Evropa rozvolňuje. Přísná pravidla ale často zůstávají

Mnoho evropských států už má za sebou období váhání nad přístupem k současné vlně varianty omikron a začíná rozvolňovat. V některých z nich se dokonce mluví o začátku nové fáze pandemie, kdy se bude díky mírnějšímu průběhu omikronu dát s covidem-19 normálně žít.

To je případ Anglie a Dánska, které už se o něco podobného pokouší podruhé, výrazně rozvolnilo i Irsko, kde ale některá opatření ještě zůstávají v platnosti. V dalších zemích je rozvolňování omezenější a zdaleka se ještě nedá mluvit o návratu k normálnímu životu. Zhruba tak lze shrnout přehled současných, nedávných a potvrzených budoucích změn pandemických strategií evropských států.

A důležité je zdůraznit, že všechny zmíněné země mají vyšší proočkovanost než Česko, kde aktuálně dvě dávky (nebo jednorázovou vakcínu) dostalo asi 63 % lidí a posilující 34 %.

Čtvrtkem končí drtivá většina pandemických opatření v Anglii. Významnou změnou je konec nutnosti prokazovat se certifikátem o očkování, testu nebo prodělaní covidu-19 v klubech i na velkých akcích. Platit přestane doporučení pracovat z domova a povinné přestává být i nošení ochrany úst a nosu, které vláda na místech s větší koncentrací lidí nadále už jen doporučuje.

Bez změny zůstávají pravidla sebeizolace u nakažených, která ale byla už dřív zkrácena na dobu pěti dní za podmínky dvou negativních testů. Těmto pravidlům vyprší platnost v březnu a očekává se, že poté je vláda zruší.

Právě Anglie se tak stává jednou z mála evropských zemí, o které se dá opravdu říct, že je na cestě k normálnímu životu s covidem, tedy životu prakticky bez omezení v souvislosti s koronavirem.

V kontextu otázky, jestli se z tohoto přístupu stává nebo může stát nový trend, se patří připomenout, že v Anglii jde o návrat do normálu tak trochu na druhý pokus. Vláda tam takzvaný den svobody vyhlásila už loni v červenci a zahrnovalo to konec nutnosti prokazovat se covid pasem i povinného nošení roušek na většině míst.

Současné rozvolnění ale přeci jen přináší něco nového. Vedle drobných rozdílů v samotných pravidlech je to hlavně rétorika, s jakou vláda změny podává.

Zatímco loni premiér Boris Johnson rozhodnutí doprovázel slovy o tom, že v záloze zůstává plán B (tedy návrat k opatřením) a důraznými výzvami k přetrvávající opatrnosti, kdy například varoval, že „do problémů se můžeme znovu dostat překvapivě rychle,“ nyní vládní činitelé mluví hlavně o tom, že je potřeba „naučit se žít s covidem“. Například ministr zdravotnictví Sajid Javid pronesl, že covid-19 tady „může být navždy“ a že je potřeba „k němu přistupovat více jako ke chřipce“.

Zatímco v létě bylo rozvolnění zdůvodněno především vysokou proočkovaností, která chrání před vážnými případy většinu populace, nyní je to kromě toho i mikron. Nová varianta i přes už tak mírná opatření, aspoň na poměry Evropy, nezpůsobila v Anglii tragédii. Počet hospitalizovaných dosáhl asi polovičních čísel z nejhorší vlny, která zemi stihla před rokem a mrtvých nyní denně přibývá víc jak čtyřikrát méně.

V počtu nakažených omikronová vlna v Británii navíc vrcholila už na začátku tohoto měsíce a od té doby klesá. Spojené království je také poměrně dost proočkované třetí dávkou, kterou dostala už víc než polovina populace. Dvě dávky má asi 70 % Britů.

Další zemí, která se rozhodla zrušit prakticky veškerá povinná opatření, je Dánsko.

Tamní vláda navrhla od příštího týdne změnit označení covidu-19 jako nemoci ohrožující společnost, což by mělo prakticky znamenat, že všechna aktuálně platná koronavirová opatření už nebude možné vymáhat.

