Hlavní obsah

Kondice českého zdravotnictví? Přes napumpované miliardy čekají Češi na klíčová vyšetření měsíce

O peníze do zdravotnictví se v posledních dnech přou zástupci takzvaného krizového štábu a ministerstvo.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Na jedné straně zprávy o vyčerpaných doktorech a stále hůře dostupné péči. Na druhé informace o navyšování rozpočtu, spokojených pacientech a rozvoji. V jaké kondici je české zdravotnictví?

Článek

Boj o peníze do českého zdravotnictví se vede několik let a s menšími obměnami používají jednotlivé tábory podobné zbraně. Nejnovější spory se rozhořely mezi šéfem resortu Adamem Vojtěchem (za ANO) a zástupci takzvaného krizového štábu pro české zdravotnictví. V něm se sdružují nejen odbory, ale i Asociace českých a moravských nemocnic, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR a několik dalších organizací.

Jejich stížnosti jsou jasné – systém kolabuje, potřebuje nutnou resuscitaci a finanční injekci. Zároveň navrhují, aby se k navýšení použily peníze z rezerv, které leží na účtech pojišťoven. „Dlouhodobě jsme ministra upozorňovali na problémy. Že je nedostatečný počet zdravotníků a že se začíná omezovat péče o pacienty. Téměř každá nemocnice má uzavřené nějaké oddělení, nebo snížená lůžka, prodlužují se čekací doby na některá vyšetření – na endokrinologa můžete v některých krajích čekat až půl roku,“ vyjmenovala předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.

Odbory původně požadovaly, aby se do systému péče pro příští rok rozpustilo 45 miliard. To ministr odmítl s tím, že by šlo o nezodpovědný krok, který by ohrozil celý systém.

Nad rámec úhradové vyhlášky se ale nakonec vyjednalo dalších šest miliard z rezerv. Krizový štáb proto ustoupil, trvá ale na tom, že do nemocnic, domácí péče a pro zdravotníky v sociálních službách má jít celkem ještě osm miliard.

O tom zatím ministr nechce slyšet, současný nárůst je podle něj rekordní. „Do zdravotní péče půjde navíc okolo 30 miliard. Historicky meziročně nikdy tolik peněz nešlo. Nemáme se za co stydět,“ uvedl Adam Vojtěch. Dohromady půjde do zdravotnictví 340 miliard.

Za aktuální hrou o cifry je rozdílný postoj k řešení problémů zdravotnictví, který otevírá hned několik dalších témat a otázek. Jak je to například se zprávami o rekordním nárůstu prostředků? Odbory namítají, že rekordně rostou také náklady na provoz péče, mluvit o velkém úspěchu podle nich proto není možné.

Foto: MZCR

Celkové náklady na zdravotní péči

„Pokud jde o energie, mohu mluvit za Ministerstvo zdravotnictví, protože centrálně nakupujeme energie pro naše nemocnice, a v tomto roce se nám podařilo nakoupit za výrazně menší ceny. Počítáme že dojde k navýšení osobních nákladů. Ale ty ostatní se v zásadě příliš neliší. Je to také o tom, že samotné nemocnice se musí snažit efektivně nakupovat,“ říká k nákladům ministr. Vadí mu, že odbory neargumentují věcně a při poukazování na problémy nemají v ruce přesná fakta.

Spor jménem HDP

Filozofií ministerstva je nerozlévat peníze do systému plošně, ale zaměřit se na konkrétní oblasti, které potřebují podpořit. Jednou z nich je urgentní akutní péče, do které má jít 1,9 miliardy. Další je třeba podpoření praktických lékařů, a to přibližně 900 miliony. „Chceme podporovat ty poskytovatele, kteří skutečně pracují a starají se o pacienty a kteří se starají o ty nejzávažnější pacienty. Těm by měly úhrady růst nejvíce,“ dodal šéf resortu.

Odbory naopak udržitelnost systému vidí v celkovém přílivu peněz, s odkazem na výsledky šetření OECD tvrdí, že by Česko mělo do zdravotnictví dávat alespoň 9 % HDP. Aktuální čísla odpovídají 7,5 %. Ministr je ohledně dalšího rozvoje optimistický, brání se ale skokovému navyšování. „Myslím, že se za dobu této vlády dostaneme na osm procent. Souhlasím, že v tom výhledu musí jít do zdravotnictví více peněz. Přál bych si, aby tam byl nějaký systém valorizace plateb za státní pojištěnce, o čemž teď jednáme s Ministerstvem financí. Uvidíme, na čem se shodneme. Ale je to něco, co by ten systém mohlo stabilizovat,“ připouští.

Foto: MZCR

Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění

Pro představu – výdaje na zdravotnictví v EU dosahovaly podle Eurostatu v roce 2016 v průměru 9,9 procenta HDP. Nejvyšší byly ve Francii, a to 11,5 procenta HDP. Na druhém konci žebříčku bylo Rumunsko s pěti procenty. Podobně jako Česko na tom bylo Slovensko, o málo lépe pak Irsko, Maďarsko a Chorvatsko. Loňská analýza Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické nicméně ukázala, že český systém zdravotního pojištění není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. Nemá podle ní dostatečné rezervy a výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy.

Podle ministra je v rezervách pojišťoven reálně použitelných asi 23 miliard. „Pokud bychom je chtěli zapojit, vydrží dva měsíce. Což není nějaká obrovská doba. Neříkám, že přijde nějaká krize. Ale právě abychom zajistili kontinuální růst zdravotnictví a nemuseli v budoucnu omezovat péči, nesmíme je vyčerpat v jednom roce,“ popsal.

Nová krev

Další bolestí českého zdravotnictví je nedostatek zdravotníků. Podle České lékařské komory chybí přibližně dva tisíce doktorů. Ti stávající navíc stárnou. Problém má řešit třeba navyšování počtu studentů lékařských fakult, letos se počítá s nárůstem o 15 procent. Fakulty kromě toho dostaly 135 milionů navíc na platy učitelů.

Ministerstvo se chce zaměřit také na regiony, které hlásí největší problémy, a společně s nimi zajistit poptávkový systém. „Třeba Karlovarský kraj dává asi 150 tisíc novým sestrám a 400 tisíc novým lékařům a daří se jim. Ono to často není jen o zdravotnictví, ale celkových podmínkách k životu pro mladého člověka. Podle průzkumů mezi mladými praktickými lékaři hraje roli i to, zda v kraji bude mít práci partner, jestli budou mít děti školu a tak dále,“ dodal Vojtěch.

Reklama

Související témata:

Doporučované