Hlavní obsah

Přešlapy a novinky v léčbě covidu. Co v Česku dostanete v nemocnici?

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Počet pacientů s covidem v nemocnicích se poslední dny šplhá k 7000. Zdravotníci k jejich léčbě používají celou řadu preparátů.

Reklama

Plazma či hydroxychlorochin jsou ze hry, nové naděje ale nastupují. Lékaři se při léčbě covidu spoléhají na širší paletu prostředků než dříve. Zachraňovat životy by nově mohlo i do Čech mířící antivirotikum.

Článek

Závod o nalezení efektivního léčiva na covid-19 opustila po hydroxychlorochinu nově i rekonvalescentní plazma. Na základě dat její užívání nedoporučuje WHO. Jak se však shodují zástupci nemocnic, které Seznam Zprávy oslovily, českých pacientů se rozhodnutí příliš nedotkne.

Proti covidu-19 zdravotníci většinou bojují pomocí celé řady jiných preparátů a postupů. „Podání rekonvalescentní plazmy jsem vždy považoval za nouzové řešení v době, kdy nebyly dostupné monoklonální protilátky. V jejich éře ztratila rekonvalescentní plazma význam úplně a již není doporučována i na základě nepřesvědčivých efektů v klinických studiích,“ popisuje Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno.

Monoklonalní protilátky od firmy Regeneron a pravděpodobně i od firmy Eli Lilly zřejmě nebudou účinné proti variantě omikron. Zprávy nejsou překvapivé. Omikron obsahuje mutace na místě specifického vázání těchto protilátek.
Zdeněk Hel, imunolog

Například v Uherskohradišťské nemocnici plazmu podali naposledy v září. „Od té doby nebyla s ohledem na poptávku a především výskyt nových mutací koronavirového oněmocnění aplikována,“ přiblížil René Kamrla, zástupce primáře hematologicko-transfuzního oddělení.

Že se Česko při léčbě covidových pacientů posunulo právě do éry zmiňovaných monoklonálních protilátek, je jednoznačné z dat o jejich zvýšené spotřebě. Minulý týden dorazilo 10 tisíc dávek darovaných z Německa a další mají přijít během měsíce.

„Podávají se pro vyvázání viru a omezení jeho průniku do organismu. Doporučují se všem s diagnostikovanou náloží živého viru a s riziky při progresi do závažné formy onemocnění,“ přiblížil Martin Balík, vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK. Riziko těžkého průběhu covidu mohou léčiva snížit o desítky procent.

Jako minus léčby zdravotníci doposud zmiňovali například vysokou cenu nebo potřebu časné aplikace. Je však otázkou, zda éru těchto léků nyní neohrozí nově nastupující varianta viru omikron. Na možnou potřebu reagovat na ni upozornil třeba imunolog Zdeněk Hel.

„Monoklonalní protilátky od firmy Regeneron a pravděpodobně i od firmy Eli Lilly zřejmě nebudou účinné proti variantě omikron. Zprávy nejsou překvapivé. Omikron obsahuje mutace na místě specifického vázání těchto protilátek,“ uvedl. Už kvůli variantě delta se jejich podávání upravovalo, například lék od firmy Eli Lilly bamlanivimab se od září doplňuje další látkou etesevimab.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Várka léků pro jediného pacienta s covidem na standardním oddělení. Částka za ně šplhá přes 100 tisíc. Většinu lidí by přitom před hospitalizací uchránila vakcína za pár stovek.

Nová éra i stálice

Zda se snížená účinnost léků proti omikronu potvrdí, zatím není jasné. Česko si však už nyní situaci jistí dalším preparátem, a to antivirotikem molnupiravir. Lék v tabletách může u rizikových skupin předcházet komplikacím i hospitalizaci a během příštích dvou týdnů má dorazit v počtu 14 tisíc dávek. Podobně jako u monoklonálních protilátek si však pro přípravek pacienti musí přijít se žádankou do nemocnice. Jak Seznam Zprávy už dříve upozornily, na vině je nedořešený úhradový systém.

