Krumlov je z „čínského“ zase „českým“. Začíná nová éra turistiky?

Kdo začátkem února navštívil Český Krumlov, musel si už tehdy povšimnout téměř liduprázdných ulic. Na historické jihočeské město začala epidemie covid-19 zprostředkovaně dopadat dříve, než ještě zachvátila Evropu. Přestaly jezdit druhdy početné zájezdy z pevninské Číny, zůstaly jen hloučky lidí v rouškách z Tchaj-wanu a Hongkongu. To, co se ale v zimě místním jevilo jako dočasný útlum turistiky, se zjara, po březnovém uzavření hranic, proměnilo v krizi, jakou nikdo nepamatuje.

Pro město, které podobně jako řada jiných evropských destinací několik let bojovalo s takzvaným overturismem a s fenoménem sdíleného ubytování Airbnb, se problémy ze dne na den překlopily do zcela opačného extrému. Tam, kde dříve v hlavní sezoně nešlo projít, je teď mrtvo.

Se zmizením návštěvníků má obrovské potíže řada jiných českých turistických cílů. Od Olomouce a Třebíče přes Telč, Kutnou Horu až třeba po západočeské lázně. Není v Česku ale jiné město, které by bylo tak extrémně závislé na turistech z ciziny jako právě Český Krumlov.

Do Prahy sice mířilo početně více cizozemců, ale metropole stojí ekonomicky na vícero pilířích, turistika pro ni není tak naprosto zásadním zdrojem příjmů.

V Českém Krumlově, městu se 13 tisíci obyvateli, je na turistice závislá celá polovina obyvatel. Ve městě je pro hosty v nabídce 6 tisíc lůžek a asi 135 restaurací, přičemž mezi stovkami tisíc návštěvníků dosud jasně dominovali cizinci. V posledních letech hlavně Asiaté.

Právě Číňané a s nimi Korejci a Japonci. Do města pronikly čínské nápisy a Číňané se podle místních začali třeba zajímat o koupi místního pivovaru.

„Pro běžného Číňana je Český Krumlov tím druhým místem v České republice, hned po Praze, které chce při své cestě do Evropy vidět. Má pro něj pověst malebného městečka, které je na seznamu UNESCO. A moc už nikdo neřeší, kolik tam bude zrovna lidí. Je to stejné, jako když Čech chce v Číně vidět Peking a hned po něm Velkou čínskou zeď,“ říká o motivaci Číňanů v Krumlově žijící čínská průvodkyně a překladatelka Liu Zan Zan.

Propad návštěvníků až na nulu nepociťují jen místní podnikatelé nebo správci dříve hojně navštěvovaného státního hradu a zámku, nýbrž i krumlovská radnice.

Ta hned přišla o poplatky za parkování zájezdových autobusů, osobních aut, stejně tak o ubytovací poplatky, peníze ze záborů a pronájmu nebytových prostor.

„Zcela nám utekl březen a bohužel i asi celý duben. Už také vidíme, že se nebude konat celá řada slavností, festivalů, firemních pobytů nebo svateb,“ sčítá ztráty místostarosta Martin Hák, který má ve městě na starosti cestovní ruch a sport.

I kvůli očekávaným dlouhodobým restrikcím v cestování krumlovští už ani moc nepočítají, že by se věci vrátily tam, kde byly před koronavirem. Místostarosta naopak vidí krizi jako jistou příležitost, kterak teď postavit turistický ruch na zdravějších a trvale udržitelných základech.

„Upřímně řečeno, všichni jsme věděli, že už je to za hranou. To se netýká jen Krumlova, ale třeba španělské Barcelony, Toleda, Alhambry, italských Benátek nebo i třeba chorvatského Dubrovníku. Všude tam se člověk už jen prodíral davy,“ připomíná Hák časy nedávné.

Věří, že v nové epoše bude cestovní ruch více postaven na místních turistech, nejen českých, ale po otevření hranic i středoevropských.

„Chceme jednoznačně vsadit kromě domácí klientely na naše nejbližší sousedy: Rakousko, Německo, Slovensko, Polsko. Lidé z těchto zemí mají jasno, kam jedou, co u nás hledají a ještě se často vracejí,“ vidí jako plus krumlovský místostarosta Hák, přičemž připomíná, že v úvodu zmiňovaní Číňané se obvykle zdrželi jen pár hodin, navštívili zámek, vyfotili se a pokračovali dál.

