Hlavní obsah

Koronavirus v Íránu, Rusku a Číně? Jedna velká neznámá

Foto: Profimedia.cz

Íránský prezident Hasan Rúhání.

Reklama

Írán vstoupil do nového perského roku. Důvodů k oslavám ale mnoho není – země hlásí za poslední den dalších 123 obětí nákazy novým koronavirem. Celkem je jich už víc než 1550. Tedy alespoň podle oficiálních informací, které se nezdají být hodnověrné.

Článek

Jedna z nejzasaženějších zemí koronavirovou pandemií má v tuto chvíli podle dostupných údajů víc než dvacet tisíc nakažených. V počtu pozitivně testovaných ji předčila už jen Čína, Itálie a Španělsko.

Právě Novruz, nový perský rok, tradičně znamená přesuny milionů Íránců v rámci dvoutýdenního volna. „Tohle vůbec není dobrá situace,“ vyjádřil se náměstek íránského ministra zdravotnictví Alireza Raisi. Ačkoliv íránská vláda doporučila vyhýbat se místům s vysokou koncentrací lidí i samotnému cestování, lidé na to příliš nedbají.

Írán zasáhla koronavirová nákaza i v patrech nejvyšších – několik politiků na COVID-19 už zemřelo a nakažená je i značná část íránského parlamentu. Před týdnem se mluvilo o asi 24 infikovaných poslancích a dvou viceprezidentech a několika ministrech. I vzhledem k vysokému počtu nakažených jen na íránské politické scéně se spekuluje o tom, že čísla, která Teherán vysílá do světa, neodpovídají realitě.

Masové hroby a protichůdné informace

Na začátku března například přišel podle německého Deutsche Welle Masoud Mardani, ředitel íránského výzkumného centra pro infekční nemoci s tím, že do konce tohoto novoročního víkendu bude v Teheránu až 40 procent nakažených. Z necelých devíti milionů obyvatel by tedy šlo o až tři a půl milionu infikovaných novým koronavirem.

S odhadovanou dvouprocentní úmrtností by to znamenalo, že zemřou vyšší desítky tisíc lidí. Jen několik dní po zveřejnění této prognózy ale Mardani zařadil zpátečku a opravil své tvrzení – údaje se prý nevztahovaly na tento konkrétní termín a nebyly zaměřené pouze na íránskou metropoli.

Informace, které v Íránu probublávají na povrch, jsou obecně spíše zmatečné. A často si protiřečí. Na konci prvního březnového týdne byl oficiální počet obětí 194. V jednom z rozhovorů ale ministr zdravotnictví severozápadní provincie Gilan uvedl, že právě jen v této oblasti zemřelo 200 lidí. Informace se v on-line prostoru dlouho neohřála a chvíli poté ji Mohammad Gorbani dementoval s tím, že měl na mysli úmrtí na respirační onemocnění obecně.

Na rozsáhlý problém poukázaly i satelitní snímky, které médiím poskytla společnost Maxar Technologies. Jsou na nich vidět rychle vznikající hroby – a ne ledajaké. Na rozdíl od typických hrobů pro jednotlivce či rodiny se u města Kom, soudě podle jejich velikosti, kopou masové hroby pokryté vápnem, které má přehlušit pach rozkládajících se těl. SARS-Cov-2 se v Íránu objevil na konci února právě v posvátném městě Kom. V polovině března tam byly dvě stometrové jámy – a kopalo se dál. Podle webu Business Insider tam navíc byly už na začátku března pohřbeny stovky lidí. A to ve chvíli, kdy se oficiálně mluvilo o desítkách obětí.

Íránská vláda čelí kritice i kvůli tomu, že podcenila svou reakci na rychle se šířící nákazu. Sama má ale pro koronavirovou pandemii vlastní vysvětlení – prstem ukázala na Spojené státy, svého úhlavního nepřítele. Velitel íránských islámských revolučních gard Husajn Salámí uvedl, že nový koronavirus je ve skutečnosti biologická zbraň, kterou rozšířily USA. To by podle některých zastánců íránského režimu mělo vést k odvetné reakci. Propaganda dílem viní i druhého ideologického soka Íránu, Izrael. V jeho případě by podle serveru Foreign Policy mohlo jít o „sionistický biologický teroristický útok“.

