Hlavní obsah

Krach Bohemia Energy a bezradná vláda: Tisícům domácností hrozí dluhy

Foto: Shutterstock.com/sunstep

Ilustrační foto.

Reklama

Pád skupiny Bohemia Energy a dalších obchodníků může vyvolat vážný sociální otřes. Klienti padlých firem mají teď platit za elektřinu a plyn tak vysoké sumy, že jich to tisíce může přivést k exekucím a bankrotům.

Článek

Konec skupiny Bohemia Energy, která nechala bez dodávek elektřiny a plynu na 900 tisíc odběrných míst, se mění v černou můru pro občany, úředníky i politiky. Odhalil, že stát není vůbec na prudké otřesy na energetickém trhu připravený. Může to skončit mnoha lidskými i podnikatelskými tragédiemi.

Stát nemá účinný systém pro případ velkých krachů obchodníků s energiemi. Dohled nad těmito firmami je slabý. Rychlá pomoc pro spotřebitele ohrožené energetickou chudobou neexistuje. Vláda netuší, jak velký je rozsah celého problému, a nemá ani plán, ani představu, kolik peněz na případnou pomoc „energeticky chudým“ by veřejné rozpočty měly dát.

Bleskový nástup

Problém zaskočil politiky i státní úředníky rychlostí, s jakou vyvřel. Teprve 14. října oznámila ukončení dodávek skupina Bohemia Energy, následovaná menší firmou Kolibřík Energie. Jejich zákazníci pak automaticky přešli pod tzv. dodavatele poslední instance (DPI). Jenomže mechanismus, který měl zákazníky chránit, se změnil v past.

Klientům doporučujeme, aby v režimu DPI nezůstávali příliš dlouho. Na standardním produktu budou mít stabilní ceny na zafixované období. A zálohy budou rozložené do celého roku, a tudíž i nižší než v režimu DPI.
Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON

Dodavatelé poslední instance přiděleným klientům od konce minulého týdne rozesílají nové rozpisy měsíčních záloh za energie. První platbu je třeba uhradit ještě do konce měsíce. A to i v případě, že lidé třeba za říjen už jednou zaplatili svému původnímu obchodníkovi. Domácnosti i drobní podnikatelé zažívají šok.

„V rodinném domku jsem platil zálohy na plyn 3300 korun,“ píše SZ Byznys důchodce B. L. z Jeseníku. „Dodavatel Europe Easy Energy krachnul a innogy mi zvedla zálohy v režimu DPI na 21 490 korun měsíčně, s tím, že do konce roku zaplatím 64 470 korun. Pokud přejdu na jejich fixní kontrakt, pořád to bude asi 8200 korun měsíčně. Pecka – k mému důchodu 9038 korun,“ popisuje.

Čtyřčlenná rodina Jana S. z Jablonce nad Nisou platila dosud měsíčně za elektřinu 800, za plyn 2100 korun. Odběr energie si před lety nasmlouvali u dceřiné firmy České spořitelny, kterou před časem i s klienty převzala Bohemia Energy. „V pátek nám ČEZ napsal, že od půlky října platíme 4200 za elektřinu, v pondělí přišla nová záloha na plyn od innogy: 9,5 tisíce. My to nějak vyřešíme, ale spoustu lidí toto může k smrti vyděsit,“ říká Jan.

Má pravdu, sociální sítě plní od konce minulého týdne zděšené reakce. Na Facebooku se o zkušenost dělí třeba důchodci, kteří u Bohemia Energy platili za plyn měsíčně 2700 korun a nyní jim platba stoupla na 9340 korun. Další lidé popisují růst z 3,5 tisíce na téměř 12 tisíc korun, ze čtyř tisíc na 16,6 tisíce nebo z 10 tisíc na 20 820 korun. Nové ceny jsou často mimo jejich finanční možnosti, převyšují i platby za hypotéky či nájemné.

V podobné situaci jsou i menší podnikatelé, kteří spadají do režimu poslední instance. „Měl jsem u Bohemia Energy firmu, která provozuje penzion. Té se zálohy na plyn zvedly skoro pětinásobně – na 30 tisíc měsíčně,“ říká investor a energetický analytik Michal Šnobr. „Já si s tím poradím, penzion stejně zavíráme kvůli rekonstrukci, ale když takový rozpis přijde starším lidem, nebo lidem, kteří se v systému placení moc neorientují, je to děsivé.“

Zatím se ozývají hlavně klienti plynárenské innogy, která začala rozpisy záloh rozesílat jako první z pětice dodavatelů poslední instance. Ostatní na tom pracují. „Není to jednoduché, převzali jsme jen po Bohemia Energy 64 tisíc klientů, od firmy Kolibřík Energie další tři tisíce,“ vysvětluje mluvčí PRE Petr Holubec.