Ve druhém sledu po Středoevropanech ve městě počítají s návratem turistů z větší dálky - z Ruska, Ukrajiny, Slovinska, Itálie, Francie nebo USA. „Co se týče asijských trhů, tam očekáváme oživení až na posledním místě,“ předpokládá Hák, jak bude vypadat turistický restart.

Že na Krumlov Číňané po vynucené přestávce nezanevřou, věří i již citovaná Liu Zan Zan. „Očekávám, že to bude podobné jako po teroristických útocích v roce 2001. Po krizi přišel zase obrovský turistický boom, vše se vrátilo zpátky,“ míní čínská průvodkyně, že se historie bude opakovat.

Pro nejbližší týdny a měsíce se ale město Český Krumlov bude muset spokojit „jen“ s Čechy. Ve městě s tím už počítají a věří, že domácí klientele budou mít co nabídnout, že se jí podnikatelé přizpůsobí. Radnice soudí, že pro domácí návštěvníky zůstane atraktivní spojení kulturou nasyceného Krumlova se sousedním sportovně orientovaným Lipenskem. Pomoci má i speciální slevová karta.

Místostarosta Martin Hák také například věří, že v rámci „očisty“ z místních obchodů zmizí kýče typu ruské vojenské čepice nebo matrjošky. A tam v centru, kde dnes nabízejí „tradiční“ trdelník, vyroste normální pekárna. Tak, aby město přestalo být pouze skanzenem a mohlo se v něm začít i normálně žít, jak o to mnozí už dříve neúspěšně usilovali.

I ceny budou muset podle Háka jít s ohledem na ryze české návštěvníky nejspíše dolů. „Samozřejmě si už nikdo nekoupí smažák za dvě stovky, ale pokud budou krumlovské restaurace nabízet kvalitní gastronomii, jistě i Češi ji dokážou patřičně ocenit,“ nemyslí si Hák, že propad cen musí být dramatický.

Jestli to tak skutečně bude, ukážou následující měsíce. V návrat české klientely ale věří i senátor za Krumlovsko Tomáš Jirsa. „To, co se teď stalo, je pro všechny katastrofa. Modlíme se, aby sezona začala alespoň v půlce května nebo v červnu. Měsíc nebo dva všichni vydrží, ale půl roku už ne,“ říká senátor, který je zároveň starostou turisty hojně navštěvované a třicet kilometrů vzdálené Hluboké na Vltavou. I tam spoléhají teď na záchranu v podobě českých hostů, stejně jako na dalších místech republiky.

Problémy jsou všude jako přes kopírák. Mluví o nich i místostarosta Karlštejna a známý hudební producent Janis Sidovský. Středočeský městys pod středověkým královským hradem byl též velmi oblíbeným místem pro zahraniční návštěvníky České republiky.

Z půl milionu lidí, kteří ročně na Karlštejn zavítali, tvořili asi 40 procent. Teď i zde restaurace a ubytovací kapacity zejí prázdnotou, přičemž nejistota ohledně budoucnosti přetrvává. „Zprávy, které dostávám, hovoří o tom, že lidé pobyty spíše stornují, než že by přicházely nové objednávky,“ dokresluje Sidovský stav v místních ubytovacích kapacitách.

I kdyby se vše do léta v dobré obrátilo, pro letošní sezonu ani zde s cizinci nepočítají. Mapky a další tištěné materiály pro turisty nechávají vyrábět jen v české verzi.

Městys nedaleko Berouna už také sčítá ztráty, byť sezona ještě ani nezačala. K citelnému propadu příjmů stačí i to, že nelze na hradě a v podhradí organizovat svatby a je uzavřeno centrální parkoviště. Z něj má místní radnice běžně příjem 200 tisíc měsíčně. I tady úřad městyse, tak jako jinde v Česku, už přestal od podnikatelů vybírat některé poplatky a příspěvky, aby jim pomohl překonat existenční problémy.

„Nejhorší je, že nikdo pořád netuší, kdy to skončí,“ doplňuje Sidovský, pro něhož se koronavirová nervozita násobí i tím, že stále neví, zda bude moci v létě organizovat muzikálová představení.