Dezinformace na míru Západu

Nový koronavirus ale nevyužívá pro svou propagandu jen Írán. Britská agentura Reuters v tomto týdnu informovala o uniklém dokumentu unijní organizace Evropská služba pro vnější činnost, jež se zabývá zahraniční politikou EU. A mimo jiné i dezinformacemi. Podle textu zavedla ruská prokremelská média „významnou dezinformační kampaň“ namířenou proti Západu. A to s cílem zhoršit dopad koronaviru na společnost a rozsévat paniku a nedůvěru. Moskva obvinění odmítla s tím, že jsou nepodložená a jdou proti zdravému rozumu.

Rusové měli zveřejňovat nepravdivé zprávy hned v několika jazycích – v angličtině, španělštině, italštině, němčině a francouzštině. Snaha byla jednoduše ztížit Unii možnost reagovat na pandemii. „Hlavním cílem kremelských dezinformací je prohloubit krizi veřejného zdraví v západních státech. (…) v souladu s širší strategií Kremlu se pokusit podvrátit evropské společnosti,“ píše se v interním dokumentu.

Jednou z takových dezinformací je například domněnka, že je nový koronavirus biologickou zbraní, kterou nasadila Čína, USA nebo Velká Británie. Jiné konspirační zprávy informovaly podle britského The Guardian o tom, že za šíření viru mohou migranti – nebo že jde o hoax. Mezi šiřitele podobných teorií patřil i prokremelský Sputnik nebo server Ria Fan.

„Pod kontrolou”

I Rusko podle některých zdrojů neuvádí přesná čísla nakažených. Oficiální počty mluví o 253 nakažených a jedné oběti. To zpochybnilo například sousední Bělorusko, když s ním (a se všemi dalšími) Moskva uzavřela hranice pro osobní dopravu. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko krok Kremlu zkritizoval a uvedl, že to podle něj tím pádem znamená, že „v celém Rusku naplno řádí koronavirus“.

První úmrtí ohlásila ruská státní agentura Interfax ve čtvrtek. V Moskvě zemřela devětasedmdesátiletá žena, která trpěla několika chronickými chorobami, napsal list Kommersant. Nový koronavirus se v Rusku objevil už v lednu.

Ve čtvrtek podle listu The Moscow Times provedli Rusové celkem 116 tisíc testů, z čehož byly pouhé setiny procenta pozitivních. V tom by Rusové byli nejúspěšnější na světě, předstihli by tak i Tchaj-wan. Realita ale bude možná jiná, což přiznávají i samotní poslanci ruské Dumy. „Čísla budou pravděpodobně mnohem vyšší,“ řekl listu poslanec Alexej Kurinnyj.

Rusko podle BBC dosud tvrdilo, že nízký počet nakažených je výsledkem rychlé reakce na vypuknutí epidemie ve vedlejší Číně. A prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že má situaci pod kontrolou – hranice jsou uzavřené, shromažďovat se je zakázané a nedaleko Moskvy začala vyrůstat nemocnice v čínském stylu. Tedy zdravotnické zařízení v rychlosti postavené na míru pandemii nového koronaviru.

Čína tutlá i nadále

Samotná Čína se pokoušela (a zřejmě stále pokouší) ututlat skutečný rozsah nákazy. Své o tom ví osm mediků, kteří se na ni pokoušeli hned na jejím počátku ve městě Wu-chan upozornit. Policie jim za „šíření poplašné zprávy“ udělila písemnou důtku. Jeden z potrestaných, lékař Li Wen-liang, následně na COVID-19 zemřel.

Před několika dny se ozval i další wuchanský lékař. Čínskou vládu obvinil z toho, že manipuluje s údaji týkajícími se počtu nově nakažených a již vyléčených. A to kvůli tomu, aby vláda vůdce Si Ťin-pchinga působila úspěšně. V tuto chvíli, po tvrdých karanténních opatřeních a uzavření milionových měst, má Čína přes 81 tisíc případů s 3255 oběťmi.

Lékař, který si podle ČTK nepřál být jmenován, ve čtvrtek řekl, že před návštěvou prezidenta Si Ťin-pchinga minulý týden byla náhle na pokyn epidemiologického a kontrolního úřadu z karanténních zařízení propuštěna řada pacientů. I přestože u nich ještě nevymizely příznaky nemoci. Pozastavena byla prý také část testování lidí s podezřením na koronavirus.

Čínské úřady pak přišly s optimistickou zprávou, že ve Wu-chanu poprvé od propuknutí epidemie nebyl zaznamenán žádný nový případ infekce novým koronavirem. Wuchanský lékař tvrdí, že od návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga se kritéria uvolnila a začalo masové propouštění pacientů.

Reklama

Doporučované