Hlavní obsah

Přehledně: Jaké existují mutace koronaviru a čím se liší?

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Světová zdravotnická organizace rozhodla o přejmenování jednolitých mutací covidu-19. Jaké jsou v nich rozdíly a jak se vyznat v nových označeních?

Článek

Varianta kraken

Nejnovější subvarianta covidu omikron má přezdívku kraken. Oficiálně se jmenuje XBB.1.5, a jak uvedla Světová zdravotnická organizace, vznikla kombinací dvou podlinií omikronu. Patří do skupiny subvariant, které jsou nejodolnější protilátkám. V lednu 2023 se rychle rozšířila v USA a je nakažlivější než všechny předchozí varianty. Podrobněji o této variantě napsaly Seznam Zprávy v samostatném článku:

Varianta kentaur

Velmi nakažlivá podvarianta omikronu s oficiálním označením BA.2.75 byla poprvé zachycena v Indii v květnu 2022. Název dostala jako lidovou přezdívku rozšířenou médii, Světová zdravotnická organizace ji do oficiální komunikace nepřijala. Namísto zcela nových mutací, oficiálně označovaných písmeny řecké abecedy, se začaly šířit stále nakažlivější podvarianty omikronu. Dostávají však složitá a těžko zapamatovatelná označení, která u těch závažnějších subvariant začaly nahrazovat neoficiální přezdívky.

Mutace omikron

Mutace koronaviru se objevila v Botswaně a následně v Jihoafrické republice. Oficiální název mutace zní B.1.1.529, světová zdravotnická organizace ji pojmenovala podle řeckého písmena omikron.

Mutace vyniká nezvykle vysokým počtem mutací, což naznačuje odolnost protilátkám. Data navíc ukazují, že se i rychleji šíří. Podrobněji jsme o nové variantě viru psali zde:

Mutace alfa

Tato mutace koronaviru se objevila jako první ve Velké Británii, která kvůli ní zavedla přísnější opatření a řada zemí ještě více omezila se Spojeným královstvím možnosti cestování. Proto také byla označována za mutaci britskou (B.1.1.7).

Největší nebezpečí mutace alfa je ve vysoké nakažlivosti, šíří se až o 40 procent rychleji. Nakažení mutací alfa také může znamenat větší potíže. V Česku se stala dominantní v únoru a březnu tohoto roku.

Vakcína je podle dosavadního výzkumu proti britské mutaci koronaviru účinná. „Vakcína pro britskou variantu zůstává na rozdíl od jihoafrické téměř stejně účinná jako pro původní variantu,“ potvrdil Seznam Zprávám odborník z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Jan Pačes.

Mutace beta

Na začátku roku 2021 se začaly objevovat také informace o dalším typu viru, tentokrát z Jižní Afriky. Variantu koronaviru pojmenovali vědci z JAR 501Y.V2, po rozhodnutí Světové zdravotnické organizace se označuje jako mutace beta.

Kromě rychlejšího šíření, které způsobuje verze alfa, by mutace beta měla podle prvních dat také způsobovat větší virovou nálož, větší množství těžších případů mezi mladými a zvýšenou odolnost proti protilátkám.

Mutace gama

Další mutace viru (varianta P.1) pochází pravděpodobně z Brazílie. Jako první se proti ní bránila Velká Británie, která s jihoamerickou zemí omezila dopravní spojení. Zákaz cestovat do Brazílie vydala také Česká republika.

Místo označení brazilská mutace se tedy používá označení gama. Zajímavostí je, že mutaci gama jako první potvrdilo Japonsko. Tamní vědci ji zaregistrovali u skupinky brazilských turistů.

Mutace delta

Obavy budí také mutace delta (B1.617.2), která byla poprvé detekována v Indii. Stále se tak vyskytuje označení indická mutace.

Právě v Indii si tato mutace vyžádala tisíce životů. Delta se stala strašákem posledních týdnů, list The Guardian informoval o tom, že ji už na svém území odhalilo 74 zemí světa. Tato mutace by podle odhadů měla být nakažlivější než jiné varianty a podle britské vládní agentury Public Health England (PHE) i zčásti odolnější vůči vakcínám proti covidu-19.

O účinnosti vakcín proti této variantě viru podrobněji zde:

Dánská mutace u norků

Koronavirus se objevil také u zvířat. Kromě výjimečných případů nákazy goril v kalifornské zoo v San Diegu se SARS-CoV-2 vyskytl také u norků v Dánsku. Tamní vláda se rozhodla celou populaci těchto zvířat z bezpečnostních důvodů vyhubit, celkově šlo o 17 miliónů kusů.

Původně Dánové norky zakopali do masových hrobů, přišli ovšem na to, že v takovém stavu je pro ně část uhynulých zvířat stále nebezpečná. Hrozila totiž kontaminace zdrojů pitné vody. Asi čtyři miliony norků tedy vláda nařídila vykopat a jejich těla nechat spálit.

Reklama

Související témata:

Doporučované