Hlavní obsah

Kozáci v chrámu nastoupili na faráře. Drsné praktiky v pravoslavné církvi

Foto: archiv autora

Momentka z pražského chrámu svatých Cyrila a Metoděje: kozáci šli „domluvit“ faráři, který protestoval proti postupu arcibiskupa.

Reklama

Seznam Zprávy přinášejí svědectví o tom, co se rozpoutalo v české pravoslavné církvi, když se arcibiskup Michal Dandár rozhodl utratit církevní miliony z restitucí za nákup zříceniny zatížené 109milionovou zástavou.

Článek

Letos 25. ledna se v chrámu svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici konal významný sněm. V hlavním sále se sešlo přes 120 pravoslavných duchovních, aby zvolili členy takzvané pražské eparchiální rady, tedy jakéhosi „výkonného a kontrolního orgánu“ pravoslavné církve v České republice.

Arcibiskup nechtěl otázky, kněží nesměli mluvit

Atmosféra byla napjatá. Duchovní se totiž dozvěděli, že arcibiskup Michal Dandár před pár týdny koupil bez jejich vědomí ruinu zámečku Brnky u Zdib nedaleko Prahy za deset milionů korun. Na nemovitost je navíc zástava kvůli pohledávce ve výši 109 milionů.

Seznam Zprávy o případu mluvily s několika duchovními, někteří se však z obav o problémy s arcibiskupem báli vystoupit veřejně.

Foto: pp-eparchie.cz

Arcibiskup Michal Dandár, hlava české pravoslavné církve.

„Na sněmu se o Brnkách vůbec nesmělo mluvit. Arcibiskup nedovolil žádné otázky. Nepřipustil ani změnu programu, takže se nákup zámečku nemohl projednávat,“ vypráví jeden z kněží. Říká, že se na sněmu rovnou přešlo k volbě eparchiální rady.

„Hlasování vůbec neprobíhalo podle pravidel. Sčítání hlasů neprováděli skrutátoři, ačkoliv tam byli tři, ale sám arcibiskup Michal,“ líčí kněz. „Když na to jeden z farářů upozornil, nastoupili na něj tři kozáci v uniformě, vyhrožovali mu a chtěli ho vyvést z kostela ven,“ popisuje incident zachycený na fotografii. Spor nakonec skončil smírem: kněz se rozhodl mlčet a pokračovalo se ve volbě.

Kozáci v České republice

Všekozácký svaz Českých zemí a Slovenska je spolek, který si klade za cíl udržovat tradiční kozáckou národní kulturu, zvyky a jazyk a současně sdružovat ruskou národní menšinu v České republice. Pražská eparchie pravoslavné církve spolek často používá jako „pořadatele“ při konání shromáždění, mší a jiných církevních akcí. Podle svědků mají členové kozáci za úkol kontrolovat účastníky, zaručovat pořádek a působit odstrašujícím dojmem. Na akcích nosí ruské kozácké uniformy, mají ruské hodnosti a vyznamenání.

„Pro arcibiskupa to neskončilo dobře. Sněm totiž nakonec eparchiální radu nezvolil, takže se mu nepodařilo navolit do rady jemu loajální lidi,“ říká kněz. Tato událost podle něj ilustruje poměry v nejvyšších patrech pravoslavné církve. Členové nemají absolutní přehled o hospodaření a jsou zastrašováni.

„Nikdo nemá tušení o tom, kolik, komu a za co jdou peníze z pravoslavné církve. Ví to jen arcibiskup Michal Dandár a jeho ekonomka,“ říká další z duchovních, tentokrát jeden ze tří nejvýše postavených kněží pravoslavné církve, vikářský biskup olomoucko-brněnské eparchie Izaiáš Šumperský. Dodává, že Dandár s církevními penězi zachází, jako by byly jeho.

Pravoslavná církev disponuje značnou sumou peněz. Koncem února 2013 tehdejší předseda vlády Petr Nečas podepsal Smlouvu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Pravoslavná církev podle ní získá od státu během třiceti let 1,146 miliardy korun. Zatím bylo vyplaceno 280 milionů.

Ruina barokního zámečku v Brnkách u Zdib je novým majetkem pravoslavné církve.Video: Seznam Zprávy

Seznam Zprávy upozornily na arcibiskupovu desetimilionovou investici do ruiny zámečku Brnky, která je zatížena 109milionovou zástavou u britské společnosti. Členové eparchiální rady se prý o nákupu nemovitosti dozvěděli až měsíc poté, kdy byla kupní smlouva podepsána.

