Další skandál covidové Číny. Seniora zaživa zabalili do pytle na mrtvoly

I v přísném čínském lockdownu zůstává prostor pro přešlapy, které společnost své vládě odpustí jen stěží. Sérii pobuřujících incidentů z Šanghaje, kde 25 milionů lidí už pět týdnů pociťuje dopady striktní strategie nulové tolerance, strčil do kapsy prvomájový případ.

Moment „zmrtvýchvstání“ zažil senior z pečovatelského domu Šin-čchang-čeng, kterého personál označil za mrtvého. Koroneři tak tělo zabalili do vaku na mrtvoly a odvezli k márnici. Jejich denní rutina se proměnila ve chvíli, kdy si jeden z nich všiml, že muž v pytli stále žije.

Incident se odehrál v neděli odpoledne a neunikl pozornosti přihlížejících. Podle velmi sdíleného videa pracovníci v ochranném oděvu vytahovali z dodávky nosítka s tělem, když jeden z nich nahlédl do vaku.

„On žije! Viděl jsi to? Je naživu!“ říká ve videu jeden z mužů v ochranném oděvu. „Už ho nezakrývejte!“ volá další. Následně jdou směrem k zaměstnancům márnice a staršího muže vezou dovnitř.

Video okamžitě vyvolalo zuřivé reakce a znovu otevřelo diskuzi o přetíženém lékařském systému v Šanghaji. Nejen toto odvětví pětitýdenní lockdown vyčerpal na maximum. Mimo to si Číňané nekompromisním přístupem ke covidu-19 podkopávají i ekonomiku. Odborníci již varovali, že situace v Šanghaji bude mít v kombinaci s lockdownem v Pekingu dopady na globální dodavatelský řetězec.

Případ z předčasně „pohřbeným“ seniorem nezůstal bez odezvy ani na vyšších úrovních. Okresní vláda Pchu-tchua potvrdila, že k incidentu skutečně došlo a že vyšetřuje šest lidí. Šanghajská dozorčí komise a Ústřední komise pro disciplinární kontrolu uvedly, že pět lidí, včetně ředitele pečovatelského domu a lékaře, bylo postaveno mimo službu a podléhají vyšetřování. Jednoho z funkcionářů strany pak úřady pokáraly.

Pečovatelský dům Šin-čchang-čeng se omluvil. Pochvaly naopak údajně rozdával pohřební ústav, který zaměstnance pochválil za všímavost a odměnil každého z nich pěti tisíci jüany (asi 17 600 korun).

Podle čínských státních médií pacienta převezli z márnice do nemocnice, kde mu byla poskytnuta potřebná péče. Soudě podle reakce místních poslední vlna omikronu testuje nejen ekonomiku a zdravotnický systém, ale také důvěru obyvatel.

„Co by se stalo, kdyby tenhle incident někdo z občanů Šanghaje nenatočil?“ přemítal dle britského The Guardianu jeden z komentátorů televizního kanálu. „Domy s pečovatelskou službou jsou pro mnoho starých lidí posledním útočištěm, zvláště pro některé osamělé staré lidi, kteří nemají na výběr,“ poznamenal další. „Kdo by se teď odvážil poslat své rodiče do pečovatelského domu? A kdo by mohl žít v pečovatelském domě s klidnou duší?“

Úplnému lockdownu se šanghajské úřady chvíli snažily vyhýbat. Na začátku dubna však změnily názor. Během uzavírky města s přibližně 25 miliony obyvatel se pravidelně objevovaly problémy jako nedostatek potravin a trable se zásobováním, kvůli čemuž lidé protestovali všemi možnými způsoby – nejen za zdmi bytů, ale hlavně online.

Šanghajský lockdown dal světu virálních videí hned několik. Kromě seniora v pytli na mrtvoly získalo pozornost například naříkání lidí na balkonech, umlácený mazlíček muže v karanténě či dělník stopující auta a žebrající o jídlo.

Tempo v ulicích největšího čínského města tak udávají hlavně pracovníci v ochranných oděvech, kteří na každém rohu rozprašují dezinfekci. Do této role byli dosazeni například i hasiči, místní mládežnické ligy, záchranné týmy z odlehlých částí Číny či dobrovolníci.

V některých šanghajských čtvrtích podle místních médií zřídili speciální stanice na výrobu chemikálií. Jinde Číňané vybavili vozidla nádržemi a zařízeními, která se podobají dělům a rozprašují dezinfekční prostředek do ulic. Dezinfekční roboti jsou rozmístěni například i na železničních stanicích.

Odborníci však varují, že všechny tyto snahy mohou být jen plýtváním času, úsilí a zdrojů. Riziko přenosu viru přes kontaminované povrchy je dle nich výjimečně nízké. Dezinfekce venkovních prostorů, jako jsou parky a městské ulice, je do značné míry nesmyslná a co je ještě horší, může dokonce představovat nebezpečí pro veřejné zdraví.

„Roboti a pouliční rozprašování dezinfekce jsou performativní akty, které mají posílit důvěru veřejnosti ve vládní akce,“ řekl CNN Nicholas Thomas, docent na City University of Hong Kong. Poukázal tak na rétoriku čínských úřadů, které se vehementně snaží dokázat, že virus možná nepochází z Číny. „Je problém, když politika dominuje a odchyluje se od vědy,“ dodal.

V případě Šanghaje, kde dochází zdroje všeho druhu, může být nasazení dobrovolníků a pracovníků na dezinfekční práce jen maskovací akcí pro odvedení pozornosti.

„Ve skutečnosti tu není důvod pro masovou dezinfekci venkovních ploch, chodníků a zdí. Je nepravděpodobné, že by byly kontaminovány nebo že by se takto nemoc přenášela,“ řekl CNN Dale Fisher, profesor singapurské Yong Loo Lin School of Medicine, která je součástí Národní univerzity.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dezinfikování například klik od dveří na rušných veřejných místech, ale její směrnice říkají, že „rozprašování dezinfekčních prostředků, a to i venku, může být škodlivé pro lidské zdraví a způsobit podráždění nebo poškození očí, dýchacích cest nebo pokožky“.

Šanghaj není jediným městem, kde usilovně bojují s covidem. Obyvatelé Ning-po, jižně od Šanghaje, mohou používat veřejnou dopravu či se pohybovat na veřejném prostranství jen v případě, že mají negativní test starý maximálně 48 hodin.

Přísná opatření přijímá i Peking. Úplnému lockdownu se ale vyhýbá a místo něj využívá častého testování milionů lidí v nejméně 12 okresech. Podle Stephena McDonella, zpravodaje BBC v Číně, stojí miliony lidí každé tři dny ve frontách na PCR testy.

Nefunguje stravování v restauracích, zavřely zábavní podniky i školy. Omezené je také cestování z města a zpátky.

V rámci poslední vlny Čína objevila 368 symptomatických případů koronaviru a 5 647 asymptomatických.