Kotlebovci už jsou na Slovensku druzí, vyplývá z průzkumu

Směr slábne, ale dál je nejsilnější slovenskou stranou, fašizující Kotlebova Lidová strana Naše Slovensko přeskočila opozici. Vyplývá to z prvního letošního průzkumu preferencí slovenských voličů.

Až za kotlebovci jsou dvě strany spojené s prezidenty. Strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky má přes deset procent. Devět procent má pak liberální opoziční strana spojená s prezidentkou Zuzanou Čaputovou Progresivní Slovensko/Spolu.

Preference výrazněji pod 20 procent klesly vládnoucí straně Směr Roberta Fica, kterou vede do voleb jako lídr Peter Pellegrini. Současná trojkoalice, které dominuje Směr, by už po volbách většinu neměla. Sestavování nové vlády bude nejspíš komplikované. Poslance Národní rady budou Slováci volit 29. února.

Polští poslanci ve čtvrtek jednomyslně schválili rezoluci odsuzující nedávné výroky ruského prezidenta Vladimira Putina na adresu Polska. „Sejm Polské republiky odsuzuje provokativní a nepravdivá tvrzení nejvyšších představitelů Ruské federace, kteří se snaží Polsko zatížit odpovědností za vypuknutí druhé světové války,” stojí mimo jiné v usnesení.

V rezoluci dále stojí, že 2. světovou válku rozpoutaly dva totalitární státy: nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz. Sejm také napsal, že nezpochybňuje ztráty národů SSSR ve válce s třetí říší, ty ale nepřinesly národům střední a východní Evropy nezávislost, suverenitu ani dodržování lidských práv.

K rezoluci se vyjádřila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, která Polsko obvinila z revizionismu: „Stejně jako za časů inkvizice je věda pro polské poslance herezí. Ideologie tak porazila pravdu.”

Kvůli Putinově manipulaci s historickými fakty se polský prezident Andrzej Duda nezúčastní v Jeruzalémě vzpomínkové akce k 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Na akci má totiž promluvit prezident Putin.

V Berlíně, Kolíně nad Rýnem a Frankfurtu nad Mohanem by měly vzniknout tři turecké školy. Jejich zřizovatelem by přitom byl nepřímo turecký stát. O této možnosti teď podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyjednává Ankara s německým ministerstvem zahraničí. Turecko by podle německých zákonů nemohlo být zřizovatelem školy.

Deník Süddeutsche Zeitung celou věc zasazuje do kontextu a připomíná, že jde o reakci na nečekané uzavření německé školy v tureckém Izmiru v červnu 2018, kdy turecké úřady usoudily, že pro existenci vzdělávacího zařízení neexistuje právní základ.

Mezi oběma zeměmi by tak měla vzniknout mezistátní dohoda, která by recipročně garantovala fungování tří tureckých škol v Německu a naopak tří německých škol v Turecku. FAZ dodává, že si Německo hodlá pohlídat, aby se turecké vzdělávací instituce nestaly „vstupní branou” Erdoganovy ideologie.

Vyplývá to z aktuálního průzkumu na téma sbližování států Alexandra Lukašenka a Vladimira Putina. Jednání mezi Ruskem a Běloruskem o hlubší integraci probíhají od konce roku 2018. Myšlenku po letech oživil ruský prezident Vladimir Putin. Obě země jsou od konce 90. let součástí Svazu Ruska a Běloruska, který předpokládá jejich sbližování, mimo jiné i společný parlament.

Putin začal na autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka tlačit hlavně kvůli tvrdému vyjednávání o cenách ruských surovin – ropy a plynu, které Moskva do Běloruska vyváží. Současné rozhovory se kromě levných cen surovin týkají i společné měny nebo úřadů a vlády.

Většina Bělorusů si ale spojení Běloruska s Ruskem nepřeje. Vyplývá to z průzkumu nezávislé organizace Běloruská analytická dílna (BAD). Výsledky podle deníku Rzeczpospolita na konferenci ve Varšavě představil ředitel BAD.

Poté co 1. ledna převzalo Chorvatsko po Finsku rotující evropské předsednictví, došlo i ke změně přístupu vůči Maďarsku a Polsku. S oběma zeměmi běží kvůli podezření ze závažného porušení unijních hodnot procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy. Zatímco Finové věc v Radě EU aktivně řešili, Chorvati teď dupli na brzdu a navzdory výzvám europoslanců o aktivní postupu odkládají další slyšení. Píše o tom maďarský server Népszava.

Z Prešova v pátek ráno vyrazil konvoj s českým demoličním strojem, který ve městě rozebral panelový dům silně poškozený prosincovým výbuchem plynu. Stroj se vrací za asistence speciálního konvoje do Horního Jiřetína v severních Čechách. Nejdelší vozidlo má délku 30 metrů. Česká firma Cannoneer group provedla demolici paneláku zdarma jako solidární gesto s oběťmi tragédie.

Staré sportovní moudro říká, že první zápas turnaje bývá ten nejdůležitější a podle ORF to plně platí pro rakouskou házenkářskou reprezentaci. Ta se v pátek večer ve vídeňské Stadthalle utká s Českou republikou.

Rakouská média se domnívají, že šance domácího výběru nejsou vůbec špatné. Domácím házenkářům před šampionátem „požehnal” i spolkový prezident Van der Bellen, který od reprezentantů dostal dres národního týmu. Šéftrenér Rakušanů, někdejší vynikající slovinský hráč Aleš Pajovič, varuje před rychlostí českých házenkářů a skutečností, že vyhledávají rádi situace jeden na jednoho.

Pajovič podle ORF vidí Česko jako druhého nejsilnějšího soupeře v základní skupině a upozorňuje na trojlístek českých házenkářů Horák, Babák a Kašpárek. Rakušané věří, že tým kolem teprve 23letého kapitána Nikoly Bilyka z THW Kiel požene vpřed 9 500 diváků.