Omikron nastupuje: co víme o příznacích a na co se připravit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„U mě byl nástup nemoci velmi rychlý. V podstatě z minuty na minutu jsem cítila plný nos, dostavila se zimnice. Od té doby se to nezlepšuje a je to už pátý den. Vzhledem ke zprávám o omikronu jsem myslela, že to pátý den už bude za mnou, ale není,“ popisuje zkušenost s nákazou omikronem Klára z Prahy.

Podle předpovědí bude právě touto variantou v Česku brzy nakažena většina lidí s pozitivním testem na koronavirus. Z dat vyplývá, že je omikron infekčnější než delta a je schopný částečně obejít imunitu po prodělání covidu i po očkování.

Mezioborová skupina pro epidemické situace MeSES v aktualizovaném stanovisku k omikronu uvádí, že podle britských dat ochranný účinek dvou dávek vakcíny Pfizer po pěti měsících od podání proti nákaze variantou omikron klesá přibližně na 35 %. Na druhou stranu postvakcinační imunita po dvou dávkách chrání proti vážnému průběhu a hospitalizaci. Zvýšený stupeň ochrany pak poskytuje posilující dávka vakcíny nebo hybridní imunita získaná proděláním nemoci a očkováním.

Ačkoli by tedy omikron mohl mít u řady lidí jen mírný průběh, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pátek oznámil obavy, že by kvůli počtu lidí v karanténách či izolacích mohlo dojít k ohrožení chodu státu. Na vládě proto budou tento týden ladit takzvané pracovní karantény.

S přibývajícími případy se čím dál častěji debatuje, zda je možné omikron rozeznat už podle příznaků a které z nich jsou typické.

První zprávy ze světa zmiňují například intenzivní pocení doprovázené horečkou a bolestmi celého těla. Symptom na základě zkušeností z Velké Británie popsal lékař Amir Khan, který ho navrhuje zařadit mezi oficiální příznaky covidu. Stejně tak místní lékaři upozornili na vyrážku, která se nad rámec obvyklých symptomů může vyskytovat u dětí.

Databáze příznaků však i v Británii stále mezi nejčastějšími uvádí potíže běžné třeba pro chřipku či nachlazení – rýmu, bolest hlavy, únavu, kašel a bolest v krku.

Dat z Česka je stále poměrně málo, redakcí oslovení lékaři zatím žádné mimořádné příznaky omikronu nepozorují. „Několik pacientů s variantou omikron již máme – zatím nepozoruji velký rozdíl v klinice, ale pro statistiku je třeba více pozorování, myslím, že se v tomto lze spolehnout na data ze zahraničí,“ uvedla praktická lékařka z Prahy 6 Ludmila Bezdíčková.

Podobně věc vidí i praktický lékař Vojtěch Mucha. „Na posouzení, zda jsou příznaky odlišné od jiných variant, mám vzorek pacientů asi ještě malý. Prokázaných případů omikronu u nás byly zatím spíše jednotky,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Obecně pozorovatelným trendem podle něj však jsou lehčí průběhy nemoci v posledním měsíci. „Posledního hospitalizovaného pacienta jsme měli někdy na přelomu listopadu a prosince a od té doby všechny zvládáme ambulantně. Jestli je to variantou omikron, nebo něčím jiným, to nejsem schopen říct,“ dodává.

Opatrná prohlášení o tom, že omikron zřejmě způsobuje méně závažné onemocnění, zaznívají v těchto dnech i od Světové zdravotnické organizace (WHO). Dodává ale, že se většina studovaných případů týkala mladších lidí a dopad omikronu na starší populaci zůstává nezodpovězenou otázkou. Lékaři také upozorňují, že se nemocnice stále mohou zahltit infekčními pacienty.

V Česku byl podle odhadů ke 4. lednu omikron v polovině všech pozitivních testů, což znamená 5 000 případů za den. Ke konci minulého týdne to v některých laboratořích byly už dvě třetiny vzorků. Informaci o tom, že je člověk nakažen právě omikronem, se lidé obvykle dozvídají od pracovníků hygien.

„To, že diskriminační PCR ukázal podezření na variantu omikron, se lidé dozvědí už od nás v rámci epidemiologického šetření, sekvenace pak nějakou dobu trvá a definitivní informaci dostanou lidé také od nás,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamunová.

Podle praktických lékařů se covid i v případě omikronu léčí podobně jako u varianty delta. Vyřazeny jsou však monoklonální protilátky. Ty řada rizikových pacientů dostávala preventivně. Podle odborného stanoviska by měly být při populačně dominantním omikronu nadále podávány jen těm pacientům, u kterých je prokázána varianta delta.

„Osobě s variantou omikron, která splňuje indikační kritéria k podání monoklonálních protilátek, je nabídnuto užívání antivirotik (molnupiravir, nirmatrelvir, remdesivir),“ píší odborníci v dokumentu, který má redakce k dispozici.

Všeobecné postupy v případě, že člověk pocítí příznaky covidu-19, nicméně podle praktického lékaře Vojtěcha Muchy zůstávají stejné.

„Když má člověk jakékoliv příznaky, které by teoreticky mohly být covidem – zvlášť s omikronem se může jednat i o takové ty lehčí příznaky, jako je rýma, ucpaný nos, bolest hlavy, mírné teploty, bolesti svalů či kloubů a podobně –, tak doporučujeme co nejdříve kontaktovat praktického lékaře a domluvit postup s ním,“ vyjmenovává lékař.

Zásadní podle něj stále je, aby lidé s jakýmikoliv příznaky nemoci nechodili do práce či jiných kolektivů, ale vydrželi doma, případně se otestovali.

„Není nic horšího, než když nám pacient řekne, že má poslední týden příznaky a celou dobu chodil do práce a potkal za tu dobu stovky lidí, což se bohužel běžně stává,“ uzavírá praktik Mucha.