Hlavní obsah

Knihy k vodě: Mystérium ze staré Prahy, Rudiš do vlaku a muminci pro velké

Foto: Seznam Zprávy

Knižní tipy? Krátká próza do vlaku, thriller na náves, mysteriózní detektivka do pražské knajpy. A kniha o tom, co bude, až my nebudeme.

Reklama

Seriál letních knižních tipů pokračuje s doporučeními pro čtenáře, jejichž mozek nepolevuje ani při vyšších teplotách. Jak by vypadala Země, kdyby ji opustili lidé? A jaký je Volodymyr Zelenskyj zbavený hrdinské aury?

Článek

Máme doporučení i pro milovníky thrillerů, ať už ze staré Prahy nebo z vesnice v českém pohraničí. A nakonec i viněty o ženském přátelství od autorky Muminků Tove Janssonové.

Jaroslav Rudiš - Trieste Centrale (Labyrint, 2022)

Knihy Jaroslava Rudiše se vždycky hodily do vlaku. Někdy proto, že s nimi rychle ubíhala cesta, jindy protože se kolem vlaků tak často točily osudových Rudišových postav. Nejdřív Alois Nebel, teď Winterberg, stoletý muž, který si při dlouhé cestě vlakem snaží vybavit celou tu zmatenou historii střední Evropy.

Winterbergovu poslední cestu napsal Jaroslav Rudiš už německy. Román, který nadšeně chválili i čeští kritici, v Německu získal cenu Lipského knižního veletrhu. A dobře se daří i jeho další německy napsané knize, maličké novele Trieste Centrale.

Je to vlastně přídavek k předchozí Winterbergově poslední cestě, jednohubka, kterou si můžete servírovat jako vzpomínku na román, nebo vás naopak může nalákat na to velké čtení.

Rozhodně se nabízí nečíst Rudiše jen u vody, ale vyzkoušet jeho důkladnou práci s tempem vyřčených vět v pomalu jedoucím motoráčku.

Tove Janssonová - Dcera sochaře, Fair Play (Argo, 2022)

Finská spisovatelka se proslavila sérií dětských knih o Muminech, málo se vědělo, že by moc ráda psala i pro dospělé. Tak jako bylo konejšivé číst si v dětství příběhy o dobrodružství malých stvořeních, je teď příjemné číst román Fair Play. Vypráví o kamarádkách Jonně a Mari, jedna z nich píše povídky, druhá tiskne grafické listy. Dny tráví zdánlivými maličkostmi: převěšováním obrazů, diskutováním o filmech, čtením.

Přes tyhle maličkosti knihou prosvítají nenápadné postřehy. „To nejlepší, co máš, už nevnímáš,“ říká Jonna kamarádce Mari, když spolu řeší ozdoby na stěnách bytu. „Většinou tu visí tak dlouho, že už je ani nevidíš.“

Dcera sochaře je kniha o ženském přátelství, jejíž krátké kapitoly se vyplatí číst dlouho. Až dojdou, můžete prostě otočit knihu a rozečíst další prózu Janssonové, Dceru sochaře. Argo vydalo oba texty v jedné praktické publikaci.

Foto: Jonáš Zbořil, Seznam Zprávy

Fair Play, dosud neznámá próza pro dospělé od autorky Muminků. Když knihu otočíte, čeká vás ještě Dcera sochaře.

Petr S. Pixy - Komtur (Argo, 2022)

Mysteriózní krimi z Prahy staré a ještě starší? Komtur otevírá svůj děj ve hlučné knajpě, čtenář znalý Mlýnu na mumie zbystří. Máme před sebou dalšího Petra Stančíka? Čekají v Komturovi opulentní hostiny i znepokojivě barvité vraždění? Nebo půjde spíš o starého Miloše Urbana, který je ostatně podepsán v tiráži jako redaktor knihy?

