si, že se cítí dobře. Zpochybňuje data. Předmět problému často úplně vytěsní a věnuje se jiným věcem. Viz parlamentní stenozáznam:

Vy se tady stále snažíte vytvářet atmosféru, že je nějaké drama. Žádné drama není.

Tak zkuste už konečně tady schválit ten zahrádkářský zákon. Neřešte stále covid-19. Už jste na tom strávili asi 15 hodin. Jo? Dneska i mladí lidé mají zájem o zahrady. Je plno lidí, kteří si pěstují zeleninu, ovoce, takže to by bylo super, kdybyste to tady konečně schválili.

Co uděláme v koronakrizi pro Prahu? … My jsme rekonstruovali Národní muzeum, Státní operu, děláme Invalidovnu, novou scénu, zaplatíme okruh a ještě Praha dostala díky tomu kompenzačnímu příspěvku 1,7 miliardy navíc. Praha je strašně bohatá. Má 83 miliard na účtech a nevím, co dělá tedy Praha. Akorát vnímám tamty nějaké restaurace na tramvajových kolejích.

Fáze hněvu/agrese

Člověk si uvědomuje, že již nemůže nastalé problémy dále popírat. Je rozčilený, že se to děje nespravedlivě právě jemu. Hledá viníka své současné situace. Postupně z ní obviňuje všechny okolo. V případě Andreje Babiše a koronaviru je to konkrétně:

Opozice: A co je skutečně nejhorší, že zdraví našich občanů je zneužito na kampaně. To nejhorší, co mohlo potkat covid-19, jsou volby do krajů. A bylo by dobré, kdybyste s tím skutečně přestali.

Běžní občané: No možná to byla chyba, že jsme si roušku měli nechat celé léto, ale já nevím, co by na to tedy tady lidi říkali. A pak mi říkají: proč se řídíte podle lidí? Tak byla tady nějaká situace, kde my jsme hlavně chtěli, abychom znormalizovali život. Stále za námi chodili, všichni.

Ministr zdravotnictví: A samozřejmě vláda covid-19 přestala řešit koncem května. My jsme potom vůbec nedělali žádné rozhodnutí a samozřejmě je to v gesci ministerstva zdravotnictví.

Znovu ministr zdravotnictví: Pane poslanče, já jsem položil stejnou otázku panu ministrovi, proč nezasedala epidemiologická komise. Zasedla v květnu a zasedla dneska. A je to chyba. Ano, je to chyba. Měla zasedat.

Ministr školství, který neumí jezdit na kole: Praha dostane pomůcky. Kdyby si Plaga nezlomil na kole klíční kost, tak jsme to mohli včera už schválit na vládě.

Statistici: A samozřejmě můžeme tady diskutovat, že někdo očekával ten vir. Ano, měly být nějaké matematické modely, tak to je samozřejmě otázka, jak se to stalo, že jsme byli asi nejvíc rozvolněni v Evropě.

Fáze smlouvání

Třetí fáze zahrnuje naději, že jedinec může nějakým způsobem oddálit či odložit smrt, praví Wikipedie. Člověk smlouvá, hledá zázračný lék, který mu ze situace pomůže.

Prosím vás, nepoužívejte název rouškovné. Není to rouškovné. Je to příspěvek! Na lepší životní úroveň. Tady mě zkoušeli z cen ovoce a zeleniny. A ti důchodci potřebují žít zdravě. Tak si kupují víc ovoce a zeleniny. Je drahá, tady říká kolegyně. Tak proto jim dáváme ten příspěvek.

Takže prosím vás, důchodci, nemusíte se bát, dokud já budu ve vládě, vždycky budou vyšší důchody. I sleva. (Potlesk z lavic ANO.) Takže jako já nevím co… Teď jsem zapomněl, ještě jsem něco chtěl říct jako.

Fáze deprese

Člověk si naplno uvědomí svou situaci. Vzdá se snahy o to, ji změnit. Domnívá se, že již na ničem nezáleží a nic nemá smysl.

Ano, my jsme byli jediní v Evropě, kteří 1. 7. skončili s rouškami. Jediní. Tedy ne jediní, ale skončili jsme a některé státy nikdy ty roušky neopustily. Jestli to je chyba, nevím. Já myslím, že to teď není důležité.

Ale důchodová reforma – to musíte asi už nechat na příští Sněmovnu. Nevím. Ale bohužel to tak je. Jako ale možná paní Maláčová překvapí. (Pobavení v sále.) Já nevím. Děkuju.

Fáze smíření

Člověk se smíří s fakty. Začíná se vyrovnávat s problémem, který vidí realisticky. Premiér zatím do této fáze nedospěl. My bychom se ale asi pomalu měli smířit s tím, kdo nám v krizi vládne, a začít se spoléhat spíš sami na sebe.

Reklama

Doporučované