Hlavní obsah

Kromě zatčeného novináře s přítelkyní opustili letadlo v Minsku i ruští agenti

Foto: Profimedia.cz

Raman Pratasevič v srpnu roku 2020.

Reklama

Novinář Raman Pratasevič byl v neděli zadržen poté, co běloruský režim donutil v Minsku přistát letadlo, na jehož palubě cestoval. Řada zemí již událost odsoudila a očekává se, že o ní budou v pondělí diskutovat i evropští lídři.

Článek

Šestadvacetiletý disident Raman Pratasevič cestoval v neděli komerčním letem z řeckých Atén do litevského Vilniusu, když běloruská armáda použila stíhací letoun MiG-29, aby jeho spoj donutila přistát. Letadlo společnosti Ryanair tak následně dosedlo v hlavním městě Běloruska Minsku a novinář byl zadržen.

Podle serveru Politico bylo na palubě letadla celkem 171 cestujících, po opětovném vzletu stroje a dokončení cesty však do Litvy přiletělo pouze 165 z nich. Kromě Prataseviče měla být z letadla odvedena i jeho 23letá přítelkyně Sofia, Ruska, která studuje ve Vilniusu. Kromě ní zůstali v Minsku i další čtyři pasažéři. Pavel Latuško, jeden z lídrů běloruské opozice, uvedl, že čtveřice měla být ruské národnosti.

Na palubě letadla podle šéfredaktora informačního kanálu Nexta, jehož spoluzakladatelem Pratasevič je, byli příslušníci KGB, kteří si novináře fotili. Ti pak měli po vstupu do běloruského vzdušného prostoru vyvolat konflikt s posádkou a trvat na tom, že na palubě je výbušné zařízení. Právě potenciální hrozba se i podle prohlášení společnosti stala důvodem odklonu z původní trasy.

Diktatura viní novináře z terorismu

„Viděl jsem toho běloruského chlapíka s přítelkyní sedět přímo za námi. Vyděsil se, když pilot řekl, že letadlo je odkloněno do Minsku. Řekl, že ho tam čeká trest smrti,“ cituje agentura AP slova jednoho z cestujících, který později přistál v Litvě. Z Běloruska zadržený novinář uprchl do exilu v roce 2019.

Trest smrti by Prataseviče čekal v případě usvědčení z terorismu, ze kterého je v zemi obviněn. Pokud by byl usvědčen „pouze“ z podněcování k nepořádku na veřejnosti a sociální nenávisti, čekalo by ho více než 12 let za mřížemi, píše americký list The New York Times.

Na událost již reagovalo několik zemí, mezi nimiž je i Česká republika. Premiér Andrej Babiš označil akt Běloruska za nepřijatelný a český ministr zahraničí Jakub Kulhánek informoval o svém záměru předvolat si v pondělí běloruského velvyslance za účelem vyslovení „ostrého protestu s naprosto neakceptovatelným postupem ve věci přerušení civilního letu“.

Očekává se také, že se záležitostí a možnými sankcemi budou v pondělí zabývat evropští lídři na chystaném summitu EU v belgickém Bruselu. Podle ruské státní agentury RIA Novosti, která se odvolává na běloruské ministerstvo dopravy, pak v Bělorusku vzniká komise, jež má vyšetřit okolnosti nedělního dění. Výsledky pátrání by měly být zveřejněny co nejdříve.

„Běloruské úřady touto nátlakovou akcí ohrozily bezpečnost pasažérů i posádky. Je nutné provést mezinárodní vyšetřování, aby se zjistilo, zda byla nějak porušena pravidla mezinárodní letecké přepravy,“ reagoval už před začátkem summitu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dodal, že EU zváží sankce proti těm, kteří jsou za tento čin odpovědní.

Oproti opatrnému Borrellovu vyjádření se už ale objevují i mnohem ostřejší stanoviska žádající konkrétní kroky. Senátor Pavel Fischer zveřejnil na svém twitterovém účtu dopis, který sepsali šéfové zahraničních výborů několika parlamentů vedení Evropské unie. Žádají v něm tři jasné kroky: zastavení letů přes území Běloruska, zahájení vyšetřování mezinárodních organizací pro veřejnou leteckou dopravu a propuštění politických vězňů v Bělorusku. Pod prohlášením jsou podepsáni mimo jiné Němec Norbert Röttgen, Polák Bogdan Klich, Američan Bob Menendez nebo Tom Tugendhat (Velká Británie).

Děsivý zážitek, popsal incident šéf Ryanairu

Na skandál pak reagovali i další čeští politici: „Žádáme okamžité propuštění běloruského novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně Sofie Sapegové. Únos Prataseviče z letu mezi Aténami a Vilniusem, dvěma hlavními městy Evropské unie v schengenském prostoru, představuje skandální narušení integrity Evropské unie,“ napsal šéf nejsilnější opoziční strany Ivan Bartoš.

Podobně ostrá prohlášení zazněla i od politiků ODS, STAN nebo KDU-ČSL. „Nucené přistání soukromého letadla je aktem státního terorismu. Vláda musí iniciovat společný postup EU proti Lukašenkovu režimu,“ napsal například europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Po prvotním nepříliš jasném prohlášení ze strany nízkonákladového dopravce Ryanairu se k celému incidentu vyjádřil i jeho šéf Michael O’Leary. V pořadu Newstalk Breakfast řekl, že to bylo vůbec poprvé, kdy se něco podobného evropským aerolinkám stalo: „Byl to případ státem sponzorovaného únosu… státem sponzorovaného pirátství,“ řekl.

Celý incident byl podle O’Learyho pro pasažéry i posádku „děsivý“. Informoval o tom, že osazenstvo letu bylo drženo ozbrojenými strážemi a Bělorusové jim prohledávali zavazadla. „Zdá se, že cílem úřadů bylo odstranit novináře a jeho spolucestující… myslíme si, že se na letišti odpojili i nějací agenti KGB,“ doplnil.

Reklama

Doporučované