Hlavní obsah

Lichtenštejnové vyzvali Česko ke vracení majetku. Zaslali předžalobní výzvu

Foto: Profimedia.cz

Výzvy se týkají nemovitostí ve vlastnictví českého státu.

Reklama

Potomci knížecího rodu Lichtenštejnů mají ze zákona možnost domáhat se zabaveného majetku do 31. prosince 2018.

Článek

Nadace knížete z Lichtenštejna ve čtvrtek oznámila, že začala českým státním podnikům a institucím rozesílat dopisy s výzvou, aby Lichtenštejnům vrátili zabavené nemovitosti. Ty český stát před rokem 1989 nezákonně odebral knížeti z Lichtenštejna, Františku Josefu II.

Výzvy odeslané 6. prosince 2018 se týkají jen nemovitostí, které jsou přímo ve vlastnictví českého státu. Majetku, který dnes patří krajům, obcím, univerzitám, neziskovým organizacím nebo soukromým osobám, se předžalobní výzvy nedotknou.

Dopisy fungují jako předžalobní výzva – ze zákona mají Lichtenštejnové možnost domáhat se zabaveného majetku do 31. prosince 2018.

Nadace podle dnešního prohlášení vyčerpala všechny „možnosti dobré vůle“, jak přimět český stát k jednání o dosud neuzavřené minulosti. Pokud stát majetek do sedmi dnů nevydá, podá nadace spravující majetek rodu na český stát žaloby, uvedly ve čtvrtek Hospodářské noviny.

O vydání majetku zpět do vlastnictví knížecího rodu dříve usiloval i lichtenštejnský stát – tamní ministryně zahraničí Aurelia Frick v letech 2017 a 2018 apelovala na českou vládu, aby s Lichtenštejny nějakou formu vzájemného vyrovnání uskutečnila.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede s knížecím rodem nyní dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumlova na Prostějovsku.

Spor mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan od loňského roku leží u Ústavního soudu.

Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.

Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.

Reklama

Doporučované