Nemocnice se uvolňují, omikron je však může zahltit stejně jako delta

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Křivky s počty nakažených koronavirem a s údaji o hospitalizacích zatím stále připomínají rozevřené nůžky. Zatímco infikovaných přibývá, situace v nemocnicích se zatím nezhoršuje a pacientů naopak ubývá.

Ještě koncem prosince leželo v nemocnicích v Česku 3276 lidí s covidem a z toho 611 ve vysoce intenzivní péči. Tento čtvrtek už data hlásila 1912 hospitalizovaných a 356 lidí v těžkém stavu.

„Počty covidových pacientů v posledních dnech postupně klesají. Pro ilustraci - na začátku tohoto týdne bylo hospitalizováno 44 covid pacientů, dnes je jich o 10 méně. Nemocnice postupně uvolňuje oddělení a kliniky, které byly v době nejvyššího nárůstu covid pozitivních pacientů transformovány na takzvaná covidária,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Libigerová.

Právě Bulovka patřila na začátku pandemie mezi zařízení, kam byli první pacienti s covidem umisťováni. Zdravotníci počítají s tím, že se při případném nárůstu počtu pacientů budou lůžka na vybraných odděleních znovu předělávat. Teď covid pozitivní leží na odděleních následně péče Kliniky pneumologie a Kliniky infekčních nemocí. Odkladnou péči už plně obnovili.

K běžnému provozu se vrací také Oblastní nemocnice Příbram, kde nyní pečují o 12 pacientů s covidem-19, z nichž dva vyžadují vysoce intenzivní péči. Díky setrvalému poklesu hospitalizací se od pondělí plánovaná operativa znovu rozjela.

„Aktuálně běží pět ze šesti centrálních operačních sálů. Snažíme se v rámci možností vybírat takové operace, které nevyžadují dlouhodobou hospitalizaci, abychom v případě potřeby mohli opět ve velké míře pečovat o pacienty s koronavirem. Nejdéle se čeká aktuálně zřejmě na endoprotézy, kde je čekací doba několik měsíců, nejdéle do půl roku,“ popsal Seznam Zprávám mluvčí příbramské nemocnice Martin Janota.

Jak ukazují predikce zdravotnických statistiků z tohoto týdne, nově dominující varianta omikron se zatím do situace v nemocnicích skutečně nepromítá. Zařízení však vývoj reflektují se zpožděním. A pokud nákaz enormně přibude, může je i malé procento hospitalizovaných zatížit.

Realistický scénář předpovídá, že by zátěž nemocnic podstatně narostla, ale byla by zvládnutelná. Rizikové predikce potom mluví o velmi vysoké zátěži nemocnic. Předpokládaný počet nakažených by významně překročil loňský podzim, očkovaní by ale měli být chráněni proti těžkému průběhu nemoci. „Zásah nemocnic by dosáhl úrovně vlny Delta. Při stávající obsazenosti nemocnic jde o vysoké riziko dalšího růstu zátěže. Rizikem je dále vysoký počet neočkovaných zranitelných osob,“ vyjmenovávají statistici.

Například ve Fakultní nemocnici Brno zůstávají ohledně dalšího vývoje ostražití. „Dalo by se říct, že zatím vyčkáváme, jak se bude další situace vyvíjet, případně budeme postupovat jako v předchozích vlnách a uzavírat postupně oddělení,“ popsala mluvčí Veronika Plachá. K plnému obnovení veškeré péče zatím nedošlo.

„Začínáme se vracet do normálu, operace nyní obnovujeme cca na 80 %, každá klinika má různý počet pacientů, kteří čekají na operace, ale snažíme se vyjít vstříc jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu, tak aby neustálé odkládání operací nezhoršil jejich současný stav,“ dodala s tím, že se čekací doba individuálně liší.

Aktuálně v nemocnici zůstává 49 covid pozitivních pacientů, z toho 13 na jednotce intenzivní péče. Ještě začátkem prosince ale bylo hospitalizovaných skoro 200 a na JIP 46 lidí.

Jak pro Seznam Zprávy popsal matematický biolog z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Luděk Berec, omikron do situace nemocnic ještě skutečně může výrazně promluvit.

„I přes nižší riziko těžších průběhů je na datech například z Francie, Itálie a Španělska vidět, že lidí v nemocnicích v závěsu za růstem nakažených opět přibývá,“ uvedl odborník.

Problémem je právě extrémní infekčnost nové varianty viru. Pozitivně testováno může být i množství lidí, kteří do nemocnice přijdou z jiných důvodů.

„Dokud budeme stíhat testovat, bude třeba sledovat také vývoj poměru hospitalizovaných k novým případům a z rychlosti náběhu vlny odhadovat její potenciální výšku. Pokud totiž omikron snižuje riziko hospitalizace řekněme na polovinu, stačí dvojnásobek nakažených, abychom byli v nemocnicích na stejných číslech. A rychlost šíření omikronu, také díky jeho schopnosti částečně obejít získanou imunitu, je v zemích, kde dominuje, bezprecedentní,“ uzavírá vědec.