Hlavní obsah

Lékařskou pomoc od vás nechceme, vždyť jste koronavirus vyrobili

Foto: Profimedia.cz

Íránský ajatolláh Alí Chameneí.

Reklama

Jednou z nejvíce postižených zemí světa se v koronavirové pandemii stal Írán. Islámská republika, jejíž ekonomika dlouhodobě bojuje s vlivem amerických sankcí, dostala nyní další drtivý úder. Režim ajatolláhů hledá viníka jako vždy v zahraničí - COVID-19 podle něj vyrobili Američané.

Článek

Írán registroval na začátku tohoto týdne přes 23 tisíc nakažených koronavirem, 1812 lidí už nemoci podlehlo. Horší bilanci mají jen v Číně, Itálii a Španělsku. Přijmout nabízenou pomoc ale přesto ajatolláh Alí Chameneí nehodlá: „Američtí vůdci opakovaně říkali, že nám poskytnou lékařskou pomoc. Za prvé: vy sami čelíte nedostatku. Pokud máte cokoliv k dispozici, použijte to pro sebe. Za druhé: vy Američané jste obviňováni z výroby tohoto viru. Nevím, jestli je to obvinění pravdivé. Dokud tady ale bude, kdo soudný by vám věřil,“ citoval nedělní Chameneího slova deník The Independent.

V sobotu obvinil náměstek íránského ministra zdravotnictví Velkou Británii z toho, že brání íránskému boji proti rozšiřování viru tím, že zabránila už domluvenému prodeji milionu chirurgických masek do země. Důvodem měly být americké sankce. „Koupili jsme od Británie několik milionů masek, ta nám je ale kvůli sankcím nedoručila,“ řekl Alí Reza Rajsí tiskové agentuře Fars. Více podrobností nesdělil, je ale možné, že se některá z britských firem skutečně rozhodla domluvený obchod kvůli sankcím neuskutečnit.

Na začátku března se přitom Velká Británie spolu s Francií a Německem rozhodly věnovat íránské vládě pět milionů dolarů na boj s koronavirem. Už tehdy bylo jasné, že Írán bude nemocí těžce zasažen.

Dezinfekce svatyně za účasti kamer

První nakažené ohlásil režim ve svatém městě Kóm, které leží asi 150 kilometrů od Teheránu. Ve městě studuje 40 tisíc mladých lidí, mezi nimi i sedm stovek Číňanů, kteří zde virus zřejmě rozšířili. Íránské vedení ale dlouho tvrdilo, že má situaci pod kontrolou a že je koronavirus zbraní nepřátel z USA a Izraele.

Foto: Profimedia.cz

Dezinfekce teheránských ulic.

Zatímco regionální rival ze Saúdské Arábie oznámil, že zastavuje pouť do Mekky, íránský režim nechal za účasti kamer dezinfikovat svatyni v Mašhadu na východě země. Až exponenciální nárůst počtu nakažených a mrtvých donutil vládnoucí kleriky nejnavštěvovanější svatyně uzavřít, k tomu ale došlo až 16. března. Ještě tentýž večer protestovali v obou městech fanatičtí demonstranti, kteří žádali, aby k nim měli volný přístup.

Výsledkem vládního přístupu k pandemii je nejen rychle rostoucí počet mrtvých - podle některých neověřených zdrojů íránské úřady ani nestíhají kopat masové hroby - ale i hroutící se ekonomika a prohlubující se mezinárodní izolace země. Hranice s Íránem už uzavřely nebo alespoň silně omezily přechody všechny sousední státy - právě s nimi dnes Írán vedle Číny nejvíc obchoduje. Do Teheránu nyní létají jen jediné aerolinky - Qatar Airways.

Koronavirus je horší než sankce

„Koronavirus zasadil za krátkou dobu íránské ekonomice vážnější úder než americké sankce,“ citoval list The Financial Times Sajjída Lajláze, íránského ekonoma a někdejšího poradce prezidenta Muhammada Chátamího.

Jak tvrdí ekonomové, další přitvrzování sankcí vůči režimu už totiž příliš nefunguje. Írán sice z velké části přišel o možnosti vyvážet ropu - z původních 2,8 milionu barelů denně vyváží nyní jen několik set tisíc barelů - ekonomika se ale orientovala jinam. Íránské zemědělství je například schopné vyrobit dostatek potravin nejen pro tamní 80milionovou populaci, ale ještě produkci vyvážet do okolních zemí.

Zatímco obchodní výměna s evropskými státy kvůli sankcím prakticky vymizela, o to více se Írán soustředil na země jako je Irák, Turecko nebo Afghánistán. Jen v Turecku založili Íránci v posledních dvou letech více než dva tisíce firem. Sankce tak na jednu stranu íránskou ekonomiku silně poškozují, na druhou stranu ji ale nutí k diverzifikaci a zbavování se závislosti na vývozu ropy.

Hrdost teokratického režimu, že dokáže vzdorovat americkým sankcím (uvaleným po Trumpově jednostranném odstoupení od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu), vystřídal v době koronakrize holý boj o přežití. Na teheránský režim se toho v poslední době navalilo až příliš - sankce, krize po zabití Kásima Solejmáního a nakonec pandemie koronaviru.

Nespokojenost a nedostatek perspektivy může mladé Íránce vyhnat opět do ulic. V listopadu ještě režim dokázal protestující Íránce drsně potlačit za cenu 1500 mrtvých, další výbuch zoufalství už ale může ajatolláhy smést.

Reklama

Související témata:

Doporučované