Hlavní obsah

Krizí zmítaný Hamáček má udělat rozhodující krok v „osudovém“ projektu

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

K uspíšení tendru na Dukovany po „vyhoštění“ Rosatomu se začal hlásit i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček.

Reklama

V závětří politické bouře kolem česko-ruských vztahů finišuje vláda Andreje Babiše se svým klíčovým projektem - tendrem na výstavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany.

Článek

Vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček (nestr. za ANO) Seznam Zprávám řekl, že už v půlce května ČEZ obešle zájemce o českou jadernou superzakázku s tzv. bezpečnostním dotazníkem - adresáty budou americký Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejský KHNP.

Ani poslední dějství dukovanských příprav, které za poslední půlrok prošly řadou dramatických zvratů, není bez napětí. Formální páku na tendr v tuto chvíli drží ministr vnitra Jan Hamáček.

Již zmíněný dotazník měl původně prověřit hlavně ruský Rosatom kvůli obavám, které z jeho angažmá měly české tajné služby. Teď, když zůstali v „námluvách“ jen uchazeči ze spojeneckých zemí, ale fakticky funguje jako odkladný manévr. Tendr samotný totiž má vypsat až příští vláda, která vzejde z podzimních voleb.

Po vyloučení Rusů však roste tlak na vládu, aby tendr vypsala rovnou bez dotazníku a tím definitivně zavřela Rusku dveře do Dukovan. K uspíšení tendru po „vyhoštění“ Rosatomu se začal hlásit i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ten ale zároveň v posledních dnech čelí naopak „proruskému“ podezření, že chtěl v Moskvě zobchodovat informace o Vrběticích za očkovací látky Sputnik V.

„Situace je jiná než před pár týdny a myslím, že je prostor pro to, abychom to zpoždění dohnali,“ řekl Hamáček minulou neděli v diskuzním pořadu ČT. Dodal, že o věci hovoří i s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Hamáčkův mluvčí Ondřej Krátoška pak na dotaz Seznam Zpráv, zda vicepremiér zastává názor, že by se tendr měl vypsat ještě za této vlády a bez ruské účasti, odpověděl jednoslovně: „Ano.“

Že se tendr má zrychlit, prosazují vedle Hamáčka opoziční Piráti a STAN i konzervativní koalice SPOLU a dokonce i šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Havlíčkův předpoklad

Dotazník uchazečům pošle ČEZ coby budoucí zadavatel tendru. Zatím ale nemá potvrzenou jeho finální podobu. „Jízdní řád“ dalších kroků ladila vláda s opozicí a vlivnými hráči české energetiky na vládním jaderném výboru koncem dubna.

„Bylo dohodnuto, že finální dopis na uchazeče ohledně bezpečnostního posouzení bude ještě jednou posouzen Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem vnitra. Dopis jsme předali,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Uchazeči o české stamiliardy z jádra pak budou mít čas do letošního listopadu, aby se vypořádaly s požadavky tohoto „kvalifikačního“ kola. V té době se bude formovat také nová česká vláda po parlamentních volbách v říjnu. Pak se má tendr vypsat a firmy budou mít půl roku na podání nabídky.

„Stálý výbor přijal usnesení, že k finální podobě požadavků na poskytnutí informací od uchazečů v rámci bezpečnostního posouzení se ještě vyjádří Ministerstvo vnitra, respektive jím řízená skupina zpravodajských služeb. Odeslání požadavků třem uchazečům předpokládám zhruba v polovině května,“ řekl Seznam Zprávám ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček.

Ten také trvá na tom, že vláda podnikla všechny potřebné kroky k tomu, aby Rusové z tendru byli vyloučeni kvůli bezpečnostním rizikům a ani se do něj nemohli dostat v dalším, rozhodujícím kroku: až tendr samotný bude vypisovat příští kabinet.

Kdy? Nelze říct

Ministerstvo vnitra, které koordinuje bezpečnostní skupinu, jež dohlíží na bezpečnostní aspekty tendru, Seznam Zprávám sdělilo, že žádnou lhůtu pro své vyjádření ve věci „dotazníků“ nemá.

