Hlavní obsah

Žít volně s covidem. V Evropě se klubou dva lídři „nové strategie“

Foto: Profimedia.cz

Vlády Británie a Španělska si myslí, že už se blíží čas na přehodnocení strategie a začít s covidem-19 nakládat jako například s chřipkou. Podle WHO je takový moment ještě daleko.

Reklama

Varianta omikron v Evropě podnítila další kolo diskuzí o epidemické strategii zvané „život s covidem“. Za potenciální lídry tohoto přístupu se nedávno označily vlády Británie a Španělska. Většina států ale zůstává opatrná.

Článek

Fakticky úplné rozvolnění, „návrat do normálu“, „endemická fáze“ nebo tzv. „život s covidem“ je něco, co svět už dlouho vyhlíží a mnoho odborníků nepochybuje, že k tomu jednou dojde. Otázkou ale je, kdy na to přijde vhodná chvíle.

Některé evropské země si něco alespoň trochu podobného naposledy vyzkoušely loni v létě, načež po několika měsících otočily a znovu zpřísnily. V posledních dnech ale přibyla prohlášení vysoce postavených politiků, která více či méně otevřeně ukazují jejich přesvědčení, že uzrává čas zkusit to znovu.

Británie: Musíme se naučit žít s covidem

O víkendu se debata o přehodnocení koronavirové strategie rozjela v Británii. Spojené království je jednou ze zemí, kde to začíná vypadat, že vrchol omikronové vlny v počtu nakažených už byl překonán a nemocnice pokračující nápor, jak řekl zástupce státního zdravotnického systému NHS Chris Hopson, „vydrží“.

Že má s novým plánem „života s covidem“ v následujících týdnech přijít sám premiér Boris Johnson, v neděli napsal deník The Times, kterému anonymní vládní zdroj měl prozradit i to, že je v plánu výrazně osekat proplácení antigenních testů veřejnosti státem.

Vláda to sice nepotvrdila a například ministr školství Nadhim Zahawi plán na zrušení proplácení testů přímo popřel. Zároveň se ale mezi vládními představiteli urodilo několik výroků naznačujících, že strategie volného života s covidem se možná blíží.

„Doufám, že budeme jednou z prvních velkých ekonomik, které ukáží světu, jak se přesunout z pandemické do endemické fáze,“ řekl následně Zahawi, který navíc dodal, že země už nyní tento přechod „zažívá“.

Co je to endemické onemocnění?

Za endemické onemocnění se označuje taková nemoc, která zůstává přítomna v populaci i bez vnějšího zdroje. V kontextu covidu-19 se o endemické fázi mluví jako o stavu, kdy koronavirus sice dál cirkuluje v populaci, ale už nedochází k exponenciálnímu růstu případů, případně hospitalizací a úmrtí i přesto, že šíření neregulují restriktivní opatření.

Později ho doplnil i ministr pro bydlení a místní samosprávu Michael Gove, podle kterého už je nyní jasné, že premiérovo rozhodnutí výrazněji nezpřísnit opatření před Vánoci bylo správné a že Británie se „musí naučit žít s covidem“. Po dvou nebo třech týdnech tlaku na zdravotnický systém NHS „můžeme upřít zrak kupředu k progresivnímu rušení restrikcí“ a začít přistupovat ke covidu jako k ostatním koronavirům, které způsobují i běžnou rýmu, řekl Gove podle Timesů.

Ve Velké Británii proočkovanost populace třetí dávkou už podle přehledu dat od Our World in Data v prvních dnech tohoto roku přesáhla 50 %. Dvě dávky má 70 % populace.

Španělsko: Ukažme světu, že covid-19 lze řešit jako chřipku

O plánu ministerstva zdravotnictví na zcela nový způsob monitoringu šíření covidu-19, který má být postavený na základech toho, jak se v zemi řeší epidemie chřipky, se už několik dní mluví i ve Španělsku.

V pondělí o něm informoval tamní deník El País a za možnost to označil i premiér Pedro Sánchez s tím, že jedním z klíčových důvodů je nižší smrtnost omikronu.

Co už víme o mírnosti omikronu?

