Evropská komise dala jednodávkové vakcíně od Johnson & Johnson zelenou

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek svým podpisem stvrdil vyčlenění dalších asi 1,9 bilionu dolarů (skoro 42 bilionů Kč) na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Jeho „záchranný plán“, který ve středu dokončil cestu Kongresem, poskytuje prostředky na protiepidemická opatření a zároveň výrazně rozšiřuje federální systém sociálního zabezpečení. Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová se jej chystají v následujících dnech propagovat napříč Spojenými státy.

Schválením zákona o novém kole stimulačních opatření se naplňuje jeden z hlavních Bidenových slibů z uplynulých měsíců. Balíček o šest měsíců prodlužuje program dodatečných dávek v nezaměstnanosti, spouští další kolo přímých plateb pro domácnosti a přiděluje miliardy dolarů státním a lokálním úřadům, školám, sektoru pohostinství či Středisku pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Kromě toho například zvyšuje daňové úlevy pro rodiny s dětmi.

Přes 40 charitativních organizací působících v Africe ve čtvrtek vyčetlo státům s vysokými příjmy, že se nechtějí vzdát patentů na vakcíny proti covidu-19, uvedla nadace Thomson Reuters Foundation. Podle těchto organizací bude pandemie v chudších státech kvůli tomu trvat o několik let déle a miliony lidí napříč africkým kontinentem se propadnou do hlubší chudoby.

Bohatší členské země Světové obchodní organizace (WTO) zablokovaly iniciativu asi osmi desítek rozvojových států. Ty pod vedením Indie a Jihoafrické republiky prosazovaly, aby bylo v případě vakcín upuštěno od Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), která upravuje patenty.

Organizace včetně Amnesty International nebo například Christian Aid uvedly, že tento krok, kterým bohaté země brání výrobcům generických léčiv nebo jiným společnostem ve vyprodukování většího množství vakcín v chudších zemích, je urážkou lidského práva na přístup ke zdravotní péči.

Počet pacientů s covidem-19, kteří potřebují léčbu na jednotkách intenzivní péče, je ve Francii nejvyšší za poslední tři a půl měsíce. V těžkém stavu bylo ke čtvrtku v nemocnicích 3 922 lidí, o 74 více než ve středu, informovala agentura Reuters s odvoláním na statistiky ministerstva zdravotnictví.

Podle ministra zdravotnictví Oliviera Vérana je situace mimořádně znepokojivá v širším regionu Paříže. Řekl, že v regionu Île-de-France nemocnice každých 12 minut přijímají na jednotky intenzivní péče nového pacienta.

Za poslední den v zemi asi se 67 miliony obyvatel zemřelo 265 nemocných s koronavirem, celková smrtelná bilance se tak zvýšila na 89 830, což je sedmý nejvyšší počet na světě. Celkový počet nakažených, který je v globálním měřítku šestý, vzrostl o 27 166 na 3,99 milionu. Ve středu ministerstvo informovalo o 30 303 nově nakažených a před týdnem jich bylo 25 279. Podle Vérana se „normou ve Francii“ staly nové varianty koronaviru.

Ministr rovněž nehodlá pozastavovat očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca. Tak ve čtvrtek učinilo kvůli komplikacím Dánsko, Norsko a Island, Itálie pozastavila jednu šarži vakcíny.

Srbsko začne do 20. května vyrábět ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V. Na čtvrtečním jednání v Moskvě se na tom dohodli představitelé vlád obou zemí, informovala s odvoláním na člena srbské vlády místní média. Srbsko by se stalo první evropskou zemí mimo Rusko, která bude tento očkovací preparát vyrábět.

Příslušnou dohodu uzavřeli v Moskvě srbský ministr bez portfeje Nenad Popovič s ruským ministrem obchodu Denisem Manturovem. Ujednání předpokládá, že vakcínu vyvinutou ruským ústavem Nikolaje Gamaleji začne v Srbsku licenčně vyrábět bělehradský Institut virologie, vakcín a sér Torlak, uvedl Popovič.

V první výrobní fázi se podle něj má účinná látka vakcíny dovážet z Ruska a v Srbsku plnit do ampulek. Druhá fáze, pro kterou bude muset srbský institut pořídit nové vybavení, předpokládá výrobu účinné látky v samotném Srbsku. Podle Popoviče by mohla tato technologicky náročnější výrobní etapa začít do konce roku.

