Hlavní obsah

Lágry a nucené práce v Číně se týkají i Čechů. Firmy rozplétají pavučiny lží

Foto: Profimedia.cz

Protestující v Mnichově demonstruje v roce 2020 proti zacházení s Ujgury v provinci Sin-ťiang. Řada Ujgurů pracuje v továrnách na západní výrobky.

Reklama

Otrocká práce hraničící s nelidským zacházením a upírání i základních lidských práv. I to se děje v čínských továrnách. Rozplést tamní dodavatelské řetězce a bojovat s bariérou mlčení je pro firmy v Česku nadlidský úkol.

Článek

Kdo posbíral bavlnu pro oblečení v obchodních řetězcích? Kdo ušil nejnovější model drahých tenisek či chirurgickou roušku, lepil autodíly nebo zpracovával polykrystalický křemík do solárních panelů na sousedově domě?

Mohl to být někdo, komu za práci nebylo zaplaceno, přežívá za zdmi detenčních táborů a nemá ani ta nejzákladnější práva. To se však nejen konečný spotřebitel dost možná nikdy nedozví – dopátrat se toho, co stojí na samotném začátku byznysového řetězce majícího své části v Číně, je totiž práce hodna profesionálních detektivů. Své o tom ví i firmy v České republice.

Jedna lež za druhou

Čínská autonomní oblast Sin-ťiang je mimo jiné domovem polykrystalického křemíku, který je esenciální složkou solárních panelů. Sinťiangské zásoby tohoto polysilikonu představují přibližně polovinu světové produkce. Když na veřejnost začaly prosakovat informace o nucených pracích a porušování lidských práv v této oblasti, po původu materiálu, který do panelů Číňané dodávají, se začala zajímat i firma ILICO.

„Mezi firmami s fokusem na obnovitelné zdroje energie se proslýchá, že dochází k jisté vazbě mezi továrnami na zpracování křemíku a tábory s násilným držením Ujgurů. Polysilikon, který se až z 50 procent světové produkce těží z těchto problematických oblastí, tvoří nedílnou součást každého solárního panelu. Téma nás velmi znepokojilo a obratem jsme začali řešit se všemi dodavateli zdroje solárních panelů i v našich produktech. Není to ale jednoduché a záruka úspěchu vzhledem k provázanosti firem v podstatě neexistuje,“ říká pro Seznam Zprávy ředitel společnosti ILICO Europe s. r. o. a expert na výrobu a export z Číny Jan Radil.

Společnost solární panely a výrobky z nich nechává v Číně vyrábět poslední roky poměrně intenzivně. „Mám rád čistý a férový byznys založený na kvalitě a především na tom, že vím, odkud produkty pochází a kdo za nimi stojí. Šířící se informace ohledně lágrů spojených se zpracováním křemíku mě velmi znepokojují a rozhodl jsem se pátrat po přesném původu solárních komponentů na našich výrobcích. Takové potlačování lidských práv a fyzickou a psychickou genocidu odmítám podporovat.“ Jan Radil ale stejně jako mnozí další přišel na to, že dopátrat se pravdy jednoduché nebude.

„Začali jsme od svých výrobců a dodavatelů vyžadovat BOM (doklad o původu materiálu) s vazbou na konkrétní továrny a dodavatele. Je poměrně těžké Číňany přesvědčit, proč dokumenty potřebujete. Zároveň to není záruka úspěchu. Už jenom při zpracování křemíku dochází k rozmělnění jednotlivých fázi mezi vícero továren. V první fázi totiž potřebujete křemík rafinovat, aby se stal lepším vodičem, pak se taví na dlouhé tyče – ingoty, poté krájí na tenké čtverce (wafers), poté se čtverce propojují do mřížkových článků (cells) a teprve poté se články pojí do modulů či panelů. A v tomto řetězci je zahrnuto několik dalších firem,“ popisuje Radil.

Domnívá se, že by se společnosti či celé země neměly zaměřovat pouze na zákazy dovozu bavlny či rajčat, ale také na materiály, jako je právě polykrystalický křemík.

V Sin-ťiangu figurují čtyři nejvýraznější továrny na zpracování křemíku. Podle agentury Bloomberg a deníku Wall Street Journal se k situaci firmy odmítají otevřeně vyjádřit nebo dění popírají. Přímo do oblasti se vydali novináři z Bloombergu v březnu 2021. Do firem se i přes oficiální pozvání ale nedostali s odůvodněním šířící se pandemie a nutnosti dodržovat vyšší zdravotní bezpečnost – dvě hodiny starý PCR test nebyl dostatečným argumentem pro vstup.

Foto: ASPI ICPC

Dodavatelský řetězec světových oděvních značek. Zdroj: ASPI.

Jak tedy se situací a znepokojivými informacemi naložit? „Jako nejjednodušší řešení situace vnímám přesunutí řetězce, jelikož nikdy nemáte jistotu, že se vám povede rozklíčovat celý výrobní a dodavatelský řetězec firem, které se na výrobě solárních částí v Číně podílejí. Je to mravenčí práce a ‚tenký led‘ v rámci vyjednávání s čínskými dodavateli obestřený pavučinou lží, které si nemáte pořádně jak ověřit. A téměř jakýkoliv solární panel na bázi křemíku může mít alespoň malé množství ze Sin-ťiangu,“ dodává Jan Radil.