Podobně jako Británie nicméně Dánsko nepřichází s něčím takovým poprvé. Stejný krok provedlo už loni a ke konci roku pak označení covidu-19 jako nemoci ohrožující společnost vrátilo kvůli nárůstu nových případů způsobených variantou omikron.

Jak ale už dřív v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětlil dánský odborník Troels Lillebæk, i po zrušení tohoto označení loni zůstaly v platnosti některá opatření ve formě doporučení.

„V některých zemích možná přetrvává dojem, že Dánsko v létě úplně rozvolnilo a od té doby bylo všechno možné. Ve skutečnosti to ale bylo trochu jinak,“ řekl Lillebæk s tím, že změna spočívala především v tom, že některá opatření už sice nebylo možné právně vynutit, ale „neznamenalo to, že by lidé přestali mít volný přístup k dobré diagnostice, dál se trasovalo, pozitivní lidé dál dodržovali karanténu, testovalo se ve školách a zůstala také některá pravidla ve formě doporučení“.

Plánovaná změna by nicméně měla znamenat otevření nočních klubů, povolení prodeje alkoholu v restauracích i po desáté hodině večerní a hosté by v nich nemuseli předkládat covid pasy. Jediná povinná opatření, která mají zůstat v platnosti, jsou podle Reuters ta, jež se týkají nutnosti testu a karantény při vstupu do Dánska ze zahraničí. Tato pravidla by měla platit ještě další čtyři týdny.

Na rozdíl od Anglie Dánsko míří k rozvolnění i přesto, že počty nově nakažených v zemi neklesají, ba naopak rostou a nic nenasvědčuje tomu, že by v zemi omikronová vlna byla už za vrcholem. V poslední době tam navíc začíná převládat zatím poměrně neznámá subvarianta omikronu BA.2, u které mají vědci podezření na rychlejší šíření ve srovnání s původním omikronem.

Počet hospitalizací souvisejících s covidem-19 ale dánské úřady zjevně neznepokojuje. Sice vzrostl na 918, což je nejvíc za uplynulý rok, zdravotnické úřady ale uvádějí, že odhadem 30 až 40 procent pacientů s pozitivním testem na koronavirus je v nemocnicích z jiného důvodu než kvůli covidu.

Dánsko zároveň patří k nejproočkovanějším státům třetí dávkou vakcíny. Dostalo ji tam už přes 60 % populace. To samé platí i o proočkovanosti druhou dávkou, kterou si nechalo dát víc než 80 % obyvatel země.

Většinu opatření od soboty začalo rušit i Irsko, které podobně jako ostatní země uklidňuje fakt, že strmý nárůst počtu infikovaných se tam výrazněji neprojevil zvýšením počtu nakažených vyžadujících intenzivní péči.

Omezení končí například pro restaurace a diskotéky a společenské akce venku i vevnitř už nesvazuje omezená kapacita. V oblasti pohostinství a nočních podniků jde o výraznou změnu. Noční život totiž v Irsku otevřel poprvé po dlouhých 19 měsících až loni v říjnu a asi za měsíc a půl byl znovu zakázán.

Výrazným rozdílem oproti ostatním zemím, ke kterým se dostaneme později, je zrušení nutnosti prokazovat se při návštěvě podniků potvrzením o očkování.

Covid pasy ale z Irska úplně nezmizí, protože budou nadále povinné pro cestující ze zahraničí. To samé se týká i povinnosti izolovat se v případě nákazy a nošení roušek v obchodech a dopravě.

Irsko kromě situace v nemocnicích nyní může uklidňovat i vývoj počtů nově nakažených. Ten v zemi vrcholil zhruba v polovině tohoto měsíce a od té doby klesá. Stejně jako Británie má Irsko proočkováno víc jak polovinu populace posilovací dávkou. Dvě dávky má asi 77,5 % Irů.

