Hlavní obsah

Koronavirus v číslech: V pondělí přibylo 2521 nakažených

17. 10. 0:00
aktualizováno • včera 8:11

Počet testů, nakažených, vyléčených, sedmidenní průměry a trendy. Podívejte se na aktuální, komplexní přehled Seznam Zpráv ke koronavirové epidemii.

Článek

Data jsou denně automaticky aktualizována z otevřených dat ÚZIS. Jejich aktualizace bývá v ranních hodinách oproti textovému reportu opožděná.

V pondělí přibylo v Česku 2521 potvrzených případů covidu. O týden dříve to bylo 1341 případů.

Minulý týden výrazně poskočil i počet hospitalizovaných: Zatímco podle pondělních údajů bylo v nemocnici 317 pacientů s covidem, v neděli to bylo už 463.

Nejzasaženější je aktuálně okres Ostrava-město, kde je přes 264 nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden. Následuje České Budějovice (246) a Přerov (228). Hodnotu přes 200 vykazují také Prachatice. Těsně pod hranicí 200 je Pelhřimov.

Hranici 200 nakažených za týden při přepočtu na sto tisíc obyvatel o víkendu označila Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) za tu, kdy by se mělo začít testovat ve firmách.

V pěti krajích a v Praze pak tento sledovaný údaj překročil hranici 100. To je meta, při níž by se podle dřívějších tabulek ministerstva zdravotnictví zavíraly například obchody (s výjimkou potravin či drogérie) a byl by možný prodej jen formou výdeje objednaného zboží. Jde o Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Jihočeský, Plzeňský a nově Jihomoravský kraj.

Podrobnou mapu, jak se šíří nákaza, naleznete ZDE.

Od začátku loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy, bylo v zemi potvrzeno přes 1,7 milionu případů koronaviru. Drtivá většina nakažených se vyléčila a 30 554 lidí s covidem-19 zemřelo.

Podívejte se na aktuální epidemickou situaci.

Týdenní incidence

Rozhodující parametr pro rozvolňování protiepidemických opatření. Jedná se o sedmidenní přírůstek nových případů nákazy covidem-19. Na počtu nově nakažených vůči 100 tisícům obyvatel v každém kraji závisí otevírání mateřských škol či galerií a muzeí. Pokud jde například o školky, toto číslo musí být nižší než 100. Od celostátní incidence pod 100 se pak odvíjí otevírání obchodů a dalších služeb.

Následující graf ukazuje přírůstky za poslední měsíc.

Celkový vývoj pozitivních případů od začátku epidemie je pak možné sledovat v tomto grafu:

Denní a kumulativní počty nových případů ale nejsou jediným ukazatelem vývoje situace. Graf níže ukazuje situaci z dlouhodobého hlediska na klouzavém průměru.

Testování

Grafy níže ukazují počty pozitivních a negativních testů denně, jejich poměr a také to, jak se tento poměr vyvíjí v klouzavém sedmidenním průměru. Pozitivita testů je důležitá statistika. Například WHO považuje pozitivitu nižší než 4 % jako takovou, kdy je šíření nákazy pod kontrolou.

Od září se kvůli zapojení antigenních testů rozdělují výstupy testování do čtyř kategorií. Mezi těmi si můžete přepínat šipkami ve spodní části pod grafem klouzavého průměru.

Sedmidenní poměr pozitivních testů na grafu výše ukazuje, jak se v čase pohybuje průměrné zastoupení pozitivních testů v denním počtu. Nehraje tedy roli, kolik testů bylo provedeno, a jde pouze o poměr těch pozitivních.

Kolik je hospitalizovaných

Jednou z nejdůležitějších statistik je počet hospitalizovaných a jejich podíl v těžkém stavu. Když tyto počty rapidně stoupají, hrozí zahlcení zdravotnického systému.

Česko má v EU nadprůměrný počet nemocničních lůžek v přepočtu na obyvatelstvo. Podle Eurostatu země disponuje 411 lůžky na 100 tisíc obyvatel, zatímco průměr EU je 372,2.

Počet úmrtí a statistická smrtnost

Grafy níže ukazují klouzavý průměr (stejně jako u počtu případů) všech úmrtí v souvislosti s nákazou covidem-19. Stav klouzavého průměru tak ukazuje, kolik lidí denně v Česku podlehne nemoci v průměru.

Druhý graf ukazuje absolutní hodnoty úmrtí.

Údaje o smrtnosti se vždy vypočítávají ze známého počtu případů a známého počtu úmrtí. Smrtnost onemocnění covid-19 v České republice se ale s časem mění, jak ukazuje graf níže.

Smrtnost se může měnit z více důvodů. Statisticky na ni má velký vliv počet testů, protože rychlé a početné testování navýší počet známých případů, a tím může snížit číslo udávající smrtnost. Vliv na ni má ale také například medián věku nakažených osob. Tedy pokud se během určité doby nakazí mladí a zdraví lidé, smrtnost se v čase sníží. A naopak se může zvýšit, když virus zasáhne ohrožené skupiny, jako jsou například pečovatelské domy.

Na skutečnou smrtnost může mít dále vliv mnoho faktorů. Patří mezi ně například kapacity a úroveň zdravotnictví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované