Hlavní obsah

Rozšíření koronaviru je otázka času. Musíme se připravit, že může dorazit do Česka

Foto: Profimedia.cz

Náměstkyně ministra o připravenosti Česka na šíření koronaviru.

Reklama

Koronavirus se dostal do Itálie, stát hlásí už sedmou oběť, přes dvě stovky nakažených. Nakažené hlásí i Rakousko a Chorvatsko. Šest Čechů pak skončilo v karanténě na kanárském ostrově Tenerife. Koronavirus se tak citelně přiblížil k českým hranicím, letiště začalo kontrolovat cestují z Itálie. Hrozí, že se dostane virus i do Česka? Ve Výzvě Seznam Zpráv odpovídala bývalá šéfka české kanceláře Světové zdravotnické organizace a náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Článek

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nejdřív varoval před panikou, ve světle těch nových událostí už je podle vás důvod k vážnějším obavám?

Já myslím, že pan ministr Vojtěch to vyjádřil zcela dobře, že situace se opravdu změnila. Jak jsme ještě minulý týden byli v klidu, že ohnisko je nám hodně vzdáleno, situace se během víkendu přece jenom změnila. Oblíbenou destinaci, kterou je severní Itálie a kde máme četné turisty, jezdí tam školní zájezdy a tak dále, prostě musíme vnímat, i když nejsme bezprostřední sousedi, za velice blízkou lokalitu, ve které se cosi odehrává, a my musíme daleko více přistoupit k aktivaci naší připravenosti na možné zavlečení viru do České republiky. Je to o vyšší obezřetnosti k problému, není to určitě důvod k panice.

Sám Adam Vojtěch teď přiznává, že ho ta situace trochu znervózňuje, na čtvrtek svolává kvůli koronaviru Ústřední epidemiologickou komisi, co od toho můžeme očekávat?

Je to důležité setkání všech zástupců jednak důležitých resortů, institucí a zkrátka všech, kteří musí koordinovat své přístupy k tomu, aby mohla být nastavena účinná opatření. A to také od toho očekáváme, že se zhodnotí situace, vyhodnotí se naše připravenost a navrhnou se kroky, které by následovaly poté, kdy bude v České republice masivnější výskyt nebo se objeví první pozitivní pacient tak, abychom měli jednotlivé kroky nastaveny a věděli, že budou funkční a že budou navzájem koordinovány. A to nejenom na té národní úrovni, ale vlastně i směrem k jednotlivým krajům.

Šest Čechů skončilo v karanténě na kanárském ostrově Tenerife. Má ministerstvo k tomu nějaké bližší informace?

To je právě dnes i celý ten problém, se kterým se obracíme i na naše občany, kteří cestují do nějakých destinací. Ta oblast je novou, která hlásí tohle infekční onemocnění. Ale to není jenom o obavě z infekce jako samotné, ale také o tom, že turisté musí očekávat, že budou nastavena karanténní opatření, která se jich mohou dotýkat, a že mohou zůstat v těch destinacích, v letoviscích déle.

A co se týče této skupiny Čechů, má resort nějaké konkrétnější informace, jak jsou na tom, jak dlouho by tam mohli být?

Sledujeme to a budeme získávat informace na mezinárodní úrovni, abychom se dostali k těmto informacím co nejdříve a nejblíže.

Letiště Václava Havla také bude kontrolovat cestující z Itálie, řada lidí jezdí na jih Evropy ale i autem. Je to tedy dostatečný způsob kontroly?

Musí se také vyhodnotit možnost a efektivita všech těchto opatření, která se nastavují. Je to dáno také i epidemiologií toho onemocnění a to, že celá řada lidí, kteří jsou infekční, mají asymptomatické projevy, přesto mohou být nosiči těchto virů. A to je právě to, že i přes tato opatření, která bychom nastavili na pozemních komunikacích a ostatně i na letištích, nemůžeme zaručit, že dojde ke 100% záchytu. Takže i to je něco, co musíme zvažovat. Na letišti jsou nově ještě více zostřená opatření pro vstupy, které jsou využívány pro přílety z Itálie. Nově také i pro lety z Jižní Koreje jsou nastaveny přísnější hygienické postupy. Také se ty prostory daleko častěji dezinfikují. Letiště je v úzkém kontaktu se zdravotnickými a hygienickými úřady a postupují podle jejich pokynů. A to je asi v tuhle chvíli opravdu vše, co můžeme v této oblasti dělat. Kdybychom chtěli ještě více zostřovat tato opatření, tak půjdeme spíše po možnosti se více dotýkat epidemiologie jednotlivých cestujících, kde budeme sbírat více data, z které destinace se vracejí. Také je informovat, aby nahlásili svůj pobyt, aby se dostavili k orgánu veřejného zdraví, ať už na příslušnou hygienickou stanici nebo na Státní zdravotní ústav, nebo kontaktovali svého praktického lékaře. A my budeme zejména požadovat, abychom měli kontakt právě na tyto osoby pro případný další záchyt třeba kolem pozitivního nálezu tak, abychom mohli když tak zahájit takové epidemiologické šetření okolo těchto pacientů nebo okolo těchto případně pozitivních lidí.

