Hlavní obsah

Koronavirus v číslech: Ve středu přibylo 524 nových případů

13. 9. 0:00
aktualizováno • včera 8:01

Počet testů, nakažených, vyléčených, sedmidenní průměry a trendy. Podívejte se na aktuální, komplexní přehled Seznam Zpráv ke koronavirové epidemii.

Článek

V Česku ve středu přibylo 524 nových případů nákazy novým typem koronaviru. Před týdnem to bylo 377.

Reprodukční číslo R, které odráží míru šíření nákazy koronavirem, mírně kleslo, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Aktuálně je na hodnotě 1,103.

Nejvýrazněji se koronavirová infekce šíří v Karlovarském okrese, kde je aktuálně téměř 80 nakažených na sto tisíc obyvatel za posledních sedm dní. Delší dobu je na mapě tmavější i Písecko, kde tento údaj překročil hodnotu 60. Nově se mezi nejtmavější okresy dostalo Frýdecko-Místecko, které má týdenní icidenci na hodnotě přes 45. Hodnotu těsně kolem 40 má pak hlavní město a okresy Břeclav, Vsetín či Louny

Hospitalizovaných s covidem postupně přibývá. Ve středu jich bylo 154, nejvíc od 17. června.

Podrobnou mapu, jak se šíří nákaza, naleznete ZDE.

Od začátku loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy, bylo v zemi potvrzeno 1,68 milionu případů koronaviru. Drtivá většina nakažených se vyléčila a 30 422 lidí s covidem-19 dosud zemřelo.

Podívejte se na aktuální epidemickou situaci.

Týdenní incidence

Rozhodující parametr pro rozvolňování protiepidemických opatření. Jedná se o sedmidenní přírůstek nových případů nákazy covidem-19. Na počtu nově nakažených vůči 100 tisícům obyvatel v každém kraji závisí otevírání mateřských škol či galerií a muzeí. Pokud jde například o školky, toto číslo musí být nižší než 100. Od celostátní incidence pod 100 se pak odvíjí otevírání obchodů a dalších služeb.

Následující graf ukazuje přírůstky za poslední měsíc.

Celkový vývoj pozitivních případů od začátku epidemie je pak možné sledovat v tomto grafu:

Denní a kumulativní počet nových případů ale nejsou jediným ukazatelem vývoje situace. Graf níže ukazuje situaci z dlouhodobého hlediska na klouzavém průměru.

Testování

Grafy níže ukazují počty pozitivních a negativních testů denně, jejich poměr, a také jak se tento poměr vyvíjí v klouzavém, sedmidenním průměru. Pozitivita testů je důležitá statistika. Například WHO považuje pozitivitu nižší, než 4 % jako takovou, kdy je šíření nákazy pod kontrolou.

Od září se kvůli zapojení antigenních testů rozdělují výstupy testování do čtyř kategorií. Mezi těmi si můžete přepínat šipkami ve spodní části pod grafem klouzavého průměru.

Sedmidenní poměr pozitivních testů na grafu výš ukazuje, jak se v čase pohybuje průměrné zastoupení pozitivních testů v denním počtu. Tedy nehraje roli, kolik testů bylo provedeno, a jde pouze o poměr těch pozitivních.

Kolik je hospitalizovaných

Jednou z nejdůležitějších statistik je počet hospitalizovaných a jejich podíl v těžkém stavu. Když tyto počty rapidně stoupají, hrozí zahlcení zdravotnického systému.

Česko má v EU nadprůměrný počet nemocničních lůžek v přepočtu na obyvatelstvo. Podle Eurostatu země disponuje 411 lůžky na 100 tisíc obyvatel, zatímco průměr EU dělá 372,2.

Počet úmrtí a statistická smrtnost

Grafy níže ukazují klouzavý průměr (stejně jako u počtu případů) všech úmrtí v souvislosti s nákazou covidem-19. Stav klouzavého průměru tak ukazuje, kolik lidí denně v Česku podlehne nemoci v průměru.

Druhý graf ukazuje absolutní hodnoty úmrtí.

Údaje o smrtnosti se vždy vypočítávají ze známého počtu případů a známého počtu úmrtí. Smrtnost onemocnění covid-19 v České republice se ale s časem mění, jak ukazuje graf níže.

Smrtnost se může měnit z více důvodů. Statisticky na ni má velký vliv počet testů, protože rychlé a početné testování navýší počet známých případů, a tím může snížit číslo udávající smrtnost. Vliv na ni má ale také například medián věku nakažených osob. Tedy pokud se během určité doby nakazí mladí a zdraví lidé, smrtnost se v čase sníží. A naopak se může zvýšit, když virus zasáhne ohrožené skupiny, jako jsou například pečovatelské domy.

Na skutečnou smrtnost může mít dále vliv mnoho faktorů. Patří mezi ně například kapacity a úroveň zdravotnictví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované