Hlavní obsah

Libanon v krizi. 80 % domácností nemá na jídlo, ceny rostou

Foto: Profimedia.cz

Protesty proti vládě a ekonomické situaci na konci června.

Reklama

Více než tři čtvrtiny populace nemají dost peněz na jídlo. A zemí i nadále lomcují násilné protesty. Libanon se ocitl ve svízelné situaci – země čelí jedné z nejhorších ekonomických krizí na světě.

Článek

Do ulic Tripoli, druhého největšího města na severu Libanonu, vyrazily minulou neděli desítky lidí vyjádřit nesouhlas se současným stavem země. Pokusily se zapálit kanceláře vlády a prorazily bránu pobočky centrální banky ve městě.

Armáda jim však zamezila vstoupit do budovy, píše server Al Džazíra. Při protestech bylo zraněno několik lidí, jak na straně demonstrantů, tak i mezi bezpečnostními složkami.

Kromě protestu v Tripoli se demonstrovalo i v hlavním městě Libanonu, v Bejrútu. Šlo o jednu z mnoha takových akcí, které se v letošním roce v blízkovýchodní zemi udály. I tentokrát lidé protestovali nejen proti rostoucím cenám a klesající hodnotě libanonské libry, ale i kvůli „obtížným životním podmínkám“ obecně.

Korupce i neschopnost vlády

V úterý přišla další rána – libanonské ministerstvo energetiky zvýšilo ceny benzinu a paliva o 35 procent. Což může vést i k dalšímu zdražování běžného zboží. U benzinových pump se tvořily dlouhé fronty a podle agentury AP panovala napjatá atmosféra, při níž došlo i na pěstní souboje a střelbu. Nejde o jediné zdražení, minulý týden zvýšilo – už popáté za rok – ministerstvo hospodářství cenu dotovaného chleba o 18 procent.

Libanonská libra nepřestává propadat k americkému dolaru, minulý víkend se na černém trhu platilo za dolar 18 tisíc liber, píše ČTK. Od roku 2019, kdy započala hluboká ekonomická krize, ztratila měna 90 procent své původní hodnoty.

Foto: Profimedia.cz

Čekání na palivo.

Hospodářské problémy, v nichž se Libanon nyní nachází, patří podle Světové banky mezi ty nejhlubší na světě. A to od poloviny 19. století. Kolaps libanonské ekonomiky je dáván za vinu tamním politickým elitám – korupci a neschopnosti řešit obtíže, kterým země čelí. Libanon navíc nemá od loňského výbuchu v bejrútském přístavu, při němž zemřelo 215 lidí, plně funkční vládu.

Každé desáté dítě pracuje

Podle Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) nemá skoro osmdesát procent domácností dost jídla nebo prostředků k tomu, aby si potraviny mohly koupit. Více než třetina dětí chodila v uplynulém měsíci spát o hladu a přes den jídlo vynechávala.

„Bez vidiny zlepšení chodí v Libanonu více dětí než kdy dřív spát o hladu. Na zdraví dětí, vzdělání a jejich budoucnost má vliv strmý nárůst cen i nezaměstnanosti. Čím dál více rodin je nuceno uchýlit se k negativním řešením. Včetně posílání dětí do práce za často nebezpečných a hazardních podmínek, provdání mladých dcer nebo prodeje majetku,“ uvedla Yukie Mokuová, představitelka UNICEF v Libanonu.

Chudoba se projevuje různě. Mimo jiné i na přístupu žen k menstruačním pomůckám. Svůj příběh sdílela s France24 Sherine, osmadvacetiletá matka kojence. „S nárůstem cen a frustrací z toho, že nejsem schopná to zvládnout, bych nejraději přestala mít menstruaci úplně,“ uvedla Sherine.

Cena dámských vložek totiž vzrostla od začátku ekonomické krize o 500 procent. Zatímco na jejím počátku vyšlo jedno jejich balení na v přepočtu na dva americké dolary (cca 43 Kč), nyní stojí až 23 dolarů, tedy skoro 500 korun. Sherine si proto každý měsíc vyrábí vložky z plen svého dítěte.

Libanon se musí poprat také s výpadky elektřiny, a tím pádem i internetu. Země podle agentury AP čelila v poslední době i nedostatku léků, základního zboží i nedávno zdraženého paliva. „Můj život byl už tak dost těžký, benzinová krize všechno ještě zhoršila,“ okomentoval taxikář Ibrahim Arab.

Reklama

Související témata:

Doporučované