Hlavní obsah

Komise chce stíhat Bakalu, Sobotku nebo Dlouhého kvůli OKD. Přečtěte si proč

Brífink k představení závěrečné zprávy sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci těžební společnosti OKD.Video: Seznam.cz, Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •

Sněmovní komise k OKD předloží po dvouletém vyšetřování několik trestních oznámení. Týkají se například bývalého předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), bývalého místopředsedy ČSSD Milana Urbana nebo exministra průmyslu a obchodu a současného šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého (ODA). Podle serveru Echo24.cz trestní oznámení padne na více než deset jmen.

Článek

Trestní oznámení směřuje i na vlivné advokáty Radka Pokorného, Richarda Wagnera nebo miliardáře a někdejšího majitele OKD Zdeňka Bakalu. Ten, stejně jako někteří další z desítek předvolaných svědků, k výpovědi u komise nedorazil. Komise jeho počínání v návrhu závěrečné zprávy označila za „arogantní pohrdání ústavním orgánem země, ve které zbohatl“.

Kompletní závěrečná zpráva bude zveřejněna v průběhu dneška na sněmovním webu.

Poslanci zkoumali převážně převod menšinového podílu státních akcií OKD do rukou společnosti Karbon Invest v roce 2004. Dle zprávy poradenské společnosti Ernst & Young (EY) byl státní podíl prodán hluboko pod svojí tržní cenou. Nedlouho poté se vlastníkem Karbon Investu – a tedy i OKD – stala firma Charles Capital, kterou skrze kyperskou společnost RPG Industries ovládal Zdeněk Bakala.

Projděte si v galerii, co komise dává dotyčným za vinu

+18

Rovněž problematické byly podle komise kroky tehdejších ministrů Vladimíra Dlouhého a Jiřího Skalického (ODA) v roce 1993. Ti měli na úkor státního podílu dát stranou 3,5 miliardy korun na plánovaný útlum těžby, aby na to nedoplatili minoritní akcionáři. Na základě vyčlenění zmíněných peněz se snížilo základní jmění společnosti, a stát tak v OKD přišel o většinu. Vláda na útlum těžby ale čerpala miliardové dotace, což sněmovní komise považuje za rozporuplné.

Celá kauza má však podle zprávy původ již v roce 1990, kdy se na základě rozhodnutí Dlouhého státní OKD změnila na akciovou společnost a zároveň k ní byl přidružen bytový fond společnosti, ve kterém bylo zhruba 44 tisíc bytů. Sněmovní komise považuje připojení bytového fondu i jeho následnou privatizaci za neplatnou.

„O tom, zda byty stále patří státu, by (…) měl rozhodnout nezávislý orgán, tj. soud,“ píše se podle deníku Právo v závěrečné zprávě sněmovní komise k OKD.

Předmětem 20měsíčního šetření bylo také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko. Součástí OKD tehdy již nebyly desetitisíce hornických bytů. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně.

Reklama

Doporučované