Hlavní obsah

Konec sluncem rozpálených ulic. Praha hledá způsob, jak čelit extrémním teplotám

Způsoby, jak suchu čelit, hledá vedení Prahy postupně a na etapy. (Video: Veronika Neprašová)

Pohled na mapu zobrazující úroveň vláhy v půdě mluví jasně: přes 80 procent území Česka sužuje sucho. A výjimkou není ani hlavní město. Tomu sice díky nádržím Želivka a Kárané v nejbližších letech nejspíš nehrozí, že by z kohoutků přestala Pražanům téci pitná voda. Nedostatek srážek a také stále horší schopnost půdy vláhu udržet však Prahu trápí jinak: nesnesitelně rozpálenými ulicemi a domy v centru města a usychající zelení v parcích.

Článek

Způsoby, jak suchu čelit, hledá vedení Prahy postupně a na etapy. „Máme opatření krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá,“ popisuje náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, který má životní prostředí v metropoli na starosti.

Mezi opatření, která přinášejí rychlý výsledek, patří třeba změna toho, jak Praha pečuje o své trávníky. Ty se nyní podle Hlubučka sečou méně často a ne tak krátce jako minulosti: „Trávu se snažíme sekat hned po ránu, kdy je na ní ještě rosa. Ideálně jen o zhruba třetinu její délky. A sekat by se nemělo ve dnech, kdy teploty překročí 26 stupňů,“ popisuje.

Milion stromů

Vyšší stébla půdu, ze které vyrůstají, přirozeně stíní a zabraňují tak jejímu rozpalování. To ještě lépe umí listy stromů a právě s nimi má stávající vládnoucí koalice v čele Prahy ambiciózní plány. „Do osmi let chceme vysadit jeden milion stromů,“ tvrdí Hlubuček.

Jen za letošní rok jich podle něj vysadili na 160 tisíc. Těšit se na příjemný stín a snesitelnější teplotu asfaltu a dlažby zejména v širším centru města se však lidé těšit nemají. Drtivá většina z vysazených stromů totiž roste v městských lesích a parcích. „V ulicích to byly jen řádově desítky,“ připouští Hlubuček.

Podél vozovky a pod chodníky totiž zpravidla leží inženýrské sítě a na kořeny stromů tak většinou na ulicích už místo nezbývá.

Když už prší, voda mizí

Co dohánět má hlavní město také pokud jde o hospodaření s dešťovou vodou. V Praze, stejně jako v celé republice, prší v posledních letech málo. Když už ale prší, steče voda z milionů čtverečních metrů asfaltů, betonů a dlažby bez užitku do kanálů a odtud Vltavou pryč z pražské kotliny.

Zlepšení přitom přijde jen pomalu a postupně. Všechny nové stavby na území Prahy mají podle nových předpisů zajistit, aby dešťová voda ze střech a dláždění nestékala do kanalizace, ale do půdy ještě na pozemku nebo do záchytných nádrží.

„Na to je navázané celé nové odvětví ekonomiky. Budují se retenční nádrže, odkud se dešťová voda může využít dál na zalévání nebo splachování,“ dodává Hlubuček.

Při opravách pražských silnic se zase myslí na to, aby z nich voda pokud možno odtekla k nejbližšímu stromu, keři nebo záhonu.

Doporučujeme