Logický náraz

Cenový náraz pro bývalé klienty padlých obchodníků je tak tvrdý proto, že dodavatelé poslední instance s nimi nepočítali, takže energie pro ně nemají nakoupené s předstihem a pořizují je na burze za současné vysoké ceny.

U plynu je situace o to horší, že se speciální nouzový ceník DPI, plánovaný na šest měsíců, tvoří v nejhorší možnou dobu – před zimou. Navíc odběratelé přecházejí do drahého režimu DPI z relativně nízkých cen. Bohemia Energy léta stavěla marketing na tom, že je proti tradičním dodavatelům levnější. Své výhody dosahovala díky riskantní nákupní politice, která jí léta vycházela. Právě vysoké riziko ale firmy z této skupiny nakonec položilo.

Institut dodavatele poslední instance má zajistit, aby se lidé při krachu svého obchodníka neocitli bez energií. Teď se z něj ale stala past, která může tisíce domácností dovést k exekucím a tisíce firem do úpadku.

„Zálohy je nutné platit, protože v důsledku chrání samotné klienty před vysokými nedoplatky při závěrečném vyúčtování,“ říká mluvčí E.ON Martina Slavíková. E.ON prý zatím „nevnímá“ rozsáhlejší problém se zálohami a nebrání se individuálnímu jednání. „My s klienty pracujeme individuálně a chceme jim pomoci. Pokud se dostanou do situace, kdy dopředu vědí, že zálohy jsou pro ně příliš vysoké a nedokážou je platit, ať se na nás obrátí, situaci s nimi budeme řešit,“ slibuje mluvčí.

Samy firmy radí klientům, aby se z drahého DPI co nejrychleji vyvázali a uzavřeli běžný spotřebitelský kontrakt. „Klientům doporučujeme, aby v režimu DPI nezůstávali příliš dlouho. Na standardním produktu budou mít stabilní ceny na zafixované období. A zálohy budou rozložené do celého roku, a tudíž i nižší než v režimu DPI, kde jsou vypočítávány maximálně na šest měsíců, které navíc vycházejí na topnou sezonu, kdy mají lidé větší nároky na spotřebu, od čehož se odvíjejí i zálohy,“ říká Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie.

Jenomže standardní tarif bývá pro bývalé klienty Bohemia Energy cesta z deště pod okap. Energie dodávaná podle aktuálních smluv je výrazně dražší, než kolik platí stávající zákazníci. Pro ně obchodníci nakupovali elektřinu a plyn průběžně, takže mohou současné extrémní velkoobchodní ceny „ředit“ staršími levnějšími nákupy.

Například innogy podle svého posledního ceníku nabízí plyn v produktu Optimal (při nižší spotřebě – viz grafika) novým zákazníkům v ceně 1395 korun za megawatthodinu, zatímco novým klientům nabízí stejnou komoditu na letošek za víc než 2,5 tisíce. Pořád ale výrazně levněji než v režimu poslední instance.

Těžko se navíc dá předpokládat, že se všechny oběti energetických krachů dokážou rychle zorientovat a z pasti DPI včas uniknout. Už proto, že mezi zákazníky Bohemia Energy je řada penzistů, kteří smlouvy uzavírali s podomními obchodníky či on-line prodejci této firmy, která v minulosti proslula agresivními obchodními praktikami a čelila kvůli tomu i vyšetřování úřadů.

Uzavřít teď novou standardní smlouvu se spolehlivou obchodní firmou je těžké. Jednak nemají lidé šanci zjistit, jak na tom který obchodník je – zda riskuje podobně jako Bohemia Energy a také mu hrozí krach, nebo zda je dostatečně zajištěný proti výkyvům trhu. A kromě toho jsou zákaznická call centra i kamenné pobočky dodavatelských firem už od půli října přetížené. Velké firmy sice nabízejí možnost uzavřít smlouvu on-line, toho ale řada hlavně starších lidí neumí nebo nemůže využít.

Státní pomoc? Žádný plán

Pokud lidé nebudou platit za energie nově předepisované ceny, mohou rychle upadnout do neřešitelných dluhů a časem se propracovat k exekuci. Řada penzistů na sociálních sítích píše, že si teď v zimě nedovolí moc topit, což může skončit osobními tragédiemi.

SZ Byznys požádal Ministerstvo práce a sociálních věcí a také ministra průmyslu Karla Havlíčka o vysvětlení, jak se k akutně hrozícímu riziku energetické chudoby vláda staví. Tiskový odbor MPSV nereagoval, Havlíček odkázal na svého náměstka Reného Nedělu. Podle Neděly úředníci teprve rozsah rizika začínají mapovat.

