Hlavní obsah

„Počítáme zbytečné oběti hoaxů.“ Moravské nemocnice se bojí kolapsu

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Máme nemocnice plné dusících se lidí, zní například z Moravskoslezského kraje.

Reklama

Situace v mnoha moravských nemocnicích je kritická. Schází personál, zatímco se další a další oddělení mění na covidária.

Článek

Z grafů a čísel lze zoufalství lékařů vyčíst jen těžko. Především v moravských nemocnicích je však covidová situace znovu kritická. Na startu týdne vyhlásila stav nouze kyjovská nemocnice. Další špitály budou v nejbližších dnech následovat, potvrzují jejich lékaři.

Z nemocnic přitom souhrnně zní, že nejhorší situace teprve přijde. Čísla nových pozitivně testovaných v moravských krajích dál rostou, dopady se ve zdravotnických zařízeních podle dosavadních zkušeností z předchozích vln projeví až s dvoutýdenním odstupem.

Nemocnice v Moravskoslezském kraji jsou zhruba na dvou třetinách čísel oproti jaru, kdy byla situace nejhorší. Lékaře však děsí intenzita, s níž se delta varianta šíří.

„Jen za včerejšek jsme v nemocnicích v kraji přijali 80 nových pacientů s covidem. Pokud to bude přibývat tak rychlým tempem, reálně hrozí, že kromě plánovaných zákroků bude nutné různě omezit i akutní péči. Máme plné špitály dusících se lidí,“ uvedl krajský koordinátor intenzivní péče Peter Sklienka. Dodal, že všechny nemocnice v kraji mají zásadně omezené operační programy a blíží se ke kapacitním stropům. Lidem se tak znovu odsouvají výměny kloubů nebo různé ortopedické zákroky.

Sklienka i jeho kolegové jsou totálně vyčerpaní. V kraji nyní leží v nemocnicích okolo 870 covidových pacientů, z toho asi desetina na intenzivních lůžkách v bezprostředním ohrožení života. „Je katastrofa, když vidíte dusící se lidi. Někteří nepřežijí. Nemuselo se to stát. Mohli žít roky i desetiletí. Naprosto zbytečná úmrtí,“ dodal Sklienka, který pracuje jako staniční lékař KARIM ve FN Ostrava. Výpadky zdravotnického personálu jsou podle něj někde mezi pěti až osmi procenty.

O pomoc volají také nemocnice ve Zlínském kraji. Hejtmanství proto plánuje omezit hromadné akce nad 100 lidí. Opatření projednává s hygieniky, platit by mělo začít od příštího týdne.

Třeba ve vsetínské nemocnici leží 80 pacientů s covidem, z toho deset na intenzivní péči. Zbývají poslední dvě volná lůžka. „Nikdy jsme reálně neřešili, že budeme muset otevřít třetí covidárium,“ vzkázal primář ARO oddělení Marek Proksa.

Vsetínští zdravotníci čelí skokovému nárůstu, za poslední dva týdny přibylo 50 covidových pacientů. Nemocnice kvůli tomu od čtvrtka zastaví všechny operace, kromě onkologických a akutních.

Zásadní komplikací je, že při péči o lidi s covidem je potřeba více ošetřovatelského personálu. Zátěž je vyšší než v předešlých vlnách. „Aktuálně v provozech chybí více než 60 zdravotníků (lékařů, sester a sanitářů), kteří jsou na pracovních neschopnostech. Největší nedostatek máme v kategorii všeobecných sester na lůžkových odděleních,“ sdělil personální náměstek Martin Pavlica.

Zlínsko patří k nejméně proočkovaným regionům v republice. Projevuje se to také v dalších nemocnicích v kraji, například v Uherském Hradišti. Také tam schází hlavně personál.

„Chybí nám 160 zaměstnanců, kteří jsou v pracovní neschopnosti. 30 lidí je covid pozitivních. Situace je kritická. Lidé nedodržují opatření. Všechna tíha leží na nás. Proboha, pomozte nám,“ žádá ředitel nemocnice v Uherském Hradišti Petr Sládek.