Švédská korunní princezna Victoria a její manžel, princ Daniel, mají koronavirus. Oznámil to ve čtvrtek královský palác. Dvojice má podle něj jen mírné příznaky nemoci covid-19.

Třiačtyřicetiletá Victoria je následnicí trůnu, na němž od roku 1973 sedí její 74letý otec, král Carl XVI. Gustaf. Už koncem loňského listopadu se nakazili Victoriin mladší bratr, princ Carl Philip, a jeho manželka Sofia. Král a jeho manželka Silvia už byli proti covidu-19 očkováni. „Korunní princezna a princ Daniel mají mírné příznaky a vzhledem k okolnostem se cítí dobře,“ uvedl podle agentury Reuters švédský královský palác. Pár je nyní v karanténě společně s oběma svými dětmi, princeznou Estelle a princem Oscarem.

V Británii ve čtvrtek počet úmrtí po nákaze koronavirem přesáhl hranici 125 000, uvedla s odvoláním na oficiální data agentura Reuters. Jedná se o další smutný milník pro zemi s nejvyšším počtem zemřelých na covid-19 v Evropě.

Za posledních 24 hodin v Británii, která má 67 milionů obyvatel, přibylo dalších 181 úmrtí spojených s covidem-19. Celková bilance tak stoupla na 125 168 mrtvých. Nově infikovaných přibylo za poslední den 6 753.

Počet lidí, kteří v Británii obdrželi první dávku proticovidové vakcíny, vzrostl k dnešku na 23 milionů, přičemž zhruba 341 000 osob bylo naočkováno během posledního dne. Obě dávky vakcíny dostalo přes 1,35 milionu lidí.

Čtyři bývalí američtí prezidenti Jimmy Carter, George W. Bush, Bill Clinton a Barack Obama spolu natočili video, v němž vyzývají Američany, aby se nechali očkovat proti covidu-19, jakmile na ně přijde řada. Cílem kampaně je snížit nedůvěru ve vakcíny. Bývalý prezident Donald Trump v kampani nevystupuje. Informovala o tom agentura AP.

Bývalí prezidenti ve videu zveřejněném ve čtvrtek hovoří o tom, na co se nejvíce těší, až pandemie skončí. Čtyřiasedmdesátiletý Clinton řekl, že se chce vrátit do práce a volně se pohybovat. Devětapadesátiletý Obama chce navštívit svou tchyni, aby ji mohl v den jejích narozenin obejmout. Čtyřiasedmdesátiletý Bush mluví o tom, že chce opět zažít plný stadion baseballového klubu Texas Rangers při zahajovacím zápasu sezony. Šestadevadesátiletý Carter řekl, že se nechal očkovat, aby pomohl „co nejrychleji“ ukončit pandemii. Ve videu se také objevují snímky z očkování bývalých prezidentů a jejich chotí.

Evropská komise ve čtvrtek schválila podmíněné používání vakcíny proti covidu-19 od americké firmy Johnson & Johnson v zemích Evropské unie. Unijní exekutiva to oznámila dvě hodiny poté, co preparát získal doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky. Spolu s předchozími vakcínami firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca tak má EU zajištěno v rámci společných nákupů 1,8 miliardy dávek již schválených očkovacích látek.

Americká společnost by měla dodávky do zemí evropského bloku zahájit v dubnu a během druhého čtvrtletí distribuovat 55 milionů dávek. Celkem jich komise pro členské země objednala 200 milionů s možností stejné množství přikoupit.

Francie uvolní některá omezení spojená s cestováním mimo Evropskou unii. Část lidí už nebude muset prokazovat „závažný důvod“ pro cestu, dalším se rozšíří seznam výjimek ze zákazu cestování. S odvoláním na sdělení ministerstva zahraničí o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Ministerstvo uvedlo, že cestující do Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje, Izraele, Japonska, Británie a Singapuru již nebudou muset mít „závažný důvod“ pro podniknutí cesty. Uvolnění restrikcí se týká i cest z těchto destinací do Francie.