Rozporuplným příkladem rozvolňování je Francie. Tam se sice v únoru uvolní řada opatření, platit to ale bude jen pro očkované. Proti neočkovaným vláda naopak přitvrdila.

Otevřou se tak například noční kluby, odpadne povinnost nosit ochranu úst a nosu venku a zruší se limity pro kulturní a sportovní akce.

Neočkovaní starší 16 let ale nesmí do podniků a veřejné dopravy ani s negativním testem. Tato restrikce má být zrušena hned, jak to umožní epidemická situace. Podle stávajícího nastavení ji lze prodlužovat až do června.

Denní počty nově nakažených ve Francii už od prosince strmě rostou a momentálně přesahují 360 tisíc. Premiér Jean Castex ale uvedl, že v regionech, kde se omikron způsobující explozi nových případů rozšířil nejdřív, už růst nepokračuje.

Třetím kolem vakcinace prošlo přes 46 % Francouzů, dvěma téměř 75 %.

Mezi evropské státy, které v brzké době zvolní opatření, patří i Rakousko. I poté tam nicméně zůstanou v platnosti poměrně tvrdá pravidla.

Od pondělí totiž končí jen plošný lockdown pro neočkované. To ale ve skutečnosti bude platit jen částečně. Lidé bez platného potvrzení o očkování se sice už budou moci volně pohybovat, ale do restaurace nebo na nákup mimo obchody s nezbytným zbožím, budou smět jen s potvrzením o prodělaní covidu. Negativní test nadále stačit nebude.

Mírné uvolnění pravidel experti z krizové koordinační skupiny (Gecko) zdůvodnili tím, že lockdown pro neočkované už „nedává smysl“, protože nemocnice nezažívají takový nápor jako dříve.

Počty nakažených tam jsou ale zatím na vzestupu a další rozvolňování se podle kancléře Karla Nehammera plánuje až v momentě, kdy dosáhnou vrcholu. Podle prognóz poradců se tak má stát asi za dva týdny.

V zemi zároveň od 1. února začne platit očkovací povinnost pro všechny dospělé. Za její nedodržení budou hrozit pokuty. Vláda ale dala několikrát najevo, že zatím nemá mnoho způsobů, jak opatření vymáhat.

Posilovací dávku má přes 47 % rakouské populace, dvě dávky přes 74 %.

Ve středu začala platit mírnější pravidla i v Nizozemsku, které v poslední době patřilo mezi jedny z nejpřísnějších evropských zemí.

Restaurace, bary i divadla, které musely být už od poloviny prosince zavřené, nově mohou mít otevřeno do desáté hodiny večerní, návštěvníci se ale budou muset prokazovat covid pasem, který zahrnuje i možnost negativního testu.

Denní přírůstky nově nakažených v Nizozemsku i přes dlouhotrvající lockdown celý leden rostly a momentálně sedmidenní průměr nových nákaz za 24 hodin činí asi 57 tisíc.

Premiér Mark Rutte zvolnění pravidel zdůvodnil „méně závažným klinickým obrazem“ omikronu ve srovnání s deltou.

Třetí dávku vakcíny dostala necelá polovina Nizozemců, dvě přes 70 %.

Už před víc než dvěma týdny se ke strategii života s covidem hlasitě přihlásila i španělská vláda v čele s premiérem Pedrem Sánchezem. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že plánuje zcela nový systém monitoringu koronaviru, který by se měl výrazně inspirovat systémem dosud používaným pro chřipku.

Tento plán se v zemi sice do reality nepropsal, došlo ale k rozvolnění na lokální úrovni.

Tento týden oznámilo zrušení povinnosti prokazovat se covid pasem s platností od pátku 28. ledna Katalánsko. Už týden před tím se ve stejném regionu zrušil zákaz nočního vycházení a Kantábrie ke stejné změně pravidel přistoupila už minulý týden.

Denní počty nově nakažených ve Španělsku klesají od zhruba poloviny ledna. Proočkovanost třetí dávkou tam aktuálně dosahuje 43 % populace, dvě dávky má téměř 82 % Španělů.