Hospitalizovaných pacientů s covidem přibývá i v Olomouckém kraji, kde už několik týdnů evidují nejvyšší počty nakažených na 100 tisíc obyvatel. Nemocnice provozované společností Agel Středomoravská nemocniční zahrnující Prostějov, Přerov a Šternberk nyní pečují o 142 covidových pacientů. „Největší zátěž padá i nadále na prostějovskou nemocnici s aktuálním počtem 71 pacientů,“ uvedl mluvčí nemocnic Adam Knesl. Také v Prostějově oproti minulému týdnu přibylo dalších šest lidí s covidem.

Kdyby se do listu o prohlídce zemřelého napsala diagnóza, že uvěřil nesmyslům na Facebooku, tak by to bohužel bylo velké množství mrtvých,
Peter Sklienka, krajský koordinátor intenzivní péče

Vážná situace panuje rovněž na jižní Moravě. Jak upozornily Seznam Zprávy, kyjovská nemocnice vyhlásila stav hromadného postižení osob. Všechna intenzivní lůžka jsou plná. Primář tamního ARO oddělení Jiří Vyhnal sepsal výzvu lidem v Česku.

„Kdybychom dnes neměli k dispozici očkovací látku proti covidu, a tedy i část proočkované populace, v této chvíli by nejspíše již v České republice nebyl volný jediný plicní ventilátor nebo lůžko intenzivní péče. Těm pacientům, kteří by měli tu smůlu a jejich stav by se natolik zhoršil, že by potřebovali napojení na plicní ventilátor, bychom mohli nabídnout jen slova útěchy a tišící léky,“ napsal mimo jiné.

Také on varuje před silou delty. Vyzval k dodržování opatření včetně nošení respirátorů. „Kdybychom se všichni chovali ohleduplně k ostatním i k sobě, tak nebude potřeba zavádět nepopulární omezení, které likvidují naší ekonomiku a svobodu,“ dodal.

Zahlcení se obávají dvě velké fakultní nemocnice v Brně. „Obě se také dostávají na strop svých současných možností. Máme méně personálu než na jaře 2021. Hospitalizace potřebuje stále velké množství necovidových nemocných,“ uvedl pro Seznam Zprávy krajský koordinátor intenzivní péče Vladimír Šrámek. Podle něj se více nemocnic v kraji blíží situaci v Kyjově.

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny, kde je Šrámek přednostou ARO kliniky, chybí personál. Leží tam přes 120 pacientů, téměř 40 potřebuje intenzivní lůžka. Často jsou to nejvážnější případy.

„Chybí sestry praktické, všeobecné, i ty se specializací na intenzivní péči. Důvodů, proč tolik schází, je několik. Jednak nemocnost, pak přibývající ošetřování člena rodiny, ale také vznik očkovacích a testovacích center, kde jsou potřeba. A také center pro podávání monoklonálních látek,“ popsal mluvčí Dana Lipovská.

Fakultní nemocnice Brno eviduje přes 180 covidových pacientů. „Není to o volných lůžkách, ale o tom, nakolik jsme schopni upravit provoz nemocnice a sehnat zdravotníky, kteří nám tam budou pracovat. Před dvěma týdny se nám například lépe dařilo obsazovat další covidová oddělení než nyní, kdy máme 150 zaměstnanců v karanténě,“ přiblížila situaci mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Také v Brně se ruší plánované operace, přesouvají zdravotníci a slučují oddělení.

Lékaře a další zdravotnický personál navíc drtí zoufalství. Stovkám úmrtí mohly zabránit vakcíny. „Kdyby se do listu o prohlídce zemřelého napsala diagnóza, že uvěřil nesmyslům na Facebooku, tak by to bohužel bylo velké množství mrtvých,“ posteskl si ostravský koordinátor Sklienka.

Reklama

Doporučované