„V pátek se k tomu uskutečnilo jednání MPO, MPSV a Energetického regulačního úřadu, zjišťujeme, co se v tomto dá dělat,“ říká Neděla. „Souhlasím, pro řadu lidí mohou být nové ceny neřešitelný problém,“ dodal.

Vláda už dříve začala chystat opatření na zmírnění dopadů zdražujících energií. Do konce roku má odpustit spotřebitelům DPH na energie a také příspěvek na obnovitelné zdroje. Chystá se i kompenzace části nákladů na emisní povolenky pro teplárny, což má podle Neděly zabránit jinak hrozícímu nekontrolovanému růstu ceny tepla z dálkových rozvodů.

Žádné z těchto opatření ale nepomůže lidem, kteří jsou akutně ohroženi energetickou chudobou: Plošná úspora, která je určena všem spotřebitelům (včetně těch, kterým ceny zatím nerostou), je pro ně obvykle příliš nízká.

„Pokud má v této situaci stát někomu pomáhat, měl by pomoci subjektům, které propadly do režimu DPI a jsou teď pod obrovským tlakem, časově i cenově. Na růst cen elektřiny se postupně budou muset adaptovat všichni spotřebitelé, teď jde ale o zmírnění šoku pro postižené, kteří nemají šanci se s extrémním růstem vyrovnat,“ říká Michal Šnobr.

Plošné mírné úlevy nepomohou ani lidem, kteří si sami neporadí s rychlým odchodem z režimu DPI.

Neděla podotýká, že pomoci v akutní nouzi by mohly stávající sociální podpory, především příspěvek na bydlení. Potíž je, že ten je určen pro chudé rodiny, teď ale energetická chudoba a rychlé zadlužení hrozí i mnoha středněpříjmovým domácnostem, jejichž rozpočty nejsou stavěné na tak prudký a rychlý růst výdajů.

Další možností může být speciální dávka zvaná „mimořádná okamžitá pomoc“, ta je ale určena především pro oběti živelných pohrom a nejrůznějších neštěstí, takže její nasazení ve větším rozsahu a v delším časovém horizontu není zatím reálné.

Neděla potvrdil, že stát nemá zatím ani přibližný odhad, kolika lidí či firem se akutní riziko energetické chudoby způsobené náhlými turbulencemi na trhu může týkat. Nelze tím pádem ani odhadovat, jak velké nároky na veřejné rozpočty by to představovalo.

„Objevují se navíc argumenty, že lidem, kteří léta těžili z nízkých cen díky vyššímu riziku svého obchodníka, by neměly pomáhat veřejné rozpočty. Že to bylo i jejich riziko,“ řekl Neděla. Sám by situaci takto nehodnotil, připouští, že většina zákazníků nemohla mít o vyšším riziku expandující a marketingově zdatné Bohemia Energy nejmenší ponětí.

Selhal dohled

Situace kolem Bohemia Energy ukazuje na selhání dohledu státu nad energetickým trhem. Dohled a ochranu spotřebitelů má vykonávat Energetický regulační úřad (ERÚ). „Ten k tomu ale nemá dostatečné kompetence,“ říká Neděla, který před příchodem na MPO působil jako šéf regulačního odboru právě na ERÚ.

„Trh s energiemi byl plně liberalizován, ERÚ má podle evropských pravidel regulovat jen distribuci a přenos energie. Nemá zasahovat do obchodní politiky firem,“ vysvětluje Neděla.

Reálné podle něj teď není ani zastropování cen energií pro spotřebitele, jak to dělá například Slovensko nebo Polsko. „Hrozila by nám výtka Evropské komise pro špatnou transpozici evropské legislativy. Podle evropských pravidel to lze řešit pouze přes sociální tarif, ten ale v naší legislativě není,“ říká. Ztráty z nižších spotřebitelských cen by stát musel firmám dorovnávat, pravidla a přesné nastavení tarifu by podléhalo schválení v Bruselu. To vše je na řadu týdnů, spíše měsíců.

České domácnosti a firmy ohrožené pádem Bohemia Energy a dalších firem ale potřebují pomoc rychle.

Podle lidí z oboru navíc budou následovat krachy dalších obchodníků, protože řada dalších je nedostatečně zajištěna proti aktuálnímu růstu cen. A nejde jen o oficiální ukončení činnosti a odevzdávání licencí.

ERÚ na svých stránkách upozorňuje, že dodavatelská firma Lumius jednostranně ukončila dodávky některým firemním zákazníkům, přestože nepožádala podobně jako Bohemia Energy o odnětí licence. Patrně proto, aby ostatní menší klienty ušetřila pádu do DPI. Podobných případů může přibývat.

Reklama

Doporučované