Článek
V roce 1989 Češi utráceli více než třetinu příjmů za jídlo, nyní to je 24 procent. „Nejvíce vzrostly naše výdaje za služby, a to z 18 na 34 procent,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Vedle transformace ekonomiky podle něj přispěla k růstu příjmů i vyšší vzdělanost. Zatímco v roce 1990 měla třetina lidí základní nebo nižší vzdělání, loni to bylo 11 procent.
S rostoucími nákupními možnostmi, které vyplývají z růstu bohatství i odstranění ekonomicko-politických bariér, nastal ve většině postkomunistických zemí výrazný pokles úspor domácností v poměru k jejich příjmům. Češi i Slováci se ale masivnímu „projídání“ rostoucích příjmů vyvarovali. Zatímco v polovině 90. let činil poměr rodinných úspor ve vztahu k rodinným příjmům v Česku 13,05 procenta (na Slovensku 11,18 procenta), loni Češi uspořili 10,82 procenta (Slováci 8,38 procenta). Stejný poměr úspor vůči příjmům vykazoval loni podle dat Eurostatu i průměr EU (10,34 procenta).
Disciplína domácností odkládat část výdělků na úspory byla ve většině východoevropských zemí v porovnání s Českem menší. Například v Bulharsku poměr úspor domácností k jejich příjmům klesl z 43,28 procenta v polovině 90. let na loňských 4,86 procenta. V Polsku tento poměr klesl ze 17,43 na 1,93 procenta.
Češi, pilní střadatelé
V poměru úspor k příjmům jsou Češi (10,82 procenta) mezi postkomunistickými zeměmi čtvrtí nejpilnější střadatelé. Předčili je Slovinci (12,64 procenta), Maďaři a Estonci (11,58 procenta). Největšími střadateli v Evropě jsou Lucemburčané (21,41 procenta), Němci (18,54 procenta) a Švédové (17,96 procenta).
Naopak nejméně disciplinovanými z pohledu tvorby úspor vůči příjmům jsou v rámci postkomunistických zemí a také v celé Evropě Rumuni (minus 2,25 procenta), Litevci (minus 1,23 procenta) a Poláci (1,93 procenta).
Podle průzkumu společnosti IMAS International jsou nyní Češi se svými úsporami poměrně spokojeni.
Spokojenost Čechů s úsporami
Stále více Čechů ale k financování svých potřeb využívá půjčky. Za poslední desetiletí vzrostl podíl dluhů domácností vůči jejich příjmům o deset procentních bodů na 60,7 procenta. Velkou měrou se na tom podílí výdaje na pořízení bydlení. Zatímco v roce 2009 činil podíl hypoték na veškerých úvěrech domácnostem 57 procent, nyní dosahuje 71 procent, uvádí analýza.
