Hlavní obsah

Končíme i začínáme v srpnu. Příběh českého fotbalového šílenství

Foto: Profimedia.cz

V květnu si takhle Dušan Svoboda (vlevo) vykračoval na zasedání ligového grémia, které rozhodlo o restartu ligy. Za týden v pátek ho čeká další. Tentokrát bude řeč o protahování ligy až do srpna.

Reklama

Nad tím, jaká pozitiva a jaká negativa může přinést plán Dušana Svobody, šéfa Ligové fotbalové asociace, dohrát ligu za každou cenu, i kdyby měla končit až v srpnu, se v glosáři zamyslel Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Článek

Svobodův plán zní jasně: Ani ve chvíli nejtěžší, kdy je celý karvinský tým nyní, tedy v první půli července, v karanténě, neustoupit ani o krok a dohrát kompletní ligový program stůj co stůj. I kdyby se všechno to šílenství vyvolané pandemií viru covid-19 mělo v rámci termínové listiny sezony 2019/20 ukončit až v první srpnový den. Právě na něj už naplánoval závěr baráže.

Ještě se uvidí, zda to bude vzhledem k výsledkům dalších covidových testů realizovatelné. Zda s tím vším bude souhlasit ligové shromáždění 32 účastníků profesionálních soutěží. A zda to Dušan Svoboda vůbec myslí vážně, anebo jde tak trochu jen o divadelní představení, aby sponzoři a televizní partneři viděli, že liga dělá fakt maximum, aby se produkt uskutečnil komplet.

Ostatně, pomyslné vidle do toho všeho ještě může hodit i vláda, pokud třeba ve virem zamořené Karviné zakáže sportovní akce nebo město úplně odřízne od republiky.

Ale zpět k věcem, které si může ovlivnit a rozhodnout fotbal samotný. Zatímco v Opavě volí k aktuálním plánům vedení Ligové fotbalové asociace diplomatický slovník a hovoří o krajně nešťastném řešení, příbramský boss Jaroslav Starka se vyjadřuje polopatičtěji. Pravil totiž, že „tohle musel vymyslet někdo duševně chorý“.

Foto: Profimedia.cz

Jaroslav Starka se synem Janem chtějí v Příbrami samozřejmě udržet prvoligovou příslušnost.

Ano, obě strany jsou v celé té hře zásadně zainteresovány, protože Karviné, Opavě a Příbrami akutně hrozí sestup. Když se liga dohraje, pak poslední z nich padne přímo a bude nahrazen vítězem druhé ligy. A zbylé dva by čekala baráž se druhým a třetím klubem druholigové tabulky.

Jak víme od úterý, 16. července by měly být k dispozici kontrolní karvinské testy, které dají ligovému shromáždění, jež se sejde v pátek 17. července, podklad k rozhodnutí, co s tím.

Pokud by se skupina o udržení, v níž zbývá absolvovat celkem 6 utkání, nedokončila, nikdo by nesestupoval. A nahoru by šel jen vítěz druhé ligy. Liga by se v příští sezoně hrála v 17 týmech. Nápady rozšířit soutěž rovnou na 18 klubů Dušan Svoboda odmítá.

Zato vedení ligy zdůraznilo variantu, že pokud by se dohrála skupina o záchranu, ale už by se nerozehrála baráž, třeba kvůli dalším termínovým posunům, pak by zase pro změnu padaly z ligy poslední dva týmy a nahoru by šly nejlepší dva týmy druholigové tabulky.

Že už se v tom začínáte ztrácet? Tím se netrapte, nejste zdaleka sami.

Pak je tu ještě jeden kolosální problém. Mladou Boleslav, vítěze „prostřední skupiny o Evropu“, čeká duel s pátým týmem české Fortuna ligy, jehož vítěz by měl hrát předkolo Evropské ligy.

Pokud by se však skupina o záchranu, potažmo liga jako taková nedohrála, pak by všechny tyhle vyřazovací zápasy byly zbytečné. Protože podle řádů, tak jak jsou napsány, by tohle místo v evropských pohárech prostě obsadil pátý tým skupiny o titul.

Takže pokud by Boleslavští v posledním utkání o předkolo Evropské ligy porazili pátý tým ligy, kterým bude Jablonec, či Liberec, mohlo by se jim taky stát, že by se následně dozvěděli, že se pachtili zbytečně. A kvůli nedohrání ligy „tam dole“ by se předkolo Evropské ligy nehrálo u nich, ale pod Ještědem.