Francouzský ministr cestovního ruchu Jean-Baptiste Lemoyne řekl, že zmírnění cestovních omezení umožnilo zlepšení epidemické situace v uvedených státech. „Seznam zahrnuje i Británii, protože britská varianta (koronaviru) je už ve Francii široce rozšířená,“ uvedl na Twitteru. Veškeré další restrikce, jako je povinný negativní test na covid-19 starý nejdéle 72 hodin, zůstávají v platnosti, uvedlo ministerstvo s tím, že příslušný dekret bude zveřejněn v pátek.

Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona ve čtvrtek řekl, že vakcína proti covidu-19 vyvinutá firmou AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou je bezpečná a účinkuje. Stalo se tak v reakci na rozhodnutí Dánska z preventivních důvodů pozastavit na dva týdny očkování tímto přípravkem kvůli zprávám o výskytu krevních sraženin u několika lidí, jimž byl podán. Také britský lékový úřad MHRA veřejnosti vzkázal, že se má nadále nechat očkovat, a to i vakcínou od AstraZeneky.

„Dáváme jasně najevo, že (tato vakcína) je jak bezpečná, tak účinná, (…) a když lidé dostanou pozvánku k očkování, měli by tak s důvěrou udělat,“ uvedl ve čtvrtek Johnsonův mluvčí. Dodal, že dánské zdravotní úřady zdůraznily, že souvislost mezi vakcínou a vznikem krevních sraženin není potvrzená. Léková agentura MHRA k tomu podotkla, že krok dánských úřadů je preventivní. „Krevní sraženiny mohou vznikat přirozeně a nejsou ničím neobvyklým,“ řekl Phil Bryan z oddělení MHRA pro bezpečnost očkování. Dodal, že v Británii zdravotníci lidem aplikovali více než 11 milionů dávek vakcíny od AstraZeneky a že úřad nedostal informace o více případech tvorby krevních sraženin po očkování, než je tomu z přirozených příčin. „Záležitost bedlivě sledujeme, ale dostupné důkazy nepotvrzují, že příčinou vzniku krevních sraženin je vakcína,“ řekl také Bryan.

Italský lékový regulátor AIFA ve čtvrtek zakázal používat k očkování proti covidu-19 jednu šarži vakcíny od britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Úřad prošetřuje úmrtí jednoho vojáka, který zemřel den poté, co mu byl podán preparát, uvedla agentura ANSA. Úřad zdůraznil, že nebyla prokázáno, že úmrtí způsobila vakcína. Zákaz je preventivním opatřením. Z preventivních důvodů pozastavily podávání látky od britsko-švédské společnosti také Norsko a Dánsko.

AIFA uvedla, že byla informována o více projevech možných vážných vedlejších účinků. Podle agentury ANSA úřady prověřují úmrtí vojáka na Sicílii, který zemřel den po podání vakcíny z pozastavené šarže ABV2856. Třiačtyřicetiletý muž zemřel ve čtvrtek ráno údajně na zástavu srdce. Tamní prokuratura nařídila pitvu a zahájila vyšetřování.

„Aktuálně nebyla prokázána příčinná souvislost mezi podáním preparátu a danými událostmi,“ uvedl italský regulátor.

Slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí zhruba rok od nástupu nynější vlády premiéra Igora Matoviče skončí ve funkci, ve čtvrtek před novináři ohlásil demisi. Rezignace Krajčího, kterou v souvislosti s nepříznivou epidemickou situací požadovaly dvě nejmenší vládní strany, je součástí dohody o urovnání krize uvnitř čtyřčlenné koalice. Vyvolaly ji návrhy na rekonstrukci vlády a kritika způsobu, jakým Matovič řídí kabinet a vládne zemi.

Podle Matoviče výměna ministra zdravotnictví potrvá několika týdnů, a to kvůli koronavirové krizi. Premiér, jehož hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Krajčího do ministerského křesla nominovalo, odstupujícího ministra obhajoval.

Dánské zdravotnické úřady ve čtvrtek oznámily, že z preventivních důvodů na 14 dní pozastavují očkování proti nemoci covid-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou zprávy o výskytu závažných případů krevních sraženin u několika lidí, kterým byla vakcína podána. Později se k Dánsku připojilo s obdobným opatřením i Norsko, informovala agentura Reuters.