„V současné době se k dotazníku musí vyjádřit pracovní skupina pro bezpečnostní aspekty nových jaderných zdrojů tvořená Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, Bezpečnostní informační službou, Úřadem pro zahraniční informace a styky a Vojenským zpravodajstvím. Materiál bude předložen institucím v pracovní skupině, bude prostudován a pracovní skupina se k němu vyjádří,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Hamáček má momentálně minimálně nepřehledné vztahy s českými zpravodajci. Vicepremiér tvrdí, že svou cestu do Moskvy plánoval pouze jako kamufláž, která měla skrýt záměr české vlády uhodit na ruskou špionáž. Nikdo z šéfů tajných služeb ale jeho verzi o kamufláži nepotvrdil.

Vnitro každopádně nepotvrdilo Havlíčkův termín pro odeslání dotazníků „v půlce května“.

„V současné době nelze otázku zodpovědět. Je třeba nejprve materiál prostudovat a následně bude záležet na stanovisku pracovní skupiny,“ dodal Krátoška.

Rusům „přiuzavřeno“

Vzhledem k rozložení politických sil by Hamáčkův případný odpor stejně byl spíše symbolický. A to i bez současné defenzivy kvůli nejasnostem v jeho plánu cestovat do Moskvy. Rozhodující slovo v dukovanském tendru má premiér Andrej Babiš. Ten se však k politice kolem zakázky vyjadřuje tradičně velmi spoře. I nyní Seznam Zprávám neodpověděl na dotaz, zda přece jen nezvažuje vypsání tendru ještě před volbami.

Podle informací Seznam Zpráv mají u Babiše ale lobbovat i samotní uchazeči a dokonce i vrcholní politici jejich mateřských států - EDF i KHNP jsou státní firmy, Westinghouse má tradičně strategickou podporu americké vlády. Babiš v posledních dnech mluvil po telefonu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem i s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem, a podle americké tiskové zprávy Dukovany probírali.

Oficiálně všechny uchazečské firmy konstatovaly, že se kvalifikačnímu dotazníku podrobí.

V České televizi myšlenku tendr vypsat co nejdříve podpořila i hlavní autorita českého jádra, již zmíněná šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

„Jestli někdo chce, aby se blok skutečně postavil, tak teď je ta chvíle tendr vypsat,“ uvedla Dana Drábová. Pokud se bude čekat až na volby, může se také podle ní stát, že bude mít „volné pole působnosti vláda, která tuhle politickou shodu na tom, koho vyzvat a koho ne, zboří“.

„Cesta Rusům není uzavřená, ale je přiuzavřená pro toto okno příležitosti,“ dodala Drábová.

Na již zmíněném jednání na vládním výboru pro jádro koncem dubna vládu k zrušení dotazníků vyzvala i opozice.

„Za pět demokratických stran jsme panu vicepremiérovi Havlíčkovi navrhovali, aby bezpečnostní dotazník, který nebyl v žádném předchozím dokumentu, ukončil a pokračoval dál v tendru. Tedy v tom, aby do zadávací dokumentace byly zapracovány bezpečnostní zájmy státu a tendr byl vypsán,“ řekla Seznam Zprávám poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Největším zastáncem ruské účasti v dukovanském tendru je dlouhodobě prezident Miloš Zeman. Ten už také v reakci na kauzu Vrbětice řekl, že se akce ruské rozvědky GRU má vyšetřit a až pak rozhodnout o účasti Rusů v Dukovanech.

Odklad tendru může výrazně ovlivnit i předvolební kampaň a velmi pravděpodobně i povolební vyjednávání mezi stranami - argument „společně proti Rusům v Dukovanech“ může být esem v rukávu zejména pro Andreje Babiše, který klesá v předvolebních průzkumech a zároveň se proti koalici s jeho stranou ANO vymezují opoziční Piráti a STAN i koalice SPOLU.

Reklama

Doporučované