Poslala už Světová zdravotnická organizace jednotlivým státům nějaké pokyny?

Koordinace na mezinárodní úrovni probíhá standardně, dokonce i mimo situace, které můžeme označit za krizové. Je to o tom, že existují na evropské úrovni nadnárodní organizace jednak evropských struktur, jednak Evropské centrum pro kontrolu nemocí, které sídlí ve Stockholmu, a pak úřadovna Světové zdravotnické organizace pro Evropu se sídlem v Kodani. A ta také mimochodem vysílá v tuhle chvíli misi do Itálie, která by se měla přesvědčit, jak je Itálie připravená, jestli opatření, která tam jsou nastavená, jsou efektivní a určitě i z této mise vzejdou také opatření pro evropský region.

Podle guvernéra benátského regionu se virus začal šířit na způsob chřipky, nemá prý už tak smysl hledat přímé spojení nakaženého s Čínou, to byste také potvrdila?

Určitě ano, myslím si, že už je tak rozběhlá záležitost, že to bude asi opravdu hodně obtížné. A vidíme, že je tam několik těch klastrů, ve kterých se ohnisko objevilo, takže je to asi už poměrně obtížné.

Vzhledem k tomu, že nakažené hlásí Itálie, Írán, Jižní Korea, objevily se také případy v Rakousku a v Chorvatsku, tak už je rozšíření viru po Evropě jen otázka času?

Patrně ano.

Ministr Adam Vojtěch upozornil, že české zákony umožňují uzavřít po případném výskytu koronaviru města či obce. Spolupracovala by na tom policie nebo armáda. Kdy by tohle řešení přišlo v úvahu?

To by přišlo v úvahu až poté, kdy by se začal koronavirus v rámci Evropy masivně šířit, a zejména tedy v České republice.

O jak velkém počtu se bavíme?

To je velmi těžké predikovat. Chtěla bych jenom říct, že v České republice existuje takzvaný pandemický plán, který je připravován a byl připravován již na obdobné situace v minulosti a který pamatuje na celou řadu těchto událostí, jež by měly být uplatněny v případě masivního rozšiřování viru. Tento pandemický plán by byl pak aktivován, týká se především zabezpečení lůžkového fondu pro případně nakažené, pro aktivaci například vojenské nemocnice v Těchoníně a pochopitelně všechna tahle další opatření, která jsou již formulována pro všechny tyto případy. Impuls pro jejich případné zavedení i těch represivních opatření by musel být v souladu s masivním šířením, a to jak v rámci evropského kontinentu, tak v České republice. Anebo aby byla doporučena evropskými autoritami nebo Světovou zdravotnickou organizací.

Důvod, proč se koronavirus v Itálii rozšířil, je, že se šířil z nemocnice, kam přišel rezident s vysokou horečkou, ale lékaři ho poslali domů s tím, že je jenom nachlazený. Nepodceňují tedy zdravotníci situaci, umějí rozeznat ty příznaky a je to vlastně vůbec v jejich silách?

Je to velmi obtížné, protože příznaky a symptomy toho onemocnění jsou velmi podobné. Zdá se, že je delší průběh toho chřipkového onemocnění, ale znova musím říci, že je celá řada asymptomatických pacientů nebo lidí, kteří mohou být nosiči, aniž by měli nějaké závažné projevy onemocnění. Je to velmi obtížné, ale zase je to o koordinaci i s praktickými lékaři a vůbec zdravotníky v rámci České republiky, abychom více upozorňovali na možnosti odhalit potenciální nosiče viru. Je to obtížné, a to především tím, že zatím i epidemiologie viru je do určité míry stále neznámou, jestli je možné se reinfikovat, jaká je skutečná délka inkubační doby, jestli jsou i určité populační skupiny, které jsou náchylné na to onemocnět. To je všechno, co nám zatím hodně brání v tom, abychom byli důkladnější a důslednější v nasazení takových opatření, která by měla opravdu efekt.

A jaké rady byste dala veřejnosti, čeho by se lidé měli vyvarovat a co naopak dodržovat?

Je to jako u běžných kapénkových nákaz, chránit se, nesdružovat se příliš, vyhýbat se velkým kolektivům. V případě, že člověk cítí, že mu není dobře, se izolovat doma, nechodit ven, prostě zvážit v tuhle chvíli i možnost cestovat do oblastí, které už samy nastavily některá opatření typu karantény někde v okolí, takže to bychom doporučili. A jinak jsou to zásady běžné hygieny tak jako u jiných nákaz chřipkového typu.

Takže na ples raději ne?

Radši ne. Vlastně se to i projevuje těmi opatřeními, že se ruší celá řada akcí, které k tomu dávají prostor, ať už jsou to sportovní, společenské. Dokonce se ruší i odborné konference, takže Evropa, ale i celý svět k tomu přistupuje takovým opatřením.

Reklama

Související témata:

Doporučované