  • Studií a odhadů poukazujících na mírnější průběh omikronu už je celá řada a v poslední době rychle přibývají nové. Většina z nich vyčísluje, o kolik menší je riziko hospitalizace ve srovnání s deltou a pohybuje se zhruba v rozmezí od 50 do 70 %. Stále častěji se ale objevují i zprávy, že omikron nejenže posílá méně lidí do nemocnic, ale zároveň u nich ještě méně často způsobuje velmi vážný průběh vyžadující pobyt na intenzivní péči či smrt. Pokud by se jako ukazatel mírnosti nebraly hospitalizace, ale úmrtí, omikron by ze srovnání s deltou mohl vyjít jako ještě slabší.
  • Na to už upozornila zveřejněná studie postavená na datech od kalifornského poskytovatele lékařské péče Kaiser Permanente. Riziko úmrtí je podle ní u omikronu o 91 % nižší než u delty. Riziko hospitalizace pak o 50 %, přičemž pobyt v nemocnici je navíc v průměru o 70 % kratší.
  • V pátek agentura Reuters informovala i o nové studii z Jihoafrické republiky, která se pokusila rozlišit, do jaké míry za onu mírnost omikronu můžou vlastnosti samotné varianty a jak moc se na nižším počtu hospitalizovaných podepisuje imunita získaná díky vakcínám a předešlým infekcím. Jihoafrický institut pro nakažlivé nemoci (NICD) došel k tomu, že omikron je sám o sobě co do rizika hospitalizace mírnější asi o 25 % než delta a o zbytek se postarala imunita.
  • Podle předběžného výpočtu uvedeného v týdenní zprávě norského zdravotnického úřadu publikované v úterý, je riziko hospitalizace u omikronu o 69 % nižší, informovala o tom ČTK.
  • Těsně před Vánoci vydala zprávu o riziku hospitalizace při nákaze omikronem i britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA). Je podle ní nižší o 50 až 70 %
  • Ještě předtím se o stejný odhad pokusili i jihoafričtí vědci, kteří rozmezí stanovili na 30 až 70 %.
  • Mírnějšímu průběhu nahrávají i poznatky z laboratoří, podle kterých se varianta možná množí hlavně v horních dýchacích cestách a méně napadá plíce.
  • Na druhou stranu: britská studie naznačuje, že omikron způsobuje častější hospitalizace u nejmenších dětí do jednoho roku. Průběh u nich ale nebývá vážný a zpravidla nemocnici opouštějí už po pár dnech.

Ve středu se k tomu podrobněji vyjádřila ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová. S proočkovanou populací (přes 80 % Španělů má dvě dávky, třetí asi 36 %) a s převládající variantou omikron, která je zřejmě „podstatně mírnější“, je podle ní „nezbytné začít vyhodnocovat nový monitorovací systém pro covid“ a „převzít vedení v této debatě na mezinárodní úrovni“.

Španělské úřady nyní podle El País dokončují plán jak monitorovat covid způsobem, jakým „se to roky dělalo u chřipky“. Zásadním rozdílem oproti současné strategii má být konec „testování každého případu zvlášť“. Informace o tom, jak se virus šíří, má místo toho úřadům poskytovat síť lékařů na základě extrapolace dat z určitého vzorku populace. Další detaily ale zatím nejsou známy.

Dariasová dále prozradila, že už o španělském plánu jedná s evropskými kolegy a požádala Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby „novou strategii prostudovalo“.

Podle španělského deníku se nepočítá s tím, že by strategie mohla být přijata, aniž by ji schválily mezinárodní organizace, jako je právě například ECDC nebo Světová zdravotnická organizace (WHO).

Na rozdíl od Británie ve Španělsku epidemická křivka zatím dál stoupá. Sedmidenní klouzavý průměr tam tento týden překonal 140 000 nově nakažených za 24 hodin.

Příliš brzy, varuje WHO

Návrhy Británie a Španělska nezůstaly bez kritiky. Nad rámec reakcí vědců na domácích půdách těchto států se k věci vyjádřila i WHO, podle které je doba, kdy bude možné ke covidu přistupovat jako k endemickému onemocnění, ještě „hodně daleko“.

Řekl to v úterý šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. Ten také upozornil, že podle předpovědi Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME), se při současném tempu v příštích asi dvou měsících nakazí omikronem přes 50 % obyvatel Evropy.

Rakousko a Německo mezitím přitvrdilo

Že by se ke strategii „života s covidem“ začínal přiklánět i zbytek Evropy, to zatím nevypadá.

Například v Rakousku od úterka platí nově povinnost nosit respirátory i venku, pokud se nedá udržet rozestup dvou metrů. Zároveň se tam zpřísnily kontroly potvrzení o očkování nebo prodělání covidu.

V Německu se už minulý týden shodly zemské vlády s kancléřem na tom, že pro návštěvu restaurací bude nutné prokázat se potvrzením o posilující dávce očkovaní. I lidé se základními dávkami a ti, co covid prodělali, budou potřebovat negativní test. Některé spolkové země už takové pravidlo tento týden zavedly.

Od pondělí také vešlo v platnost přísné opatření proti neočkovaným v Itálii. Lidé bez platné vakcinace tam nesmí například ani do MHD.

Reklama

Související témata:

Doporučované