Článek
Česko možná čeká poslední týden v nouzovém stavu. Poslanci ho zatím povolili jen do neděle a premiér Andrej Babiš (ANO) zatím nemá podporu pro jeho prodloužení. Nemůže už počítat ani s podporou komunistů, jejichž hlasy nouzový stav až doteď udržely v chodu.
Babiš hrozí naprostým kolapsem a nárůstem mrtvých. „Přineslo by to rozvolnění všech nařízení, odchod vojáků z domovů pro seniory a odchod pomoci z nemocnic,“ varuje též vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Podle kritiků naopak může kabinet nezbytně nutná opatření vyhlásit i bez nouzového stavu.
Co všechno se v Česku doopravdy změní, když se představitelům vlády nepodaří poslance přesvědčit? Část opatření skutečně skončí okamžitě, na části se neshodnou ani právníci.
Na vyhlášení nouzového stavu jsou závislá například opatření, která omezují svobodu pohybu a pobytu. Vláda by tak nemohla například zakazovat noční vycházení, které momentálně platí od 21 do 5 hodin. Nebo omezovat vycházení z bydliště, které v Česku platí už týdny, byť to na ulicích tak nevypadá.
Jaká opatření jsou závislá na nouzovém stavu
- Omezení svobody pohybu a pobytu.
- Omezení vstupu na území České republiky lidem, kteří nejsou jejími občany.
- Nasazení vojáků a hasičů v nemocnicích či domovech pro seniory.
- Uložení pracovní povinnosti.
- Zápůjčka materiálu od Správy státních hmotných rezerv.
Zdroj: Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.
Podle vládního nařízení je momentálně možné vyjít ven například při cestě do práce nebo za podnikáním, při nezbytné cestě za příbuznými, na nákupy, cestě k lékaři nebo na procházku v přírodě. „Omezení mobility obyvatel plus omezení četnosti kontaktů se rovná zpomalení šíření nákazy,“ obhajuje opatření ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Vláda v nouzovém stavu podle krizového zákona rovněž může přijmout opatření k ochraně státní hranice anebo omezit vstup na území země cizincům. Ti mohou do Česka momentálně přicestovat, jen pokud tu mají pracovní či studijní povinnosti.
Bez nouzového stavu vláda také nemůže jednoduše nařídit nasazení vojáků a hasičů, kteří momentálně často vypomáhají v koronavirem zasažených domovech pro seniory či v nemocnicích. „Bude také omezeno využití integrovaného záchranného systému při zajištění očkování, převozu očkovacích látek a podobně,“ varoval poslance 21. ledna Blatný, když zatím naposledy žádal o další prodloužení nouzového stavu.
Úřady by také nemohly ukládat pracovní povinnost, díky které vypomáhají v nemocnicích medici nebo studenti středních zdravotnických škol. A nemocnice by musely vrátit například lůžka nebo umělé plicní ventilace, které jim zapůjčila Správa státních hmotných rezerv.
Otázkou ale zůstává, co by se stalo se zavřenými školami, obchody, restauracemi nebo divadly a kiny. Seznam Zprávy oslovily Ministerstvo zdravotnictví s dotazem, zda by skutečně mohly spolu s koncem nouzového stavu neomezeně otevřít. Ministerstvo ale zatím na dotazy neodpovědělo.
Vláda může školy, restaurace, divadla nebo kina částečně omezit v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví. Plošná omezení ale nejdou nařídit tak jednoduše jako v případě nouzového stavu. Vláda by jejich vyhlášení musela dostatečně odůvodnit a v minulosti s tím už měla před soudy potíže.
„Všechna opatření musí být důkladně odůvodněná. Ministerstvo musí prokázat příčinnou souvislost mezi opatřením a problémem, který jím chce řešit,“ vysvětlil právník a specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Na základě jeho žaloby před několika měsíci Městský soud v Praze konstatoval, že jarní opatření byla „plošná a razantní“ a taková by měla vláda nařizovat pouze v nouzovém stavu.
Kvůli nedostatečnému zdůvodnění soud v říjnu zrušil i zákaz výuky na vysokých školách vydaný pražskou hygienou.
Ještě komplikovanější by byla situace s obchody a službami. Ty totiž zákon o ochranně veřejného zdraví na rozdíl od škol nebo restaurací nezmiňuje. V minulosti se ministerstvo pokusilo omezit obchody prostřednictvím obecného paragrafu „zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku“. Není ale jisté, zda by to před soudem obstálo. Podobný problém nastává také při nařízení plošné povinnosti nosit roušky.
Co je možné dle zákona o ochraně veřejného zdraví
- Omezení či zákaz slavností, divadelních a filmových představení, sportovních shromáždění.
- Uzavření či omezení provozu škol, ubytovacích a stravovacích služeb.
- Zakázat nebo nařídit „další určité činnosti k likvidaci epidemie“.
Zdroj: Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Opoziční strany připomínají, že vláda měla dost času přijít s řešením, jak se obejít bez dlouhodobého nouzového stavu. „Opakovaně vládě navrhujeme, aby provedla novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, který umožňuje chránit ohrožené a rizikové skupiny bez plošného vyhlašování nouzového stavu,“ vzkázal předseda SPD Tomio Okamura.
Jenže ministrům zdravotnictví se s novelou dlouhodobě nedaří. Loni v dubnu se ji pokoušel navrhnout Adam Vojtěch, ale nepodařilo se ji schválit. Jan Blatný představil svůj návrh v prosinci, rozcupovala ho ale jak opozice, tak jednotlivá ministerstva. Pro server Lidovky.cz Blatný řekl, že chce nový legislativní návrh předložit do 14. února.
Žádný takový návrh se však zatím v materiálech předložených vládě neobjevil, nedostaly ho ani oslovené poslanecké kluby. Podle mluvčí resortu Barbory Peterové ministerstvo na finálním znění novely pracuje. „Novela rozšiřuje možnosti uplatnění opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, aniž by muselo dojít k nutnosti vyhlášení nouzového stavu,“ potvrdila mluvčí.
