Článek
Debatu „deltakronu“ rozvířila minulý týden zpráva agentury Bloomberg, která informovala o objevů kyperských vědců. Jejich zástupce, profesor biologických věd z Kyperské univerzity Leondios Kostrikis, upozornil na odhalení nového kmenu „kombinujícího mutace varianty omikron a delta“ u 25 lidí.
Ačkoliv sám Kostrikis uvedl, že „deltakron“ pravděpodobně nebude mít znatelný dopad na vývoj pandemie, protože se evidentně nešíří rychleji než omikron, zpráva o hybridní variantě se rozšířila napříč světovými médii a jelikož byla často podávána bez kritického kontextu, mohla mnoho lidí vyděsit.
K obávám ale s nejvyšší pravděpodobností skutečně není důvod. K věci se už více či méně skepticky vyjádřila řada odborníků z různých koutů světa.
Zprávy o sekvencích omikronu nesoucích mutace delty už před Vánoci okomentoval britský vědec z Královské univerzity v Londýně Tom Peacock. Odborník, který byl jedním z prvních, kdo minulý rok upozornil na znepokojivý profil varianty omikron, napsal, že „drtivá většina“ sekvencí se znaky omikronu a delty „jsou s největší pravděpodobností výsledkem kontaminace, nebo koinfekce“.
K tématu se Peacock vrátil tento víkend, kdy už se zprávy o „deltakronu“ šířily světovými médii. Uvedl, že jde docela jasně o výsledek kontaminace vzorků.
Souhlasí s ním i český odborník Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Stejný názor mají například členka technického týmu Světové zdravotnické organizace (WHO) Krutika Kuppalliová, vedoucí genomické iniciativy v britském Sanger Institutu Jeffrey Barrett nebo americký mikrobiolog Jeremy Kamil.
Libor Grubhoffer, virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, řekl Seznam Zprávám, že čistě teoreticky je podle toho, co věda o fungování virů ví, možné i to, že o chybu nejde. „V principu“ podle něj může jít i o koinfekci, tedy nákazu omikronem a deltou naráz, či dokonce o rekombinaci, tedy něco, co snad lze opravdu nazvat vznikem varianty „deltakron“. Něco takového ale u viru SARS-CoV-2 považuje za „velmi málo pravděpodobné“.
To ostatně nepopírají ani další odborníci jako například Krista Queenová, ředitelka pracoviště pro virovou genomiku a dohled při Louisiana State University ve městě Shreveport. Ta řekla týdeníku Newsweek, že viry jsou sice obecně „náchylné“ k rekombinaci a docházelo k nim i u viru MERS, ale v tomto případě to skutečně vypadá spíš na chybu.
Queenová podobně jako mnoho z dalších výše jmenovaných odborníků upozorňuje, že pravděpodobnost chyby nezvyšuje ani tak skutečnost, že u viru SARS-CoV-2 ještě k rekombinaci nedošlo, ale konkrétní profil mutací popsaný kyperskými vědci.
Podle kyperských vědců se totiž mutace naznačující rekombinaci omikronu s deltou objevily v místě genomu, který se nazývá amplikon 72. A to je podezřelé. Je totiž známo, že jedna z rozšířených sekvenančních technik (používajících sadu ARTIC V3) právě v tomto místě selhává v detekci genomu delty. Právě toto selhání mohlo podle skeptiků způsobit celý omyl.
Na to Seznam Zprávy upozornil i Pačes a dodal, že výpadky amplikonu 72 vídá při použití stejné metody se svými kolegy i on v české laboratoři.
Profily mutací údajného „deltakronu“ navíc podle něj vypadají tak, že biologicky by je šlo vysvětlit homoplázií, což znamená, že mutace vznikaly nezávisle na sobě. „A kdyby byl tak silný evoluční tlak na to, aby se tyto konkrétní mutace uchytily, dělo by se to všude na světě,“ doplnil Pačes další argument, proč se „deltakron“ odborníkům nejeví jako reálná věc.
Kostrikis nicméně podle nedělního vyjádření pro Bloomberg trvá na svém. Vzorky údajného „deltakronu“ podle něj pochází z více laboratoří a přinejmenším jednu takovou sekvenci zachytila i laboratoř v Izraeli.