Novým nadějným lékem nicméně výčet prostředků, kterými se v nemocnicích bojuje o životy covid pozitivních, nekončí. Stále se na základě dat vyhodnocují i už dříve užívaná léčiva na jiné nemoci. Příkladem je třeba tocilizumab původně určený k léčbě zánětlivých onemocnění revmatoidní artritidy. Evropská léková agentura (EMA) ho doporučila právě k léčbě závažného covidu před pár dny, užívá se ale déle.

Odborné postupy

Nastavení léčby covidu si odborníci už letos na jaře stanovili v doporučeném postupu Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Při hospitalizaci, ale i domácí samoléčbě se podávají například i léky proti bolesti, na snížení teploty nebo proti kašli. Doporučuje se i aktivní polohování, tedy změny poloh nebo úlevová poloha na břiše.

„Máme jej k dispozici, jeho indikace jsou poměrně přísně vázány na řadu doplňujících vyšetření, ale ano, k dispozici ho máme. V indikacích se řídíme stanoviskem mezioborové komise,“ říká Renata Večerková, mluvčí Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Také podle Petra Husy z FN Brno jde o přípravek, který zdravotníci využívají. „Podáváme ho spolu s kortikoidy již od jara tohoto roku v případě předpokládané cytokinové bouře (bouřlivá imunitní reakce, pozn. red.),“ uvádí lékař.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Veklury, jak zní obchodní název remdesiviru, se v Česku poprvé podal loni na jaře. Zdravotníci ho stále využívají.

Plíce jako houba

Jak tedy dnes standardní péče o covidového pacienta v nemocnici vypadá? Lékaři se shodují, že se preparátů užívá více, než které se ve veřejném prostoru běžně skloňují.

„Standardní léčba covid-19 infekce u pacientů vyžadujících oxygenoterapii, HFNO (vysokoprůtokový kyslík, pozn. red.) či umělou plicní ventilaci a majících známky oboustranné pneumonie, zahrnuje kortikosteroidy, které mají snížit reakci imunitního systému a zabránit poškození plic až jejich fibrotizaci – přestavění funkčního parenchymu na vazivo,“ vyjmenovává Lubor Hruška, primář ARO Uherskohradišťské nemocnice.

„Dále vitamíny, zejména vitamín C, empirická antibiotická léčba a následně cílená antibiotická léčba, diuretika, kterými se snažíme dosáhnout negativních bilancí tekutin – odvodnění organismu. Jelikož při covid pneumonii jsou plíce kvůli zánětu prosáklé – něco jako houba, se kterou jsme umyli tabuli ve škole – naším cílem je ji vysušit. Pak mukolytika, léky usnadňující odhlenění a další,“ dodává lékař.

V nemocnicích se stále užívá i remdesivir, první experimentální antivirotikum proti covidu od Gilead Sciences. „Velký význam má i antikoagulační profylaxe (prevence krevních sraženin, pozn. red.) či léčba nízkomolekulárním heparinem. Ta významně snížila mortalitu na závažné komplikace covidu,“ připomíná Petr Husa z FN Brno.

Kdy je potřeba hospitalizace?

Podle doporučení mezi potíže, které bývají důvodem přijetí do nemocnice, patří: dušnost (pocit nedostatku vzduchu, zadýchávání při řeči, namáhavé či zrychlené dýchání), zchvácenost, dehydratace a neschopnost příjmu tekutin, porucha vědomí, horečka nad 38,3 °C nereagující dostatečně na léky snižující teplotu.

Máte-li pulzní oxymetr, pak hodnota SpO2 nižší než 93 % (v klidu, nikoliv při námaze), počet dechů nad 25 za minutu (u dětí do 2 měsíců více než 60 za minutu, 2–11 měsíců více než 50 za minutu, 1–5 let více než 40 za minutu), počet pulzů nad 125 v minutě. U některých pacientů s mírnými potížemi může dojít zhruba po týdnu k významnému zhoršení stavu a potřebě nemocniční léčby.

Reklama

Doporučované