S čínskou odvetou, kterou zažily společnosti H&M či Nike, společnost Jana Radila zkušenosti nemá – jak sám dodává, je si vědom toho, že je na místě chodit po špičkách. „Jednoduše se snažíme ta data získat a nezmiňovat celou kauzu specificky, aby se s námi bavili a abychom z nich byli schopni informace dostat. Nicméně i tak mají problém s odpovědí a doteď nevíme víc, než jsme zjistili doposud. Neustále se připomínáme a oni nám to neustále odkládají, že ‚zítra vám to pošleme‘. Nevzdám se a věřím, že přesný zdroj dříve nebo později získám.“

Seznam Zprávy se obrátily také na Svaz průmyslu a dopravy s žádostí o pomoc při pátrání po českých firmách, které by mohlo zajímat, co stojí za jejich konečnými produkty či surovými materiály. Ani Svaz však v tomto druhu „detektivní práce“ nebyl úspěšný.

Foto: ASPI ICPC

Dodavatelský řetězec světových značek elektroniky. Zdroj: ASPI.

82 světových značek

Na továrny a světové značky mající přímo či nepřímo co dočinění s internačními tábory a převýchovou poukázal i Australský institut pro strategickou politiku (ASPI), který pravidelně aktualizuje dokument Uyghurs for sale (Ujgurové na prodej). V poslední verzi z 19. dubna zmiňuje 27 továren, které jsou součástí dodavatelského řetězce pro dalších 82 světových značek.

Na seznamu sestaveném na základě publikovaných dodavatelů a tiskových zpráv dominují také značky dobře známé českému zákazníkovi. Institut všechny společnosti oslovil s žádostí o komentář. Některé na tomto základě uvedly, že svým prodejcům nařídily ukončit vztahy s dodavateli, jiní, včetně společností Adidas, Bosch a Panasonic, uvedli, že nemají žádné přímé smluvní vztahy s dodavateli zapojenými do nucených prací, nicméně propojení v dlouhém dodavatelském řetězci vyloučit nemohou.

Kompletní seznam ASPI:

Abercrombie & Fitch, Acer, Adidas, Alstom, Amazon, Apple, ASUS, BAIC Motor, Bestway, BMW, Bombardier, Bosch, BYD, Calvin Klein, Candy, Carter’s, Cerruti 1881, Changan Automobile, Cisco, CRRC, Dell, Electrolux, Fila, Founder Group, GAC Group (automobiles), Gap, Geely Auto, General Motors, Google, Goertek, H&M, Haier, Hart Schaffner Marx, Hisense, Hitachi, HP, HTC, Huawei, iFlyTek, Jack & Jones, Jaguar, Japan Display Inc., L.L.Bean, Lacoste, Land Rover, Lenovo, LG, Li-Ning, Mayor, Meizu, Mercedes-Benz, MG, Microsoft, Mitsubishi, Mitsumi, Nike, Nintendo, Nokia, Oculus, Oppo, Panasonic, Polo Ralph Lauren, Puma, SAIC Motor, Samsung, SGMW, Sharp, Siemens, Skechers, Sony, TDK, Tommy Hilfiger, Toshiba, Tsinghua Tongfang, Uniqlo, Victoria’s Secret, Vivo, Volkswagen, Xiaomi, Zara, Zegna, ZTE

Více zde.

Svou továrnu má v autonomní oblasti Sin-ťiang také Volkswagen, což je široce kritizováno i vzhledem k minulosti německé společnosti založené nacistickou Deutsche Arbeitsfront v roce 1937. Během druhé světové války ve svých továrnách využívala nucených prací – včetně vězňů z koncentračních táborů.

V minulém roce předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Čínou Reinhard Bütikofer automobilku osočil, že nekonfrontovala Čínu kvůli jejímu zacházení s ujgurskou menšinou v oblasti, kde má automobilka továrnu.

Bütikofer tehdy Volkswagen označil za společnost bez svědomí a zkritizoval ji za veřejné popření jakéhokoliv vědomí týkajícího se útlaku muslimských Ujgurů. Ostře se ohradil také k rozhovoru z minulého roku, ve kterém tehdejší generální ředitel společnosti Herbert Diess řekl, že čínských zadržovacích táborů si není vědom. Volkswagen nyní jakékoliv spojení s nucenou prací Ujgurů ve své továrně i u dodavatelů popírá.

V neděli nynější generální ředitel Volkswagen Group China Stephan Wöllenstein novinářům v Šanghaji řekl, že továrnu v Sin-ťiangu kvůli svým závazkům v Číně uzavřít neplánuje, napsaly německé noviny Der Spiegel.

Pod koncern Volkswagenu spadá i česká ŠKODA Auto, která má v Číně taktéž své nemalé zájmy. Stejně jako německá automobilka i ta česká odmítá, že by měla s odvrácenou stranou podnikání v Číně cokoli společného.

„Spolupráce mezi jednotlivými závody, společnostmi a partnery probíhá na základě firemních hodnot a zásad naší společnosti, ke kterým patří i dodržování Sociální charty (např. ochrana menšinových práv a dodržování sociálních a pracovních předpisů). Stejný postup očekáváme i ze strany našich čínských obchodních partnerů. Jako součást koncernu Volkswagen se ŠKODA AUTO společně se svými přímými dodavateli staví proti jakékoli formě nucené práce. V tomto směru proto koncern Volkswagen provedl v minulém roce 41 šetření v místě u dodavatelů v Číně (pandemie koronaviru zamezila provedení většího počtu šetření, v roce 2019 jich proběhlo 88). Nemáme žádné známky využívání nucené práce u našich přímých dodavatelů,“ uvedla pro Seznam Zprávy tisková mluvčí ŠKODA Auto, Martina Gillichová.

Reklama

Související témata:

Doporučované