„Norská agentura pro léčivé přípravky nyní shromažďuje veškerou dokumentaci, aby zjistila, jestli mají krevní sraženiny s vakcínou souvislost. Jsme v kontaktu s Dánskem, abychom získali více informací,“ prohlásil Steinar Madsen z agentury. „Doufáme, že ty souvislosti neobjevíme,“ dodal Madsen.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve čtvrtek doporučila podmínečnou registraci vakcíny od americké firmy Johnson & Johnson v zemích Evropské unie. Agentura to oznámila na svém webu. V pořadí čtvrtou očkovací látku proti covidu-19 budou moci členské země začít využívat po souhlasu Evropské komise, které v minulých případech následovalo několik hodin po rozhodnutí EMA.

Firma je připravena začít vakcínu dodávat do Evropy od dubna, do poloviny roku by měla unijním zemím doručit 55 milionů dávek. Celkem má EU na základě společné smlouvy získat 200 milionů dávek s možností stejné množství přednostně dokoupit.

Řecko se chystá na pomoc firmám a zaměstnancům zasaženým pandemií vynaložit dalších 2,5 miliardy eur (65,5 miliardy Kč), řekl dnes předseda vlády Kyriakos Mitsotakis. Země, kterou za finanční krize před více než deseti lety musely zachraňovat ostatní země eurozóny, už loni vynaložila na podporu ekonomiky zasažené pandemií 24 miliard eur (téměř 629 miliard Kč).

Evropská unie bude mít až do června možnost zakázat vývoz vakcín proti covidu-19 od firem, které nedodrží své závazky dodávek pro unijní země. Evropská komise dnes prodloužila platnost systému, který umožňuje členským státům dohlížet na vývoz očkovacích látek a v krajním případě jej zakázat. Původně měl skončit tento pátek.

Komise zavedením kontrol exportu kritizovaných některými mimounijními zeměmi reagovala na nespokojenost členských států bloku s pomalým rozjezdem očkování. Zatímco část zemí v čele s Itálií a Francií omezení hájí, někteří činitelé Komise nabádají k opatrnému využívání mechanismu, aby Unie neporušovala pravidla volného obchodu Světové obchodní organizace (WTO).

Výrobce vakcín proti covidu-19 firma Pfizer zatím nevyjednává s Indií o zahájení výroby v této asijské zemi. Zástupkyně Pfizeru dnes podle agentury Reuters řekla, že o takové možnosti bude firma uvažovat, až skončí fáze zásobování vakcínami za současné pandemie. Pfizer neuspěl se svou vakcínou v Indii a v únoru stáhl žádost o její schválení, protože nevyhověl požadavkům místního regulátora.

„Nevyjednáváme nyní o žádné další regionální výrobě této vakcíny. Firma se bude zabývat novými možnostmi, až skončí současné pandemické zásobování a vrátíme se k běžnému provozu,“ sdělila dnes mluvčí Pfizeru.

V tyrolském okrese Schwaz dnes začalo plošné očkování proti covidu-19. Registrovalo se k němu 48 500 z 64 000 místních obyvatel, kteří měli na podání vakcíny nárok. V okrese východně od Innsbrucku, který hraničí s Německem i Itálií, se výrazně šíří jihoafrická varianta koronaviru SARS-CoV-2.

Rakousko získalo stejně jako Česko a Slovensko od Evropské unie přednostně 100 000 dávek vakcíny proti covidu-19 konsorcia Pfizer/BioNTech. Vídeň se je rozhodla využít právě k očkování obyvatel v okrese Schwaz.

Německá opoziční strana AfD bojuje o voliče v zemských volbách i o svou budoucnost. Minulý týden dočasně unikla z hledáčku kontrarozvědky kvůli podezření z extremismu.

Slovensko se připravuje na masivní očkování obyvatel proti covidu-19. Největší vakcinační centrum vzniklo v prostorech národního fotbalového stadionu v Bratislavě, zřídila ho krajská samospráva. Slovensko se podobně jako další státy EU potýká s nedostatkem očkovacích látek, výraznější navýšení dodávek vakcín ale očekává už v průběhu března.

„Očkování vidím jako světlo na konci tunelu. Je jediným dostupným způsobem, jak zastavit pandemii,“ řekl dnes novinářům předseda Bratislavského kraje Juraj Droba ke zřízení zmíněného velkého očkovacího centra.