Hned na prvních stranách se v ruchu hospody odehraje i cosi podezřelého. A pak se příběh přesouvá do tichých, podvečerních ulic Starého Města roku 1878. A pak, jak naznačuje anotace, nejspíš ještě hlouběji. Krádež korunovačních klenotů? Ještě něčeho dražšího a tajemnějšího.

Překonat Stančíkův Mlýn na mumie bude těžké. Ale možná to ani nebude třeba. Kdo hledá zábavnou, dobrodružnou četbu, Komtur mu jistě sedne.

Foto: Argo, Seznam Zprávy

Komtur, mysteriózní detektivka i čtení o velkolepé loupeži v uličkách staré Prahy.

Serhij Rudenko - Volodymyr Zelenskyj (Kniha ZLÍN, 2022)

Málokterý prezident to dotáhne do módního časopisu — ještě vyfocený objektivem slavné fotografky Annie Leibovitz (sluší se dodat, že přímo na obálce uvidíte první dámu Olgu Zelenskou). Ukrajinský prezident zosobňoval v prvních týdnech ruské invaze outsidera, který se přes noc stane hrdinou. V zeleném svetru a s několikadenním strništěm dokázal na svou stranu strhnout zbytek světa svou autenticitou a neskrývanými emocemi.

„V této knize nenajdete moralizování, předpojatost ani manipulace. Pouze čistá fakta. Chtěl jsem zkrátka vytvořit portrét šestého prezidenta Ukrajiny bez příkras,“ píše v úvodu knihy Serhij Rudenko.

V recenzi deníku Guardian se autorovi knihy vyčítá inklinování k drbům i jistá nevyváženost, kritický pohled ale prý politickému komentátorovi Rudenkovi nechybí. Donutí vás to vyhodit polštář s vytištěnou Zelenského tváří? Nebo se k němu naopak ještě více přivinete?

Foto: Facebook Volodymyra Zelenského

Novodobý hrdina? Nebo je to složitější?

Alan Weisman - Svět bez nás (Argo, 2022)

V knižních tipech z minulého týdne se objevil tip z velmi zajímavé edice Klimax nakladatelství Host, Ani na to nemyslete: Proč náš mozek ignoruje změnu klimatu. Tentokrát můžete u vody procvičit fantazii s další knihou. „Představte svět, ze kterého náhle zmizí všichni lidé. Zítra,“ píše americký novinář Alan Weisman v knize, která česky poprvé vyšla v roce 2008 a teď nakladatelství Argo připravilo její dotisk.

Svou vizi světa bez lidí Weisman staví na poznatcích z nejrůznějších sfér vědění, aby z nich poskládal co nejkomplexnější obraz. Z ukázky to vypadá, že má Weisman tendence občas psát trochu moc dojímavě, přesto by mohla jeho kniha sloužit jako dobrý výchozí bod pro větší nadhled při přemýšlení nad budoucností.

Co je na Weismanovi sympatické — jeho psaní není apokalyptické ani sebemrskačské, naopak. Svět bez lidí nutí novináře přemýšlet nad tím, co dobrého jsme vlastně vesmíru přinesli. „Není možné, že by si svět po našem zániku nevydechl, ale začal by nás postrádat?“

Zuzana Říhová - Cestou špendlíků nebo jehel (Argo, 2021)

Trávíte dovolenou na vsi? Nebo jste místní a štvou vás nájezdy Pražáků? Ať tak či onak, mohla by vás bavit loňská próza Zuzany Říhové Cestou špendlíků nebo jehel. Už z prvních stránek poznáte, že je před vámi výjimečný autorský hlas. Ne nadarmo byla Říhová nominována na cenu Magnesia Litera. Její text je stejnou měrou úzkostný i zábavný. Na jednu stranu můžete prožívat pocit vykořenění pražského manželského páru, který trochu naivně odjel hledat mír na venkov, na druhou stranu vás může perverzně bavit, jak dobře Říhová buduje hororovou atmosféru na stereotypizaci „místních vidláků“.

Reklama

Doporučované