A kdyby snad ligové shromáždění svojí silou prosadilo změnu nedokonalé regule a dalo přednost sportovnímu řešení, pak by se tu ve vzduchu mohl začít rýsovat soudní spor, ve kterém by se Jablonec/Liberec mohl postavit tomu, že mu v rozporu s řády bylo znemožněno pokusit se vydělat v Evropské lize desítky milionů korun.

No a jakýkoli soudní spor je právě to, čeho se podle dostupných informací bojí šéf ligy Dušan Svoboda jako čert kříže. Ať už kvůli téhle „evropské problematice“, nebo kvůli případnému sporu s někým, kdo se bude cítit v rozporu s řády ošizen na účasti v příštím ročníku nejvyšší soutěže.

Z tohoto úhlu pohledu je jistě zcela chvályhodná vůle ctít, co je v řádech černé na bílém, a dohrát soutěž, jak byla předepsána. A každý právník, legislativec, sponzor i leckterý fanoušek, který chce mít soutěž řádně dokončenou i s řádnými sestupy a postupy, takovému přístupu hlasitě zatleská.

Jenže když se na termínovou listinu, kterou si naplnění těchto ideálů vyžaduje, podívá nějaký nezainteresovaný trenér nebo fotbalista, jenž před očima nemá jen výsledky a tabulky, ale má v hlavě i vědomí alespoň základních principů sportovní přípravy a tréninkového procesu, pak musí říct, že tady se asi někdo musel totálně zbláznit.

Ten cyklus není daný jen tradicí, ale podstatou sportovního rozvoje. Po sezoně musí přijít období odpočinku a relaxu, pak nastává přípravné období, podzimní sezona, krátká vánoční dovolená, zimní přípravné období, jarní sezona.

Ano, každý ten úsek se v průběhu fotbalové historie časově mění a posouvá, v některých zemích nemají zimní přípravné období, fajn.

Ano, průběžné změny jsou jistě možné, ale jak praví lidová moudrost „vocaď pocaď“. A srazit někomu dovolenou i s přípravným obdobím mezi 1. srpen, kdy se má dohrát baráž, a 22. srpen, kdy má startovat nová liga, je čiré šílenství.

Ten, kdo argumentuje tím, že měli fotbalisté dvouměsíční „volno“ na jaře, vynucené opatřeními vlády kvůli pandemii, opravdu neví, o čem mluví. Čas individuálních tréninkových plánů s relaxační dovolenou opravdu nelze zaměňovat.

Tak pozdní finiš ligy a s ním spojené baráže by musel automaticky znamenat posun startu nového ligového ročníku minimálně o deset dní. A pořád by zůstával důvod kroutit nad vším hlavou. Ten posun by totiž zase z hlediska rozehranosti znevýhodnil české zástupce v evropských pohárech.

Ti loni s výjimkou Slavie povypadali z předkol jako hrušky ze stromu. A svůj podíl na tom mohlo mít i zkrácení přípravného období a uspíšení ligy o dva týdny, tedy oproti normálním zvyklostem. To jen pro ilustraci toho, jak citlivé mohou být i takové kosmetické změny v termínovce, byť to tak jistě mnohým nepřijde.

Takhle jsme o tom psali před rokem:

A to není nic oproti tomu, jaká zvěrstva páchají v termínových listinách a tréninkových procesech důsledky pandemie nemoci covid-19. A pokud to teď na jaře zvládli fotbalisté v brutálním tempu ligy po restartu bez větších nehod a zranění, tak na podzim či za rok na jaře se na ně musíme připravit, pokud tohle šílenství bude pokračovat. Ta únava a nestandardnost zátěže se jednoho dne nahromadí natolik, že se pak nebude moci neprojevit.

V normálních zemích se v tomto ohledu umí fotbalistů zastat jejich odbory či hráčské asociace. V Česku jsou klubům a vedení ligy pro srandu králíkům, protože hráči nejsou zaměstnanci, ale OSVČ, tudíž hráčské asociace nemohou vystupovat jako skutečné odbory. A proto nemohou vést kolektivní vyjednávání.

Čili v otázkách, o kterých se bavíme, jsou prakticky k ničemu. Jinak by termínové blázniviny, prezentované Dušanem Svobodou, absolutně nemohly akceptovat.

Ukažme si, co by termínová listina protažená až do přelomu července a srpna v praxi znamenala.