„Už v roce 2015 arcibiskup sám od sebe zrušil kontrolní a revizní komisi, která má dohlížet na hospodaření pravoslavné církve, a novou nezvolil. Za pět let arcibiskup pouze jednou přednesl zprávu o hospodaření eparchiální radě. Ale nebylo v ní ani jedno číslo,“ popisuje biskup Izaiáš Šumperský.

Podle Eugena Freimanna, právníka specializujícího se na kanonické právo a bývalého člena české pravoslavné církve, arcibiskup svým jednáním porušuje vnitřní církevní zákony.

„V základním dokumentu, v naší ústavě, je jasně napsáno, že hospodaření církve schvalují orgány církve. Ty ale buď arcibiskup rozpustil, nebo je léta nesvolal,“ říká Freimann.

„Já rozhoduju. Já mám právo,“ říká arcibiskup

Arcibiskup Michal Dandár Seznam Zprávám potvrdil, že kontrolní a revizní komisi opravdu v roce 2015 rozpustil. Důvod? Neměla prý jeho důvěru.

Jinou ale dosud neustanovil. O transparentnosti hospodaření v církvi nejvyšší představený pravoslavné církve v Česku mluvit nechtěl.

Orgány pravoslavné církve

Pravoslavnou církev v českých zemích tvoří dvě samostatné eparchie: pražská a olomoucko-brněnská. Jednotlivé eparchie zastupuje eparchiální biskup, který je předsedou eparchiální rady a je volen eparchiálním sněmem. Hlavou Pravoslavné církve v České republice (tedy i příjemcem církevních dotací) je arcibiskup pražský, kterým je od roku 2014 Michal Dandár. Délka jeho funkčního období není časově omezená. Arcibiskupa může odvolat eparchiální sněm, a to pouze z důvodů vážného porušení kanonických pravidel, nebo ze závažných zdravotních důvodů.

„Jste snad nějaká policie? Nebo soudce? Já jsem arcibiskup zodpovědný za chod církve. Já rozhoduju a podle církevních předpisů na to mám právo,“ řekl Dandár.

S dalšími otázkami odkázal Seznam Zprávy na svého tajemníka Alexandra Lukaniče. Ten byl ale velmi stručný: „Naše stanovisko je, že co se týče hospodaření církve, tak údaje nezveřejňujeme a považujeme to za interní záležitost.“

Drž pusu a krok, jinak letíš

Seznam Zprávy hovořily s dalšími duchovními, kteří pod podmínkou nezveřejnění jména popsali tísnivou atmosféru v církvi. Jedním z nich je farář, který dříve pracoval v kanceláři arcibiskupa.

„Už když jsem nastupoval, tak mi lidi kolem arcibiskupa řekli, že se nemám zabývat věcmi, do kterých mi nic není, a samozřejmě tím mysleli hospodaření, “ popisuje.

Ani on neměl přístup k finančním tokům a hospodaření s majetkem, ač to spadalo do jeho kompetence a zodpovědnosti. „Když někdo proti arcibiskupovi vystoupil, vyhrožovali mu, že přijde o práci. Většina kněží v posledních letech pochází z Ukrajiny, takže ti radši drží jazyk za zuby, aby nemuseli domů,“ vysvětluje farář.

Další duchovní pod podmínkou nezveřejnění jména hovoří o tom, že když se někdo arcibiskupovi znelíbil, nebo se příliš vyptával, letěl: „Od roku 2015 vystřídal nejméně šest ředitelů úřadu eparchiální rady a suspendoval duchovní správce. A to vše bez posvěcení eparchiální rady. Tedy porušil naši ústavu.“

Podle biskupa Izaiáše je problém ještě jinde. Arcibiskup Michal Dandár se podle něj obklopil skupinou „věrných“, kteří rozhodují víceméně za něj. „Oni když chtějí něco prosadit, tak ho opijí a on jim ty papíry podepíše,“ říká biskup.

A to byl prý i případ nákupu ruiny zámečku Brnky. „Myslím, že u těch Brnek ani nevěděl, že tam nějaký dluh je. Prostě to podepsal a pak se už jen divil,“ říká biskup.

Pravoslavná církev v České republice

Česká pravoslavná církev byla registrována v roce 1991. V Česku ji tvoří dvě samostatné eparchie – pražská a olomoucko-brněnská. Během komunismu byla církev pod vlivem řeckého patriarchátu, s příchodem arcibiskupa Michala Dandára jí podle znalců poměrů v církvi dominuje moskevský patriarchát. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 se k pravoslavné církvi hlásilo bezmála 23 tisíc lidí (na Slovensku 50 tisíc). Počet věřících se u nás zvyšuje. Mezi nejznámější pravoslavné misionáře v českých zemích patří Cyril a Metoděj.

Reklama

Související témata:

Doporučované