Skupiny o záchranu se vedle sestupem stále ohrožených Opavy, Karviné a Příbrami účastní ještě i celky Olomouce, Teplic a Zlína. Ty už jsou zachráněné. Olomoučtí a tepličtí hráči již odjeli na dovolenou, ti zlínští ji budou chtít také.

Ze zbývajících 6 zápasů skupiny o udržení jich je 5 nalosováno tak, že se v nich utká zachráněný s nezachráněným. Tím šestým je vzájemný mač Karviná–Příbram.

Takže v zápasech o ligové bytí a nebytí tu budeme mít proti sobě týmy, co přijedou z dovolené nebo sestavu nějak namíchají s dorostenci, proti mužstvům Příbrami a Opavy, které teď celou dobu budou patrně normálně trénovat. A proti Karviné, jejíž hráči v karanténě sedí doma a pokud budou zdraví, tak se do těchto soubojů pustí po týdnu obnoveného tréninkového procesu. To samozřejmě nejsou rovně nastavené podmínky.

Zápasy 4. a 5. kola skupiny o záchranu a následné barážové duely dělí rytmus 3 dní. Tedy v součtu 4 zápasy v 10 dnech.

Prvoligisté se v té baráži utkají s druholigovými týmy, co budou mít před baráží dva týdny volno…

No a až to podle plánu Dušana Svobody a spol. všechno odehrají, tak by podle stávajících plánů měli už za tři týdny, tedy 22. srpna, čile vyběhnout ke startu nového ligového ročníku.

I kdyby došlo k nějakému posunu začátku nové sezony, přesto je z hlediska fotbalových zvyklostí naprosto bizarní, že by tu na „stejné“ startovní čáře měly stát například týmy Českých Budějovic a Slovácka, jimž sezona skončila 27. června, proti Spartě či Slavii, jimž končí dnes, tedy 8. července. A s nimi mají soupeřit úspěšní z baráže, jež se hraje 1. srpna?

Ano, v hokeji také naskakuje extrémní rozdíl v délce pauzy mezi tím, kdo vypadne v základní části, a tím, kdo jde až na konec play-off. Ale pak v normálním světě nastává předlouhé léto, které vše srovná.

Ano, v normálním světě teď nežijeme. Ale do ještě nenormálnějšího se tlačíme.

Nejistota, kdo bude a nebude hrát I. a II. ligu v příští sezoně, tlačená až do 1. srpna, znevýhodňuje zainteresované kluby i na přestupním trhu, protože si každý hráč samozřejmě rozmyslí, jestli chce hrát „nahoře“, nebo „dole“.

Ano, zastánci dohrávání ligy za každou cenu mají v ruce jeden velmi silný argument: Pokud se teď díky viru covid-19 a karanténě všichni zachrání, tak z toho vznikne precedens. A dokud bude virus jen trochu kroužit nad zeměkoulí, vždy to v závěru ligy může někdo zkusit vyčarovat tak, aby způsobil nedohrání soutěže. A to už by pak asi nikdo nikdy nesestupoval.

To samozřejmě nelze. Ale dá se tomu bezpochyby čelit: Připravit pro příští sezonu takové regule, které to prostě znemožní. Buď nastaví sportovnětechnické souvislosti s karanténou jinak než v této sezoně, nebo jinak specifikují sestupové regule.

Pandemický problém ukázal, jak nedostatečně flexibilní je současná fotbalová legislativa. A velký problém samozřejmě dělá termínovce nadstavba, která sezonu prodlužuje. Nebýt nadstavby, mohli jsme už být, obrazně řečeno, dávno všichni na prázdninách.

Ano, to bylo řešení, které už někdy v dubnu navrhoval slávistický sportovní ředitel Jan Nezmar. Říkal: Neblázněme, zrušme alespoň pro tuto koronavirovou sezonu nadstavbu. Nešlo to.

Fajn. Tak to, ligo, prosím, nastavte tak, aby to za rok šlo.

Pokud se bude hrát v 16 týmech, bude chtít Dušan Svoboda bezpochyby nadstavbu zachovat. Pak by ale bylo moudré mít možnost třeba po 20. kole rozhodnout a říct:

Všechno je v pořádku, odehrajeme i nadstavbu.

Anebo: Termínovka je kvůli druhé či třetí vlně pandemie zase v troskách, končíme 30. kolem, pánové.

Bylo by fajn s tím nemeškat. A když už jsme si přidělali tolik vrásek letos, mohl by se tým Dušana Svobody, jenž řídí ligu, zamyslet, jak alespoň omezit případná rizika pro ročník příští.

Všichni by mu zatleskali.

Reklama

Doporučované